Paříž a Berlín zvažují 90% emisní cíl

Paříž a Berlín chtějí zmírnit unijní pravidlo pro emise aut od roku 2035 a veřejnou podporu vyhradit vozům vyrobeným v Evropě. Podle agentur Reuters a AFP by předběžné znění stanovilo cíl snížit emise o 90 % bez povinnosti kompenzovat zbytek (Reuters, AFP via France 24). Berlín návrh zatím nepotvrdil, zprávy o pracovních zněních se liší v rozsahu úlev pro automobilky a žádná z těchto variant zatím není součástí platného práva.

Tři podoby jednoho pravidla

Podle nyní platných pravidel musí každá automobilka od roku 2035 snížit průměrné emise CO₂ z výfuků všech nových aut, která prodá, o 100 % oproti úrovni z roku 2021 (Regulation (EU) 2023/851). Proto se o pravidle mluví jako o zákazu spalovacích motorů. Vztahuje se však jen na nově prodávané vozy; netýká se aut, která už jezdí, ani trhu s ojetinami.

Evropská komise, výkonný orgán EU, navrhla v prosinci 2025 mírnější podobu pravidla. Automobilky by podle ní musely snížit emise o 90 % a zbývajících deset procentních bodů pokrýt kredity za obnovitelná paliva a nízkouhlíkovou ocel vyrobenou v EU (COM(2025)995).

Podle popisu agentur Reuters a AFP francouzsko-německý návrh zachovává cíl Komise, povinnost kompenzovat zbytek však vypouští. Automobilky by tak mohly zbývající emise vypouštět bez náhrady.

POLITICO, které uvádí, že vidělo pracovní znění, popisuje volnější variantu. Ta by přidala další úlevy spojené s investicemi do alternativních paliv, takže by se efektivní snížení emisí mohlo přiblížit 80 %. Díky takzvaným „superkreditům“ by se navíc každý elektromobil při výpočtu průměrných emisí výrobce započítal více než jednou (POLITICO). Žádný návrh nebyl zveřejněn, takže lidé mimo jednání nemohou výpočty ověřit.

Výrobní část dohody

Druhou částí dohody je samostatný návrh zákona Industrial Accelerator Act, který předložila Evropská komise. Podle něj by dotace a veřejné zakázky závisely na evropské výrobě. Konečná montáž vozu by musela proběhnout v EU a zpravidla by nejméně 70 % hodnoty dílů mimo baterii muselo pocházet z uznaných zdrojů (IAA proposal).

Podle tohoto testu by se rozhodovalo, kdo získá poukaz na nákup vozu nebo zakázku pro veřejný vozový park. Lidé by si dál mohli koupit i auta vyrobená jinde, pokud by je platili z vlastních peněz. Protože emisní pravidlo a podmínky pro dotace patří do dvou samostatných návrhů, Paříž a Berlín nemohou tuto výměnu samy uzákonit. Mohou ji prosazovat jen jako společný postoj.

Do pravidel by se mohla vejít i britská výroba. Reuters napsal, že pracovní znění počítá s výrobou v EU a v evropských partnerských zemích, které byly 1. ledna 2020 součástí jednotného trhu. Ty by musely nabídnout plnou vzájemnost a držet krok s pravidly EU (Reuters). Francie upustila od námitek proti zahrnutí Británie (Guardian).

Kdo ještě může návrh zablokovat

První překážka je v Berlíně. POLITICO informovalo o námitkách sociálních demokratů, koaličního partnera kancléře Friedricha Merze, a citovalo mluvčího vlády, podle něhož konečná dohoda zatím nevznikla (POLITICO).

I podepsaný text by byl teprve začátkem vyjednávání. Francie a Německo by musely získat spojence v Radě EU, kde hlasují ministři členských států. Kvalifikovaná většina vyžaduje podporu nejméně 15 z 27 vlád, které dohromady zastupují 65 % obyvatel EU (Council). Stejné znění musí schválit také Evropský parlament. Termíny plenárních zasedání 23. listopadu a 14. prosince jsou zatím odhady, nikoli pevné lhůty (Parliament procedure file).

Česko ve své pozici schválené 16. března žádá o mírnější emisní cíle a větší pružnost. Zároveň připouští, že pokud by při hlasování reformu odmítlo, mohla by zůstat v platnosti přísnější pravidla (Czech industry ministry). I nedokonalé zmírnění tak může být pro Prahu přitažlivé.

Ve Švédsku zaznívá podpora platných požadavků. Dne 27. července uvedla ministryně klimatu Romina Pourmokhtariová v parlamentu, že pravidla pro rok 2035 jsou dobře vyvážená a odměňují švédské automobilky, které včas přešly k elektromobilitě (Riksdag). Stegra, švédský výrobce nízkouhlíkové oceli, požádal vládu, aby zachovala kredit za ocel, který by francouzsko-německý návrh zrušil (Stegra submission).

Pokud agentury Reuters a AFP popisují neveřejný návrh správně, automobilky by nemusely kompenzovat emise, které by po splnění cíle Komise zůstaly. Veřejné peníze na podporu aut by na oplátku směřovaly k výrobě v Evropě. Takový výsledek závisí na souhlasu Merzovy koalice, většině v Radě napříč vládami od Prahy po Stockholm i hlasování v Evropském parlamentu. První musí rozhodnout Berlín: zda návrh podepíše a jaký emisní cíl podpoří.