Skip to main content
EU_PUBLIC_AFFAIRS03 / 08 · příběh dne3 min · 575 slov · 146 zdrojů

Pentagon stahuje 5,000 vojáků z Německa

Napsáno AIto brief AI · 31. května 2026, 03:50
Jak vznikl

Europe is spending billions on hardware, but the specialized systems remain out of reach.

Kompozice obrazu · tobrief
text · 3 min čtení

Z Německa má odejít 5 000 amerických vojáků. Tanková brigáda, která mířila do Polska, byla zrušena uprostřed přesunu. Závazky vůči NATO v oblasti ponorek zmizely úplně. Během jediného měsíce Pentagon rozebral vojenské závazky, které se budovaly desítky let. Dne 30. května odletěl ministr obrany Pete Hegseth do Singapuru a Evropanům řekl, že další kroky teprve přijdou. „Spojenci, kteří odmítají nést svůj díl břemene, uvidí jasnou změnu v tom, jak s nimi budeme jednat,“ varoval na Shangri-La Dialogue, hlavní asijské bezpečnostní konferenci, a slíbil brzká „významná rozhodnutí“ o NATO.

Evropské vlády odpověděly rekordními obrannými rozpočty. Francie do roku 2030 přidala 36 mld. EUR. Polsko během tří dnů podepsalo zbrojní kontrakty za 113 mld. zlotých. Španělsko vyčlenilo 5 mld. EUR na protivzdušnou obranu. Peníze tedy skutečně přicházejí. Slabé místo je v tom, co za ně Evropa dokáže koupit.

Schopnosti, které nejsou vidět

Washington stahuje systémy, bez nichž moderní armády fungují jen omezeně: letouny elektronického boje, které oslepují nepřátelské radary, stroje pro potlačení protivzdušné obrany, přesné střely dlouhého doletu a vzdušné tankery, díky nimž mohou stíhačky zůstat ve vzduchu. Dne 22. května Pentagon informoval představitele NATO o škrtech v NATO Force Model, utajovaném rámci, který předem přiřazuje národní síly pro krizovou reakci. Závazky u stíhacích letounů se snížily o třetinu, u strategických bombardérů na polovinu a u ponorek na nulu. Evropa za ně nemá připravenou náhradu.

EA-18G Growler, letoun amerického námořnictva, který ruší nepřátelské radary a otevírá spojeneckým stíhačkám průletové koridory, nemá evropský ekvivalent. Evropské firmy umějí vyrábět jednotlivé komponenty, žádný stát je ale neposkládal do specializované letecké platformy.

U úderů dlouhého dosahu je mezera podobná. Když Washington zrušil rozmístění střel Tomahawk v Německu, ministr obrany Boris Pistorius přiznal, že tento krok „znovu otevírá mezeru v této schopnosti“. Evropské střely dosáhnou zhruba 500 kilometrů. Tomahawk doletí 1 600 kilometrů. Alternativy připravované konsorciem ELSA, tedy Francií, Německem, Itálií, Polskem, Švédskem a Británií, nebudou k dispozici dříve než v polovině 30. let.

Tanky bez očí

Za nové peníze Evropané nakupují hlavně konvenční techniku. Polské kontrakty zahrnovaly tanky K2, tanky M1A2 Abrams, stíhačky F-35 a houfnice, tedy platformy závislé právě na podpůrných schopnostech, které Washington stahuje. Španělských 5 mld. EUR míří do amerických systémů Patriot a NASAMS. Madrid tím prohlubuje závislost na americkém průmyslu, zatímco Washingtonu odmítá přístup na základny pro operace proti Íránu.

Částečnou výjimkou je Francie. Paříž vyvíjí vlastní raketomet, který má nahradit americký HIMARS, a zvýšila výrobu munice o 53 %. Jenže americké exportní kontroly na raketové komponenty se dál objevují i v systémech, které Paříž označuje za suverénní. Vlastní raketomet znamená méně, když naváděcí čipy pocházejí z Texasu.

Mezera, kterou peníze samy nezavřou

Konkrétní podobu dostanou škrty Pentagonu na začátku června na NATO Force Sourcing Conference, kde musí každý evropský spojenec říci, které mezery po Washingtonu vyplní. Náhrady existující na papíře, letouny GlobalEye AWACS, střely dlouhého dosahu z programu ELSA nebo německý plán zvýšit počet aktivních vojáků ze současných 186 000 na 260 000, dorazí nejdříve v roce 2029.

Estonsko a Lotyšsko, které patří v NATO k zemím s nejvyššími obrannými výdaji na obyvatele, řekly nahlas to, čemu se většina vlád vyhýbá: Evropa postupuje k bojové připravenosti příliš pomalu. Úvěrový nástroj EU SAFE v objemu 150 mld. EUR, tedy nízkoúročené půjčky kryté Unií pro společné obranné nákupy, vznikl právě pro takovou chvíli. Polsko si první tranši vybralo 29. května. Technika, kterou tyto peníze zaplatí, se ale bude roky vyrábět, certifikovat a zavádět do služby.

Evropští spojenci dělají to, co po nich Washington žádal: utrácejí víc. Jenže schopnosti, které Evropa po desetiletí přenechávala Spojeným státům, nelze obnovit samotným podepsáním šeků. Na začátku června bude muset na Force Sourcing Conference každý spojenec připojit své jméno k mezerám, které umí zaplnit. Většina řádků zůstane prázdná.

How was this article?

Help us get better

Details about this article
Model:
claude-opus-4-6
Generated:
5/31/2026, 3:05:41 AM
Pipeline run:
eu_pipeline_20260531_015006
Watermark:
SynthID (Google's invisible watermark)
Human review:
None before publication
Learn more about our methodology