Polsko žádá úvěr EU na tankery Airbusu

Polsko a Španělsko jednají o nákupu tankovacích letounů Airbus A330 MRTT, které dokážou doplňovat palivo za letu. Obě vlády chtějí, aby s financováním pomohla EU. Pokud by obchod prošel přes SAFE (Security Action for Europe), nový unijní úvěrový nástroj pro obranu, šlo by o první viditelný test toho, zda se evropské půjčky dokážou proměnit v dodané vojenské vybavení.

Napětí je v samotné konstrukci programu. SAFE má evropskou obrannou poptávku spojovat a směrovat ji k evropskému průmyslu. Polský plán ale ukazuje, že země nejblíže Rusku chtějí u klíčových schopností v krizi držet vlastní kontrolu.

Obě země podepsaly 29. května memorandum, které má akvizici posunout dál (WP Tech). Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz spojil nákup s příchodem stíhaček F-35 do polského letectva. Varšava podle něj potřebuje vlastní kapacitu pro tankování za letu, ne závislost na spojeneckých letounech (TVN24).

Ve veřejných dokumentech Komise ani Rady EU zatím není potvrzeno, že by tankery byly schváleným projektem SAFE. Obchod je tedy politicky ohlášený, nikoli institucionálně uzavřený.

Jak unijní peníze směrují zakázku

SAFE není evropská armáda, ale finanční nástroj. Rada EU, v níž závazně rozhodují národní ministři, jej v květnu 2025 přijala jako instrument v objemu 150 miliard eur. Unie si má půjčovat na kapitálových trzích a peníze následně poskytovat členským státům na obranné nákupy (Rada EU, Evropská komise).

Vlády předkládají Komisi své obranné investiční plány. Pravidla veřejných zakázek přitom tlačí většinu hodnoty kontraktů k evropskému průmyslu (A&O Shearman).

Právě pravidlo „kupuj evropské“ je pro tento obchod podstatné. Polsko směruje k Airbusu, ne k mimoevropské alternativě. Přestavba civilních A330 na vojenské tankery probíhá v závodě Airbusu v Getafe u Madridu (El Español). Unijní nástroj tak Polsku nepomáhá jen koupit vybavení. Současně určuje, která továrna zakázku získá, a tou továrnou je španělský závod.

Pro Madrid je průmyslový přínos přímý. Getafe získá práci a španělská část Airbusu se posune blíž ke středu evropského přezbrojování. Podle španělských médií by Madrid mohl dokonce odložit rozšíření vlastní flotily, aby uvolnil výrobní kapacity pro Varšavu (The Objective). Toto tvrzení se ale opírá o anonymní zdroje, ne o veřejný závazek vlády nebo Airbusu.

Proč chce Polsko vlastní klíče

Evropa už společnou flotilu tankerů má. Multinational MRTT Fleet, kterou provozuje šest členů NATO, létá z Eindhovenu a letos má dosáhnout deseti letounů (NATO). Sdílený model vznikl proto, že tankery jsou drahé. Středně velkým státům umožňuje přístup ke schopnosti, kterou by samy obtížně financovaly.

Polské rozhodnutí koupit vlastní letouny místo připojení ke společné flotile ukazuje, kde sdílení naráží na limit: ve chvíli, kdy vláda chce mít v krizi zaručený přístup. Varšava leží na nejvíce vystaveném křídle NATO. Chce jistotu nad dostupností letounů, prioritami údržby i rozhodnutím, kam budou nasazeny.

F-35 má při letu na vnitřní palivo bojový rádius zhruba 1 100 kilometrů. Jeden A330 MRTT nese přibližně 111 tun paliva (Radar RP). Polské tankery by zároveň prodloužily dobu letu spojeneckých strojů operujících nad Baltem. Z veřejných informací ale nevyplývá, že by tyto letouny měly přejít pod mnohonárodní velení.

Výrobní fronta

Nejtvrdším omezením nejsou peníze ani politika, ale výrobní linka Airbusu. Objednávky už nyní přesahují současné dodací kapacity a volná místa v harmonogramu jsou vzácná (El Español). Úzké hrdlo ještě zhoršují širší problémy dodavatelského řetězce Airbusu, včetně omezení u motorů a subdodavatelů (Finanzen.net).

Podle polských médií by uvolněné španělské sloty mohly umožnit dodání až čtyř letounů před rokem 2030 (Defence24). Zda Polsko nakonec objedná dva, nebo čtyři stroje, zatím veřejně potvrzeno není.

Zakázka na tankery je testem, zda se unijní půjčky dokážou v relevantním čase změnit ve skutečně dodané vybavení. SAFE má levný evropský dluh převádět do kontraktů a dodacích kalendářů. Polsko podepsalo memorandum, ale mezi politickým záměrem a závaznou objednávkou stále stojí schvalování obranných investičních plánů Komisí.

Pokud se kontrakt uskuteční, získá SAFE první konkrétní výsledek. Pokud se zasekne, hrozí, že se evropské obranné peníze zařadí k oznámením, která předbíhají kapacitu továren. Státy na nejvíce vystaveném okraji Evropy chtějí nakupovat evropsky a zároveň chtějí mít vlastní klíče od kokpitu. Zatím není jasné, zda jeden nástroj zvládne obojí.