Pentagon škrtá posily slíbené NATO

Sedmdesát pět let stálo NATO na jednoduché výměně: Spojené státy garantovaly obranu Evropy a Evropa hostila americké jednotky. Vojenské plánování se teď mění na obou stranách této dohody najednou. Američané stahují vojáky z evropského území a zároveň omezují válečné posily, na nichž stojí obranné plány aliance.

Dne 19. května řekl generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, obranným šéfům aliance, že „další přesuny lze rozhodně očekávat“ (Stars and Stripes). Ve stejném týdnu začal Pentagon podle tří zdrojů citovaných agenturou Reuters formálně snižovat americký příspěvek do NATO Force Model, tedy neveřejného rámce, který určuje, kolik vojáků každý spojenec slibuje nasadit v případě války (Military Times).

Viditelná část změny už znamenala odsun 5 000 vojáků z Evropy. Patří k ní zrušená rotace obrněné brigády do Polska i stažení praporu raket dlouhého doletu z Německa (Defense News). Méně viditelná část zasahuje samotný Force Model, tedy mechanismus, podle něhož se počítá, kolik posil dorazí v krizi. Regionální obranné plány NATO, schválené na summitu ve Vilniusu v roce 2023, byly postavené na konkrétních amerických závazcích. Bez nich přestávají vycházet.

Generální tajemník NATO Mark Rutte označil posun za „očekávaný“ a „správný“ (Brussels Signal). Grynkewich mezitím zasadil evropskou soběstačnost do horizontu „určitě do roku 2035“ (Breaking Defense). Evropě tak vzniká pět až devět let, kdy stará bezpečnostní záruka mizí a její náhrada ještě nestojí.

Írán vyprazdňuje sklady

Americká válka s Íránem, operace Epic Fury zahájená v únoru 2026, podle CSIS spotřebovala 45 až 80 procent několika kategorií americké přesně naváděné munice (CSIS). Pentagon zároveň informoval Británii, Polsko, Estonsko, Litvu a Norsko o „vážných zpožděních“ dodávek raket HIMARS, střel pro systémy NASAMS a protitankových střel Javelin (Euromaidanpress). Evropa tak přichází současně o americké vojáky i o část amerických zbraní.

Německo potrestané, východní křídlo odkryté

Nejtvrdší zásah dopadl na Německo. Kancléř Merz veřejně kritizoval americký postup ve válce s Íránem a podle dostupných zpráv řekl německému publiku, že by jeho děti neměly odejít do Ameriky. Washington poté stáhl z německého území 5 000 vojáků a zrušil plánované rozmístění střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Merz 19. května připustil, že raketová dohoda je fakticky mrtvá (NTZ).

Hlubší německý problém neleží v penězích, ale v lidech. Bundeswehr má 120 000 aktivních vojáků, zatímco požadavek NATO pro rok 2030 se pohybuje kolem 280 000. Berlín na rok 2026 vyčlenil na obranu 108 miliard eur, samotné výdaje ale rekruty nevytvoří. Podle květnového průzkumu už Spojené státy považuje za spojence jen 41 % Němců (YouGov).

Na východním křídle americké stahování rozdělilo spojence do několika kategorií. Polsko, které na obranu vydává 4,48 % HDP, vyslalo představitele na konzultace s náměstkem ministra obrany Elbridgem Colbym. Právě Colby prosazuje doktrínu, kterou nazývá „NATO 3.0“: konvenční obranu Evropy mají nést Evropané, aby Spojené státy mohly přesunout síly směrem k Číně (Defence24). Polsko si vysloužilo nálepku „vzorového spojence“. Zrušená rotace brigády o 4 000 vojácích přesto platí; technika dorazila do polských přístavů bez vojáků, kteří by ji obsluhovali.

Estonský ministr zahraničí označil americká rozhodnutí za „nekoordinovaná“ a vyzval spojence, aby „urychleně zjistili důvody a další kroky“ (ERR). Rumunsko mezitím přešlo na model dočasného hostování americké techniky a od Washingtonu získalo pochvalu za otevření základen během íránské kampaně.

Červenec v Ankaře

Summit lídrů NATO ve dnech 7. a 8. července ukáže, zda se škrty ve Force Model promítnou do formálních aliančních závazků. Částečnou brzdu představuje odpor v Kongresu. Republikánští jestřábi ve výborech pro ozbrojené síly pohrozili důsledky, pokud by Pentagon klesl pod zákonem stanovenou hranici 76 000 amerických vojáků v Evropě (Notus). Colbyho logika, podle níž se Evropa musí postarat o vlastní konvenční obranu, aby se Amerika mohla soustředit na Čínu, ale vznikla před Trumpem a pravděpodobně ho přežije.

Američané odcházejí. Grynkewich to potvrdil. O tom, zda mezera do roku 2035 zůstane problémem v plánovacích dokumentech, nebo se změní v bezpečnostní krizi, rozhodnou evropské metropole.