Portugalské daňové soudy čekají 861 dní

Daňový spor u portugalského správního soudu dnes v průměru trvá 861 dní. Tyto soudy každý rok vyřídí jen 48 procent nově příchozích případů, takže nevyřízená agenda dál roste (Executive Digest, Komise). Evropská komise na zhoršování upozornila ve své Zprávě o právním státu za rok 2026, kterou zveřejnila 17. července.

Ve stejné zprávě se objevila i druhá výtka: zda má portugalská státní tisková agentura Lusa ještě dostatečnou nezávislost na vládě, která ji nyní vlastní a ovládá. Obě zjištění dohromady ukazují slabé místo unijního dohledu. Brusel dokáže úpadek institucí popsat poměrně přesně. Vynutit změnu ale může jen tehdy, když se problém vejde do konkrétního porušení unijního práva.

Dvouleté čekání a koho chrání

Správní a daňové soudy řeší praktickou hranici mezi občanem a státem: daňové výměry, licenční rozhodnutí, veřejné zakázky. Když takový soud potřebuje na jeden případ více než dva roky a zvládne vyřídit méně než polovinu nové agendy, rozhodnutí státu se v praxi stávají jen těžko napadnutelnými. Výhodu z toho mají vlády a daňové úřady, jejichž rozhodnutí zůstávají v platnosti, zatímco žalobci čekají.

Portugalsko zapadá do širšího jihoevropského vzorce pomalé justice. U Itálie Komise uvedla, že délka řízení zůstává „mezi nejdelšími v EU“ (Euronews Italia). Španělsko kritizovala kvůli nadměrné délce řízení ve významných korupčních kauzách (elDiario.es). U Řecka zaznamenala jen omezený pokrok ve stíhání korupce (gr.euronews).

Výroční zpráva sleduje justici, boj proti korupci, svobodu médií a institucionální protiváhy ve všech 27 členských státech. Vytváří záznam a politický tlak doma i v Bruselu. Sama o sobě ale nespouští sankce, krácení peněz ani řízení před soudem.

Lusa a zákon, který může zabrat

U tiskové agentury Lusa je situace blíže právně vymahatelné oblasti. Poté, co se z agentury stáhli soukromí akcionáři, portugalský stát doplnil jejich podíl a nyní ovládá 100 procent kapitálu. Nové stanovy schválené v lednu 2026 daly vládě pravomoc jmenovat členy vedení a do rozšířené poradní rady přidaly politické zástupce (CMPF).

Novináři z Lusy proti změnám protestovali. Varovali, že nová struktura umožňuje vládním nominantům ovlivňovat redakční rozhodování. Portugalský svaz novinářů poté podal formální stížnost v Bruselu. Podle ní stanovy porušují Evropský akt o svobodě médií, unijní nařízení z roku 2024, které u médií veřejné služby vyžaduje redakční nezávislost, zejména pravidla pro nezávislou správu a ochranu před politickým vměšováním (NUNS, nařízení 2024/1083).

Stížnost ještě není závěr. Komise neprohlásila, že Portugalsko unijní právo porušilo. Evropský akt o svobodě médií jí však dává konkrétní právní oporu, kterou výroční zpráva sama nemá. Pokud by stanovy porušovaly závazná pravidla pro svobodu médií, Komise může zahájit řízení o porušení povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, tedy cestu, jak členský stát dostat kvůli porušení unijního práva před Soudní dvůr EU.

Politická hra s krytím

Maďarská vláda rychle využila šíři zprávy jako politický štít. Ministr János Bóka popsal její závěry jako důkaz, že problémy s právním státem existují všude v EU, nejen v Budapešti (Origo, provládní médium). Nezávislá maďarská média namítla, že maďarský případ je věcně jiný: část unijních peněz pro zemi je už zmrazena podle samostatných rozpočtových pravidel, konkrétně nařízení o podmíněnosti, které umožňuje zadržet finance, pokud selhání právního státu ohrožuje výdaje EU. Další peníze váznou na milnících z fondu obnovy, které mají přímé finanční důsledky (HVG, nařízení 2020/2092).

Tento argument pomáhá vládám pod tvrdším tlakem EU rozmazávat hranici mezi zeměmi, které dostávají měkká doporučení, a těmi, kterým Unie skutečně blokuje peníze. Politicky může fungovat. Právně nemění nic. Výroční zpráva používá stejný diagnostický rámec pro všechny státy. Důsledky se liší proto, že závisejí na samostatných nástrojích, z nichž každý má vlastní právní testy.

Kde dohled končí u papíru

Portugalský případ dobře ukazuje, jak je unijní systém postavený. Komise může označit soudní soustavu, která vyřizuje méně než polovinu nové agendy. Může zapsat, že způsob řízení státní tiskové agentury znepokojuje její vlastní novináře. Může to všechno každoročně zveřejnit napříč 27 členskými státy a dát domácím reformátorům společný opěrný bod.

Bez porušení smluv, rozpočtového spouštěče nebo porušení mediálního práva však Komise nemůže Portugalsko přinutit k nápravě. Stížnost kvůli Luse teď leží u právních služeb Komise: má být důvodem k řízení o porušení povinnosti? Pokud ano, výroční zpráva se může zpětně ukázat jako první krok k závaznému rozsudku. Pokud ne, Portugalsko se zařadí mezi státy, u nichž Brusel institucionální úpadek pojmenuje, každý rok ho znovu zveřejní a pak sleduje, jak pokračuje. Právě tam dohled nad právním státem přestává být mocí a stává se administrativou.