Rumunsko prohlubuje Dunaj kvůli jádru

Dva rumunské jaderné reaktory v Cernavodă stojí od poloviny srpna mimo provoz a vláda se je teď snaží vrátit do sítě i fyzickými zásahy do koryta Dunaje. Pracovníci odstřelují pod vodou skálu a vypouštějí vodu z nádrží tak, aby se k odběrnému místu pro chlazení elektrárny dostal dostatečný průtok. Výpadek 1,4 GW levné a stabilní elektřiny, kterou elektrárna běžně dodává ve dne v noci, se mezitím promítá do dovozů, účtů průmyslových odběratelů i cen na regionálních trzích (World Nuclear Association).

Jak řeka odstaví reaktor

Elektrárna Cernavodă pokrývá zhruba pětinu rumunské spotřeby elektřiny (World Nuclear Association). Funguje jako běžná jaderná elektrárna: reaktor ohřívá vodu na páru, pára roztáčí turbíny a Dunaj potom tuto páru ochlazuje zpět na vodu, aby se celý cyklus mohl opakovat. Jakmile hladina řeky klesne natolik, že čerpadla nedokážou spolehlivě odebírat vodu, výroba se zastaví. Nejde o havárii ani problém jaderné bezpečnosti. Elektrárna prostě nemá dost vody pro chlazení.

První blok se odstavil 28. července. Druhý následoval 13. srpna poté, co průtok Dunaje u Baziaș klesl přibližně na 1 350 m³/s, tedy asi na třetinu běžného srpnového průměru (Agerpres, Digi24). Romeo Urjan ze společnosti Nuclearelectrica řekl BBC, že obnovení provozu do deseti dnů neočekává (BBC). Rumunská média k 21. srpnu psala, že návrat před zářím vypadá nepravděpodobně (Recorder).

První nouzové práce, včetně podvodních odstřelů a člunů naplněných kamením, zvedly hladinu asi o 8 cm a druhému bloku koupily dalších devět dnů provozu, než musel také skončit (HotNews). Dne 22. srpna rumunský krizový výbor schválil další zásah: nové bagrování a k tomu vypouštění vody z nádrží na řece Olt tempem 50 m³/s po dobu pěti dnů (Agerpres, News.ro). Každé takové vypuštění ale znamená vodu, která pak chybí zavlažování nebo vodním elektrárnám níže po proudu. Rumunsko si nekupuje řešení sucha, jen čas na úkor zbylých rezerv infrastruktury.

Kdo platí za chybějící elektřinu

Světla nezhasla. Náhradní elektřina ale nebyla levná. První večer bez jaderné výroby pokrýval dovoz ve špičce asi 1 839 MW, tedy 27,4 % spotřeby (Curs de Guvernare). Na denním trhu OPCOM, kde se elektřina nakupuje pro dodávku na následující den, přesáhly ceny pro večerní špičku 13. srpna 1 700 lei/MWh (Gândul). Aby Rumunsko dovoz omezilo, znovu spustilo zhruba 300MW uhelný blok v Rovinari (Romania Insider).

Nuclearelectrica se odvolala na vyšší moc, tedy právní institut pro mimořádnou událost, která firmě brání plnit smlouvy, a zákazníky varovala, že nemusí dodržet sjednané dodávky (ZF). Další část rizika nesou velcí průmysloví odběratelé: rumunský krizový rámec umožňuje v případě potřeby omezit průmyslovou spotřebu a pozastavit vývoz elektřiny (Balkan Green Energy News).

Vydělávají ti, kdo mají co prodávat. Bulharští a maďarští obchodníci poptávali 3 500 až 4 000 MW přeshraniční kapacity, tedy práva převést elektřinu přes propojení mezi soustavami, protože rumunská i maďarská jaderná výroba klesla. Bulharská elektrárna Kozloduj se tím dočasně zařadila mezi nejcennější zdroje v regionu (Mediapool). Dne 17. srpna se ceny na denním trhu v regionu pohybovaly od 153 €/MWh v Řecku přes 173 €/MWh v Rumunsku až po zhruba 184 €/MWh v Maďarsku (Newmoney).

Stejné sucho, jiné hranice

Stejná fyzika se ukázala i v maďarské elektrárně Paks. Společnost MVM začala výkon snižovat 27. července, kdy tamní vodoměr na Dunaji ukázal -106 cm; k 2. srpnu běžel už jen jeden z osmi turbogenerátorů (MVM Paks, MVM Paks). Denní čistý účet Maďarska za dovoz elektřiny vzrostl z přibližně 0,6 mld. HUF na konci července na téměř 4 mld. HUF na začátku srpna (Telex/G7). Ve Francii analýza deníku Le Monde založená na datech EDF ukázala, že omezení výroby z ekologických důvodů vyvrcholila 16. srpna, kdy bylo mimo provoz 12,8 GW jaderného výkonu (Le Monde).

Každá země našla vlastní provizorium: bagrování, návrat uhlí, vypouštění nádrží, dovoz. Rumunský návrat k uhlí se ale potkává se závazky z unijního fondu obnovy, podle nichž má Bukurešť tytéž elektrárny zavírat; vláda už Evropské komisi oznámila, že chce jejich odstavení odložit (HotNews). Koordinační skupina Evropské komise pro elektřinu uvedla, že širší soustava zůstala stabilní (European Commission). Evropská síť takový klimatický šok unese. Unese ho ale za cenu dražších dovozů, návratu uhlí a plynu a boje o omezenou kapacitu přeshraničních vedení. Každé rychlé řešení si bere něco odjinud: vodu z nádrže, emisní prostor pro uhlí nebo přebytek elektřiny určený na vývoz.