Polsko brání €123 miliard

Polsko si v debatě o příštím sedmiletém rozpočtu EU vymezilo hranici: navržený podíl ve výši 123 miliard eur považuje za nedotknutelný (gov.pl, Polskie Radio). Proti tomu stojí Německo a dalších pět bohatších členských států, které chtějí návrh Evropské komise na výdaje téměř 2 biliony eur zkrátit o stovky miliard. Víceletý finanční rámec, tedy závazný sedmiletý strop unijních výdajů, musí jednomyslně schválit všech 27 vlád. Každá z nich tak může dohodu zastavit.

Předseda Evropské rady António Costa přijede 9. září do Varšavy v rámci čtyřtýdenní cesty po evropských metropolích, při níž zjišťuje pozice jednotlivých vlád před říjnovým summitem. Irsko, které bude držet rotující předsednictví v Radě EU a povede vyjednávání mezi státy, chce dohodu uzavřít do prosince (Euronews, European Movement Ireland). Jak jsme psali už při vzniku německého proti-bloku minulý týden (To Brief), času ubývá a vyjednávací tábory tvrdnou.

Co polský balík skutečně zahrnuje

Částka 123 miliard eur neznamená jen silnice a mosty. Podle polského ministerstva pro rozvojové fondy má jeden národní plán zahrnout kohezní granty, zemědělské dotace, správu hranic, migrační fondy, klimatické kompenzace i nové výdaje spojené s obranou (gov.pl). Kohezní politika je unijní nástroj na snižování rozdílů mezi regiony; v polském případě jde dlouhodobě o jeden z hlavních kanálů investic. Škrty by proto nezasáhly jeden program, ale současně farmáře, pohraniční složky i regionální infrastrukturu.

Podle odhadů polských médií by země za celé období do rozpočtu EU odvedla asi 73 miliard eur, takže při zachování celé alokace by čistý přínos činil zhruba 50 miliard eur (Next Gazeta, Interia). Polsko tuto pozici nehájí samo. Rumunský prezident Costovi řekl, že kohezní politika a zemědělství musejí zůstat dostatečně financované (Mediafax). Podle Rumunska navíc 17 členských států zpochybňuje zhruba desetiprocentní škrty v zemědělských a regionálních výdajích, které obsahuje návrh Komise (RRI). Stejnou linii podporuje Španělsko: nové výdaje na obranu a konkurenceschopnost podle něj nemají ukrajovat ze zemědělských dotací (Infobae).

Co chtějí čistí plátci

Kancléř Friedrich Merz svolal 27. srpna Dánsko, Nizozemsko, Rakousko, Finsko a Švédsko. Ve společném prohlášení šestice uvedla, že návrh Komise je třeba „vyváženě“ snížit o několik set miliard eur a že k úsporám musejí přispět všechny výdajové kapitoly, včetně zemědělství a koheze (Bundesregierung). Šest zemí zároveň odmítá nové společné unijní zadlužení (ORF). Národní rozpočty se napínají a navýšení navržené Komisí až o 60 % je podle Merze „nefinancovatelné“ (FAZ).

Litva ukazuje, proč se tento spor nedá jednoduše rozdělit na státy bránící zemědělské a regionální peníze a státy žádající více na obranu. Prezident Gitanas Nausėda Costovi ve Vilniusu řekl, že rozpočet musí odrážet změněnou bezpečnostní situaci v Evropě a posílit obranu i vojenskou mobilitu. Současně ale dodal, že nové priority se nemají řešit oslabováním kohezní politiky (Delfi). Východní státy chtějí obojí. Peníze tak nelze jen přesunout z jedné kolonky do druhé.

Rovnice, která zatím nevychází

Nové financování potřebuje obrana, konkurenceschopnost, závazky vůči Ukrajině i splátky půjček z pandemické éry ve výši 149,3 miliardy eur (European Parliament). Pokud zůstane chráněn polský balík, pokud Španělsko a Rumunsko ubrání zemědělské výdaje a pokud porostou výdaje na obranu, zbývají tři možnosti: čistí plátci zaplatí víc, EU si vytvoří nové vlastní příjmy, nebo se škrtne jinde. Komisař pro rozpočet Piotr Serafin tvrdí, že je ohledně dohody během irského předsednictví optimistický (Irish Times). Costa zároveň varuje, že pokud se rozpočet neschválí před vypršením programů v roce 2028, financování napříč kontinentem se přeruší (Brussels Times).

Optimismus ale rozpočet nesloží. Dokud členské státy neřeknou, zda EU získá nové příjmy, přijme hlubší škrty, nebo si znovu půjčí, zůstávají polská i německá červená linie pod stejným výdajovým stropem. Jedna z nich bude muset povolit.