Portugalský kabel do Maroka bez trasy

Portugalská ministryně energetiky Maria da Graça Carvalhoová 6. července řekla, že elektrické propojení s Marokem zůstává „na stole“ (Correio da Manhã). Lisabon ale zatím nezveřejnil trasu, výkon, odhad nákladů ani způsob financování. O několik dní dříve přitom Portugalsko otevřelo skutečný interkonektor, tedy přeshraniční vedení propojující dvě elektrizační soustavy. Právě ten rozdíl ukazuje, proč je marocký kabel zatím spíše diplomatickým signálem než infrastrukturním projektem.

Modernizace, která existuje, a brána, která zůstává zavřená

Španělsko a Portugalsko 2. července uvedly do provozu nové 400kV vedení přes Galicii, které přidává zhruba 1 000 MW přeshraniční přenosové kapacity (La Voz de Galicia, Eco). Má jmenované provozovatele, známou trasu a měřitelný výkon. Tak vypadá reálný projekt.

Skutečné omezení leží severněji. Propojení Pyrenejského poloostrova se zbytkem Evropy dosahuje méně než 3 % instalovaného výkonu, daleko od unijního cíle 15 % pro rok 2030 (Infobae/EFE, Evropská komise). Úzkým hrdlem je přechod přes Pyreneje do Francie. Hlavní projekt, který ho má uvolnit, podmořské vedení přes Biskajský záliv, stále čeká. Španělsko, Portugalsko, Francie a Komise se mají v září znovu sejít, aby ho zkusily urychlit (Europa Press).

Kabel z Maroka by do společné iberské sítě přidal jižní vstupní bod. Elektřina mířící dál do střední Evropy by se ale stejně musela vejít do francouzské kapacity. Francie kontroluje hlavní cestu Pyrenejského poloostrova na širší unijní trh. Nové jižní dveře samy o sobě severní bránu neotevřou.

Kolik stojí skutečné projekty

Nejbližším srovnáním je italský projekt ELMED, plánované vedení mezi Sicílií a Tuniskem. ELMED má jmenované provozovatele přenosových soustav, italskou Ternu a tuniskou STEG, vymezenou podmořskou trasu, spolufinancování EU a podporu Evropské investiční banky i Světové banky (fr.allAfrica). Projekt má stát zhruba 1,42 mld. EUR za 600 MW na přibližně 220 km, včetně 307 mil. EUR z unijního Nástroje pro propojení Evropy (Industry EMEA, kikai-news). Portugalsko-marocký záměr nic z toho veřejně nemá.

Delší trasa přes hlubší úžinu by pravděpodobně vyšla dráž. Nezodpovězená zůstává základní otázka: kdo by platil. Náklady přeshraničních kabelů obvykle nesou v určité kombinaci domácnosti v účtech za elektřinu, unijní granty a výnosy z přetížení, tedy poplatky vznikající ve chvíli, kdy omezená kapacita vedení udržuje rozdílné ceny na obou stranách hranice. Žádná zveřejněná analýza zatím neukazuje, jak by se tento účet rozdělil.

Black start řeší jiný problém

Carvalhoová také uvedla, že Portugalsko má nyní čtyři elektrárny schopné takzvaného black startu, tedy spuštění bez odběru elektřiny ze sítě po jejím úplném kolapsu (Correio da Manhã). Unijní pravidla provozovatelům ukládají, aby takovou obnovovací kapacitu drželi (kodex EU pro obnovu soustavy). Pro obnovu provozu je to skutečně užitečné.

Black start ale pomáhá až po kolapsu. K jeho prevenci jsou potřeba jiné služby: regulace napětí, frekvenční odezva a vyrovnávání soustavy. Právě ty udržují elektřinu ve správném „tlaku“ a rytmu ve chvíli, kdy se výroba a spotřeba mění každou sekundu. Podle analýzy ENTSO-E k iberskému výpadku z dubna 2025, tedy sdružení koordinujícího evropské provozovatele přenosových soustav, selhala hlavně regulace napětí, nikoli dostupnost výroby. Elektrárny pro black start a kapacitní platby patří do jiné vrstvy systému. Nenahrazují služby v reálném čase, které brání tomu, aby světla zhasla.

Maroko s podporou Světové banky buduje akumulaci a obnovitelné zdroje (Světová banka). Exportní kabel ale zároveň potřebuje stabilní a vyrovnanou zdrojovou soustavu, kterou Maroko ještě nemá dokončenou. Pokud by propojení jednou vzniklo, spotřebitelé na obou stranách by mohli získat levnější elektřinu v hodinách napětí na trhu, pokud by cenový rozdíl mezi oběma trhy ospravedlnil miliardové náklady. Veřejná analýza, která by to ověřila, zatím neexistuje.

Marocký interkonektor je strategicky zajímavý a v hrubých rysech technicky představitelný. Ekonomicky ale zatím není doložený. Dokud nebudou veřejně známi provozovatelé, trasa a plán financování, jde spíše o diplomacii po výpadku než o energetické plánování.