Rumunsko škrtá 87 bonusů kvůli fondům EU

Dnes zveřejněný rumunský zákon o platech ve veřejném sektoru ruší 87 ze 151 kategorií příplatků pro státní zaměstnance a u zbylých stanoví strop 20 % základního platu (Digi24). Parlament ho musí schválit do 1. července, jinak Bukurešť nepustí k více než 700 mil. EUR z Nástroje pro oživení a odolnost, tedy evropského postpandemického fondu, v němž je každá platba navázána na konkrétní reformní závazky. Odbory, soudci i soudní úředníci se chystají zákon zastavit. Podobný střet mezi domácím odporem a podmínkami EU řeší nejméně čtyři další členské státy. Všechny přitom tlačí stejný termín: 31. srpen, pevná právní hranice, po níž Evropská komise automaticky krátí nevyčerpané příděly z fondu.

Ochotné vlády, neochotné země

Rumunská vládní koalice má v parlamentu hlasy. Policejní odbory ale slibují, že „zablokují provedení všemi zákonnými prostředky“. Soudci tvrdí, že reforma jim sníží platy zhruba o 11 %, a tím poruší nezávislost justice. Bukurešťský soud už navíc vládě nařídil doplatit soudcům dlužné mzdy, včetně denních sankcí za nesplnění rozhodnutí (Romania Insider).

V Budapešti leží překážka přímo uvnitř státu. Nová maďarská vláda Pétera Magyara chce reformovat, instituce z Orbánovy éry se však nehýbou stejným směrem. Soudy stále řídí lidé jmenovaní předchozím režimem. Univerzitní nadace, vybudované jako kanály pro převod státního majetku, zůstávají pevně usazené. Než může z maďarského přídělu 10,4 mld. EUR odejít jediná platba, musí Magyar splnit 27 „supermilníků“ v oblasti právního státu, od nezávislosti soudů přes boj s korupcí po transparentnost veřejných zakázek. Maďarsko zatím nedostalo ani euro (Portfolio, Euobserver).

Zatímco Rumunsko a Maďarsko narážejí na samotné splnění podmínek, Portugalsko potichu přepisuje pravidla, podle nichž se plnění kontroluje. Lisabon už velkou část svého přídělu obdržel a nyní navrhuje zákon, který by zvýšil hranici pro předběžnou kontrolu Účetního dvora ze 750 000 EUR na 10 mil. EUR. Většina veřejných zakázek by se tak před podpisem vůbec nekontrolovala. Předseda soudu varoval, že tím vzniknou „zóny bez dohledu“ v hodnotě miliard eur ročně. Instituce, která má evropské výdaje kontrolovat, se oslabuje ve jménu rychlejšího čerpání.

U Slovenska zvolil Evropský parlament tvrdší tón. Dne 20. května hlasoval poměrem 347 ku 165 pro výzvu Komisi, aby zvážila zmrazení slovenských peněz. Důvodem je zrušení protikorupčních institucí a podezření z podvodů u peněz na rozvoj venkova (European Parliament, Denník N). Usnesení nemá právní sílu, přišlo však jen několik dní poté, co Komise Slovensku už snížila příděl po vyšetřování OLAF, tedy unijního úřadu pro boj proti podvodům.

Precedent, který nastavilo Polsko

Nad všemi čtyřmi případy visí Polsko. V únoru 2024 Komise odblokovala Varšavě 137 mld. EUR poté, co nastoupila vláda Donalda Tuska, ačkoli žádné zákony reformující justici tehdy schváleny nebyly. Stačil „akční plán“ (European Papers). O dva roky později polský prezident Nawrocki vetoval klíčové justiční zákony. Soudci odblokování peněz napadli u nejvyššího soudu EU a jeden z jeho vyšších právních poradců už zpochybnil, zda byly milníky nastaveny dostatečně. Jde o první vážný právní test toho, jak volnou ruku Komise v rámci fondu skutečně má.

Kdo rozhoduje, až přijde termín

Nástroj pro oživení a odolnost dává Komisi téměř úplnou volnost při posuzování, zda reforma „uspokojivě splnila“ příslušný milník. Domácí aktéři, například odbory, soudy nebo profesní komory, nemají formální cestu, jak takové posouzení napadnout (Verfassungsblog). Žádný milník z fondu zatím nebyl formálně odmítnut.

Rumunské odbory nedokážou platový zákon zastavit právně. Maďarské zděděné instituce se možná nepohnou dost rychle. Portugalsko vyprazdňuje orgány, které mají kontrolovat evropské výdaje. Slovensko parlamentní tlak odmítá. A Polsko už ukázalo, že vstřícná vláda může získat miliardy i na základě slibů. Po 31. srpnu bude jasnější, zda je podmíněnost evropských peněz skutečný mechanismus, nebo jen další termín, o němž se nakonec vyjednává.