Silný El Niño, nejistá zima v Evropě

O tom, zda bude evropská zima deštivá, mírná, nebo chladná, zatím nelze rozhodnout ani podle velmi silného jevu El Niño. Rovníkový Pacifik se podle Světové meteorologické organizace (WMO) otepluje k jedné z nejsilnějších událostí od roku 1950 (WMO). Jeho síla posouvá pravděpodobnosti pro celou sezonu, sama ale neurčuje počasí v žádné konkrétní zemi. Pro pochopení těchto odhadů je třeba vědět, co vlastně měří hlavní čísla.

Dvě měřítka pro jeden teplý oceán

Meteorologové sledují dlouhý pás oceánu podél rovníku ve středním Pacifiku, oblast zvanou Niño 3.4 (Climate Reanalyzer). Průměrnou teplotu hladiny v ní porovnávají s dlouhodobým normálem. Rozdíl označují jako „anomálii“. WMO očekává, že od října do prosince bude v průměru asi o 3,7 °C vyšší než normál. Při vrcholu El Niño v listopadu 2015 až lednu 2016 činila anomálie 2,6 °C (WMO).

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) měří stejnou vodu jinak. Jeho relativní index oceánského jevu El Niño (RONI) vychází z tříměsíční anomálie v oblasti Niño 3.4, od níž odečítá průměrnou anomálii ve všech tropických oceánech a pak ji ještě statisticky upravuje (NOAA). Představme si běžce v závodě, kterému všem závodníkům pomáhá vítr v zádech. Když se odečte výhoda společná pro celé pole, zůstane jen náskok konkrétního běžce.

Podle tohoto přísnějšího měřítka odhaduje NOAA na 83 % pravděpodobnost, že RONI od října do prosince dosáhne hodnoty +2,5 °C, kterou úřad považuje za hranici historicky mimořádně silného jevu. Odhad převyšuje vrcholy z let 1982–1983, 1997 a 2015, kdy index dosáhl +2,3 až +2,4 °C (NOAA strength probabilities). Čísla WMO a NOAA vycházejí z různých měřítek, a proto je nelze chápat jako konkurenční údaje o jedné teplotě.

Některá média zašla ještě dál. Server Weatherzone uvedl, že teplota v oblasti 5. října poprvé přesáhla 30 °C v denní datové řadě, která začíná v roce 1981 (Weatherzone, Climate Reanalyzer). Údaj pocházel z předběžných dat a nezávisle se nepodařilo ověřit ani jeho hodnotu, ani pořadí. Týdenní tabulka NOAA uvádí 29,9 °C za týden kolem 30. září; v týdnu blízko vrcholu El Niño v roce 2015 to bylo 29,8 °C (NOAA weekly data). Čísla potvrzují mimořádné teplo, ale jiný týden a jiné období průměrování nemohou potvrdit denní rekord.

Jak teplá voda mění rozložení dešťů

Za běžných podmínek ženou pasáty teplou povrchovou vodu na západ, směrem k Indonésii a Austrálii, zatímco dál na východ vystupuje chladnější voda z hlubin. Je to podobné jako u vany: když přes ni dlouho fouká vítr, voda se nahromadí na vzdálenějším konci; když vítr ustane, začne se vracet. Při oslabení pasátů se teplá voda šíří na východ a s ní i dešťové mraky. Posun cirkulace vzduchu pak dále oslabuje větry a celý proces se sám posiluje (NOAA explainer).

V hodnocení z 8. října NOAA popisuje související změny ve větru, srážkách i oceánu. V některých hloubkách východního Pacifiku navíc naměřila vodu o více než 10 °C teplejší, než je obvyklé (NOAA diagnostic).

Posun hlavního pásu tropických dešťů mění místa, kde vzduch stoupá a klesá, a tím ovlivňuje pravděpodobnosti počasí tisíce kilometrů daleko. Výhled WMO počítá s vyššími srážkami v částech širší oblasti Afrického rohu a se sušším počasím v některých částech Indického subkontinentu (WMO outlook). Jde o posun pravděpodobností na rozsáhlých územích. Přesněji pacifický signál počasí neukazuje.

Evropa je na konci dlouhého řetězce

Přehled Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) a programu Copernicus, aktualizovaný 5. října, ukazuje, že průměrná odezva Evropy na El Niño se liší mezi listopadem až prosincem a lednem až únorem (ECMWF/Copernicus). I zimy se silným pacifickým signálem se od sebe výrazně lišily. Vliv Pacifiku se totiž střetává s tlakovými útvary nad Atlantikem, podmínkami v polárních oblastech i se stratosférou, horní vrstvou atmosféry.

Britský meteorologický úřad Met Office ve svém přehledu z 5. října popsal oba možné vlivy (Met Office). El Niño může koncem podzimu a začátkem zimy zvýšit pravděpodobnost deštivějšího, bouřlivějšího a mírnějšího počasí v Británii. Po vrcholu jevu v Pacifiku by oslabení polárního víru, pásu větrů vysoko nad Arktidou, mohlo zvýšit šanci na chladné epizody později v sezoně. Ani jeden z těchto signálů podle meteorologů nepředpovídá konkrétní sněžení.

Nejpevnější údaj se týká samotného oceánu: WMO odhaduje na téměř 100 % pravděpodobnost, že jev v Pacifiku potrvá až do února (WMO). Velmi teplý Pacifik může posunout sezonní pravděpodobnosti pro Evropu, předpověď zimy v konkrétní zemi z něj ale nevznikne. Tyto odhady budou zpřesňovat národní výhledy, které meteorologické služby aktualizují během podzimu.