Polsko bojuje o 33,6 mld. EUR

Rozpočtový rámec EU na roky 2028 až 2034 ještě nemá konečnou podobu, základní konflikt je ale už zřejmý. Čistí plátci, například Německo a Nizozemsko, chtějí přesunout více peněz na obranu, výzkum a konkurenceschopnost. Čistí příjemci, v čele s Polskem, Španělskem a Francií, chtějí udržet výdaje na zemědělství a regionální rozvoj. Spor o příští sedmiletý rozpočet EU se tak láme hlavně na tom, kolik zůstane farmářům.

Eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen polským médiím řekl, že polští zemědělci by v příštím cyklu měli dostat nejméně 33,6 mld. EUR, nyní je to 31,2 mld. EUR (Business Insider Polska, RMF24). Pokud se započtou i nepřímé podpory, například zemědělské školy, celková částka by mohla překročit 40 mld. EUR. Zatím jde o politický signál, ne o schválené právo: Evropský parlament už odmítl první návrh víceletého finančního rámce, tedy závazného sedmiletého výdajového plánu EU, který připravily členské státy (Euronews, European Court of Auditors).

Proč zemědělské peníze určují celý rozpočet

Společná zemědělská politika, tedy unijní systém podpory farmářů, rozděluje svůj současný sedmiletý rozpočet 386,6 mld. EUR dvěma hlavními cestami: přímými platbami na příjem a fondy rozvoje venkova, z nichž se financují investice, environmentální opatření a místní ekonomika. V letech 2018 až 2022 tvořily přímé platby 23 % celkových zemědělských příjmů v EU; všechny zemědělské dotace dohromady v průměru 33 % (European Commission, European Commission). Pro řadu producentů proto podpora z EU není příspěvek navíc. Je součástí běžného příjmového základu.

Polsko může těžit ze dvou věcí najednou: z rozsahu svého zemědělství a z politiky sbližování plateb. Východní a novější členské státy dlouhodobě tvrdí, že jejich platby na hektar by se měly přiblížit částkám, které dostávají francouzští, němečtí nebo nizozemští farmáři. Hansen potvrdil, že tato logika v jednáních dál platí, když očekávané navýšení pro Polsko spojil s pokračujícím vyrovnáváním sazeb (RMF24). Šestnáct zemí by dostalo více, jedenáct méně.

Kdo chce zemědělské výdaje chránit a kdo je chce přesunout

Kyperské předsednictví Rady EU, které teď rozpočtová jednání zprostředkovává, navrhlo celkové snížení zhruba o 2 % proti plánu Evropské komise. Škrty by ale nebyly rovnoměrné: konkurenceschopnost, obrana, výzkum a vnější politika by přišly asi o 3,9 %, zatímco zemědělství a kohezní politika by zůstaly relativně chráněné (EUAlive).

Právě nerovnoměrnost škrtů ukazuje hlavní dělící linii. Španělsko podepsalo s dalšími 16 zeměmi prohlášení, které žádá zachování kohezních a zemědělských peněz (Spain Foreign Ministry). Madrid zašel ještě dál: připustil nové vlastní příjmy EU a dokonce i nový společný dluh, pokud by to pomohlo vyhnout se škrtům v zemědělské podpoře (EFE). Francouzská média dlouhodobě řadí Paříž mezi obránce zemědělských výdajů (Banque des Territoires).

Na opačné straně stojí Německo, které návrh označilo za „nefinancovatelný“ (Spiegel). Nizozemský ministr financí mluvil o „nepřijatelném balíku“, který financuje „včerejší priority“ na úkor „zítřejších výzev“ (The Straits Times/Reuters). Švédsko namítá, že škrty dopadají na obranu a výzkum, zatímco zemědělství zůstává ušetřeno (Europaportalen).

Když společná zemědělská politika v roce 2023 spotřebovala zhruba 24,6 % výdajů EU (European Commission), čistí plátci, tedy země, které do rozpočtu odvádějí více, než z něj dostávají, argumentují jednoduše: pokud se tento podíl ochrání, zůstane méně prostoru pro obranu, konkurenceschopnost a výzkum právě ve chvíli, kdy Evropa tvrdí, že potřebuje všechny tři.

Co titulní čísla stále zakrývají

Částka 33,6 mld. EUR je nominální. Srovnání se současným rozpočtem očištěné o inflaci zatím zveřejněno nebylo, takže viditelné navýšení může při rychlejším růstu vstupních nákladů znamenat reálný pokles. Unijní pravidla vyžadují, aby nejméně 10 % přímých plateb mířilo menším farmám a alespoň 3 % mladým zemědělcům (European Commission). Polská projekce pro roky 2028 až 2034 ale zatím neukazuje, jak by tato pravidla rozdělila peníze podle velikosti farem nebo regionů. Celkový balík tedy může růst, zatímco otázka rozdělení zůstane otevřená.

Největší rozdělovací otřes by přinesl případný vstup Ukrajiny do EU. Ukrajina dnes čerpá až 50 mld. EUR ze zvláštního nástroje na roky 2024 až 2027 (European Commission). Jeden z návrhů rozpočtu už širší podporu Ukrajině pro období 2028 až 2034 snížil ze 100 mld. EUR na 89 mld. EUR (Kyiv Independent). Věrohodný model toho, co by ukrajinské členství znamenalo pro polské, francouzské nebo španělské zemědělské platby, zatím neexistuje. Právě tato otázka ale stojí v pozadí každé vyjednávací pozice, i když k ní zatím není přiřazeno žádné číslo.