Nízký Dunaj odstavil Cernavodu

Dunaj u rumunské jaderné elektrárny Cernavodă teď nese zhruba 1 630 metrů krychlových vody za sekundu, tedy asi třetinu běžného červencového průtoku (Agerpres, Știrile ProTV). O tři sta kilometrů výše proti proudu, u maďarské elektrárny Paks, klesl vodočet na -118 cm, což je místní rekord (Telex).

Jaderné elektrárny potřebují řeky kvůli chlazení. Reaktor přemění na elektřinu jen část vyrobeného tepla. Zbytek musí bezpečně odvést voda. Když je jí v řece příliš málo nebo je příliš teplá, elektrárna nedokáže teplo odvádět v potřebném objemu a provozovatel musí blok odstavit.

Právě to se tento týden stalo na dvou místech dunajské soustavy. Rumunsko odstavilo oba reaktory v Cernavodě, čímž ze sítě vypadlo zhruba 1 300 MW výkonu. Prezident Ilie Bolojan uvedl, že jde téměř o pětinu rumunské spotřeby elektřiny (HotNews). V Maďarsku začala státní MVM 29. července odstavovat třetí blok elektrárny Paks; celá elektrárna za běžných okolností vyrábí téměř polovinu maďarské elektřiny (TVP World, HVG).

Ani v jednom případě nešlo o havárii. Obě odstávky byly preventivní. Rumunské ministerstvo energetiky varovalo, že poškození jediné chladicí pumpy by mohlo znamenat opravy trvající až rok (Mediafax). Dvoutýdenní výpadek je proti tomu pořád levnější varianta.

Levný výkon mizí, drahý ho nahrazuje

Jakmile je jaderná elektrárna postavená, vyrábí elektřinu s velmi nízkými provozními náklady. Když takový zdroj ze sítě vypadne, nahrazují ho plynové elektrárny, přeshraniční dovoz nebo jiné pružné zdroje, které lze rychle spustit. Všechny jsou dražší.

Na velkoobchodním trhu navíc cenu neurčuje průměrná elektrárna, ale nejdražší zdroj, který je ještě potřeba k pokrytí poptávky. Když tedy do systému musí nastoupit plyn nebo drahý dovoz, vyšší cenu dostanou všichni prodejci.

Po odstavení Cernavody vzrostla rumunská cena na denním trhu o 22,1 eura na 132,87 eura za megawatthodinu. V Maďarsku se stejný ukazatel zvýšil o 26,50 eura na 122,08 eura/MWh (Serbia Energy, Serbia Energy).

Rumunsko se během několika hodin změnilo z čistého vývozce elektřiny na čistého dovozce. Největší tlak přichází mezi 20:00 a 23:00, kdy vrcholí spotřeba domácností a solární elektrárny už nedodávají výkon. V těchto večerních hodinách Rumunsko dováželo zhruba 1 700 MW, hlavně z Bulharska (Digi24, Profit.ro).

Tato závislost má sama slabé místo. Bulharské vodočty na Dunaji u Ruse už ukazují -85 cm, tedy hodnotu pod předchozími historickými minimy (ClubZ).

Kdo platí a kdo vydělává

Rumunské domácnosti jsou zatím částečně chráněné. Úřady uvedly, že domácí smlouvy mají do konce roku pevné ceny (Romania Insider). Pevná cena ale náklad nemaže. Jen ho přesune jinam: na dodavatele, kteří musí nakupovat drahou náhradní elektřinu, do příštích cenových úprav nebo do státního rozpočtu.

Průmysloví odběratelé cítí růst velkoobchodních cen přímo. Bolojan veřejně vyzval občany i firmy, aby omezili večerní spotřebu. Rumunsko i Maďarsko zároveň připravovaly krizové plány, které počítají se snížením odběru u velkých spotřebitelů, zatímco nemocnice mají z omezení zůstat vyňaté (444.hu, Portfolio).

Na výpadku vydělávají provozovatelé plynových elektráren a vývozci elektřiny, kteří prodávají za vyšší cenu určenou hodinami nedostatku. Jaderní provozovatelé naopak přicházejí o výrobu i tržby.

Nejde o výjimečnou epizodu

Podobné výpadky už nejsou ojedinělou událostí. Francouzský Cour des comptes, tedy národní kontrolní úřad, popsal, že klimatické dopady na jadernou výrobu se vracejí opakovaně. Francouzské elektrárny přišly v letech 2018, 2019 a 2020 pokaždé nejméně o 1 TWh výroby, protože řeky byly příliš teplé nebo příliš nízké (Argus).

Dunajská oblast teď ukazuje stejný vzorec na řece, která chladí reaktory ve čtyřech zemích. Rumunský provozovatel přenosové soustavy odhaduje, že první blok Cernavody by se mohl vrátit do provozu kolem 4. srpna a druhý kolem 10. srpna (Profit.ro). Tyto termíny ale závisí na dešti, který meteorologové neslibují.

Širší problém neskončí s jednou vlnou veder. Evropa staví čistší elektroenergetiku, jenže její nejspolehlivější nízkouhlíkové zdroje dál závisejí na studené a vydatné říční vodě. A té změna klimatu postupně ubírá.