Polsko hostí cvičení, vojáky na Ukrajinu nepošle

Polsko má v listopadu 2026 na střelnicích na jihovýchodě země hostit první cvičení Koalice ochotných, dobrovolného uskupení států, které připravují bezpečnostní záruky pro Ukrajinu (Rzeczpospolita). Varšava při něm zajistí přesun a zásobování jednotek, její vojáci ale na Ukrajinu nevstoupí. Samotný nácvik přesunu nikomu nedává oprávnění jednotky nasadit.

Co má cvičení prověřit

Podle listu The Times mají vedle polských jednotek cvičit nejméně 1 500 britských, francouzských a německých vojáků. Tento údaj pochází od anonymních zdrojů a žádná vláda vlastní počet vojáků nezveřejnila. Polští představitelé zatím potvrzují pouze účast Britů a Francouzů; přesné datum se ještě musí dohodnout všichni účastníci.

Německá účast je méně jistá, než naznačuje údaj listu The Times. Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius 15. července řekl, že se Německo prvního cvičení zúčastní, Berlín však tehdy ještě řešil, jak konkrétně (ZDF). Od té doby nebyla oznámena žádná německá jednotka ani její úkol.

Polsko má přesouvat techniku a vojáky, opravovat vozidla na trase, tankovat, zajišťovat stravu a ubytování a poskytovat zdravotní péči. Cvičení prověří, zda se jednotky několika armád dokážou spojit a rychle přesunout. Právě na tom by záviselo i případné pozdější nasazení.

Polská hranice

Varšava svou roli jasně ohraničila. Ministerstvo obrany označuje cvičení za iniciativu koalice, nikoli NATO, transatlantické vojenské aliance. Polské síly podle něj nevstoupí na Ukrajinu „ani ve skutečnosti, ani podle scénáře cvičení“ (Rzeczpospolita).

Toto odmítnutí souvisí s tím, jak koalice funguje. Státy mohou společně připravovat cvičení, ale o vyslání svých vojáků na Ukrajinu rozhoduje každá vláda sama. Polsko už nyní zajišťuje logistické zázemí evropské podpory Ukrajiny: dopravní trasy, palivo i opravy techniky. Země, která se stará o zázemí, tak vyloučila účast vlastních vojáků na případném nasazení této síly.

Kdo rozhodne o vyslání vojáků

Nejdále zatím zašly Británie a Francie. V lednu podepsaly s Ukrajinou deklaraci o záměru nasadit jednotky po uzavření příměří a na žádost Kyjeva (britská vláda). Dokument neuvádí počty vojáků, místa ani termíny. Počítá také s další dohodou o jejich právním postavení, která má určit, podle čích zákonů se budou na ukrajinském území řídit.

Jiné vlády jsou zdrženlivější. Kancléř Friedrich Merz v lednu naznačil, že němečtí vojáci by mohli působit z území sousedních členských států NATO, nikoli přímo na Ukrajině. Takový krok by podle něj vyžadoval příměří, rozhodnutí vlády a hlasování ve Spolkovém sněmu, německém parlamentu (německá vláda). Ve stejném měsíci italská premiérka Giorgia Meloniová prohlásila, že italští vojáci na ukrajinské území nevstoupí (Sky TG24).

Koalice stanovila také podmínku, kterou žádné cvičení splnit nemůže. Podle prohlášení jejích spolupředsedů z 13. července by síla zasáhla až na žádost Ukrajiny a po důvěryhodném ukončení bojů (Élysée). Takové příměří zatím neexistuje. Rusko dál útočí na ukrajinské elektrárny a Kreml popírá, že by souhlasil s jakýmkoli příměřím v energetice (To Brief).

Další nevyřešenou otázkou je role Washingtonu. Lednový pařížský dokument popisoval americkou podporu pouze jako návrh a dobové zprávy uváděly, že Spojené státy neslíbily bránit evropské vojáky v případě ruského útoku (DW). Současné zprávy nenasvědčují tomu, že by se situace změnila. Moskva nemá formální pravomoc rozhodovat o pozvání Kyjeva, její odpor k západním jednotkám na Ukrajině ale ovlivňuje, jak silnou ochranu by případné nasazení vyžadovalo.

Pokud se listopadové cvičení podaří, ukáže, že Evropa dokáže sestavit společnou sílu a přesunout ji přes Polsko, spojeneckou zemi sousedící s Ukrajinou. Samo o sobě ale nezmění, které státy jsou ochotné vyslat vojáky na Ukrajinu. Ani bezchybné cvičení nic nemění na polském odmítnutí; každá vláda, jejíž vojáci si přesun nacvičí, musí o jejich nasazení rozhodnout samostatně.