Rivali si rozdělí zadluženou SFR

Altice France stála na jednoduchém předpokladu: levné peníze neskončí. Patrick Drahi si mezi lety 2014 a 2016 půjčil miliardy eur, aby z operátorů ve Francii, Portugalsku a Spojených státech poskládal panevropské telekomunikační impérium. Tento předpoklad nevyšel. SFR, druhý největší francouzský mobilní operátor a nejcennější část skupiny, si nyní rozebírají tři zbývající rivalové: Orange, Bouygues Telecom a Free. Krizi Drahiho dluhu nezpůsobilo 25 milionů lidí, kteří SFR platí za mobilní služby. Důsledky však pravděpodobně uvidí na svých účtech.

Jak vyšší sazby rozbily akviziční stroj

V roce 2014 koupil Drahi SFR od Vivendi za zhruba 17 mld. EUR. Transakci financoval téměř celou vysoce úročenými dluhopisy, tedy dluhem, u něhož investoři za vyšší riziko požadují vyšší výnos (Swissinfo). Logika byla přímočará: levně si půjčit, koupit operátora, seškrtat náklady, refinancovat dluh a pokračovat dál.

Dokud sazby ECB zůstávaly poblíž nuly, model fungoval. Když ale Evropská centrální banka, která určuje úrokové sazby pro 20 zemí používajících euro, v letech 2022 a 2023 zvýšila sazby o 4,5 procentního bodu, dluh Altice France, jenž na vrcholu přesáhl 24 mld. EUR, se stal neudržitelným (IFR, NautaDutilh). Ratingové agentury poslaly hodnocení firmy hluboko do spekulativního pásma (Cbonds). Restrukturalizace pod dohledem soudu, dokončená na konci roku 2025, donutila věřitele přijmout méně, než kolik jim firma dlužila, a z bilance umazala miliardy eur (Ropes & Gray). Drahiho osobní majetek, dříve odhadovaný téměř na 22 mld. USD, se smrskl na zlomek této částky (Crain Currency). Prodej SFR má splatit to, co z dluhu zůstalo.

Méně operátorů, vyšší účty: evropská zkušenost

Na francouzském mobilním trhu by po transakci zůstali místo čtyř operátorů tři. Pro zákazníky SFR je proto otázka prostá: zdraží mi tarif?

Evropská zkušenost říká, že ano. BEREC, sdružení evropských telekomunikačních regulátorů, zjistil, že srovnatelné fúze, při nichž se počet operátorů snížil ze čtyř na tři, vedly ke zdražení o 10 až 15 % (BEREC). Studie CEPR dospěla k závěru, že konsolidace zvyšuje ceny, aniž by spolehlivě přinášela vyšší investice, jimiž se obvykle zdůvodňuje (CEPR VoxEU).

Francie sama ukázala, že opačný směr funguje opačně. Když v roce 2012 vstoupil na trh jako čtvrtý operátor Free, ceny mobilních služeb jen v tom roce klesly o 11,4 % (data ARCEP přes Rude Baguette). Průměrný měsíční účet se během následující dekády snížil z 27,30 EUR na 14,30 EUR (Telecoms.com). Free, tedy firma, jejíž vstup tehdy ceny stlačil dolů, je dnes jedním ze tří kupců SFR a pomáhá odstranit čtvrtého hráče.

Stejný mechanismus ukazuje z opačné strany Portugalsko. Rumunský operátor DIGI tam vstoupil na konci roku 2024 s mobilními tarify od 4 EUR měsíčně. Na jaře 2026 byly portugalské telekomunikační ceny meziročně nižší o 2,2 % (ANACOM přes Tek Sapo). Více operátorů tlačí ceny dolů. Méně operátorů je tlačí nahoru.

Test bez snadného řešení

Schválení transakce není jisté. Francouzský antimonopolní úřad má na rozhodnutí až 18 měsíců a do případu může vstoupit také Evropská komise. Nový návrh pokynů pro posuzování fúzí, připravovaný pod komisařkou Teresou Riberovou, dává větší váhu „odolnosti“ a investiční kapacitě firem (EC). Komise však dosud neschválila žádnou telekomunikační fúzi ze čtyř operátorů na tři bez podmínky, že na trh vstoupí důvěryhodný nový hráč. Ve Španělsku jím byla DIGI. V Itálii Iliad. Ve Francii zjevný kandidát chybí.

Právě tato mezera je největší slabinou celé transakce. Pokud regulátoři nenajdou čtvrtého operátora ochotného vstoupit na trh, zůstane jim binární volba: fúzi zablokovat, nebo ji schválit s vědomím, že každý srovnatelný precedens vedl k vyšším cenám. Pro 25 milionů francouzských zákazníků SFR se odpověď nakonec objeví v příštích účtech.