Rumunsko dohání termín pro miliardy EU

Rumunský parlament má do 31. srpna přijmout šest reformních zákonů. Pokud to nestihne, může Evropská komise zmrazit zbývající část rumunských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost, tedy pandemického programu EU, který státům vyplácí granty a půjčky výměnou za ověřené reformy. Konečné datum uzávěrky platí pro všechny členské země. Rumunský problém je ale konkrétní: politicky nejtěžší reformy si Bukurešť nechala na úplný konec.

Peníze za důkaz

Nástroj pro oživení a odolnost funguje jako smlouva o výkonu. Nařízení 2021/241 dává Komisi možnost pozastavit část platby nebo celou platbu, pokud slíbené milníky nejsou splněny nebo jsou vyhodnoceny jako nedostatečné. Důkazem může být i národní legislativa. Jestliže parlament schválený zákon upraví jinak, než bylo dohodnuto s Bruselem, milník může propadnout i po formálním přijetí.

Dva ze šesti návrhů už 1. července v Senátu neprošly o tři hlasy. Prozatímní premiér Ilie Bolojan proto 15. července varoval, že i schválené zákony musí potvrdit Komise. Přijetí zákona je nutná podmínka. Peníze ale uvolní až verze zákona, která odpovídá dohodě s Komisí.

Šest návrhů se týká platů ve veřejném sektoru, pravidel integrity v ANI, rumunské protikorupční agentuře, územního plánování, dekarbonizace, kariérního postupu ve státní službě a pobídek pro výběr daní (Romania Insider, RRI). Každý z nich má své poražené. Zaměstnance veřejného sektoru čeká přenastavení platů. Úředníci mají čelit přísnější kontrole střetu zájmů. Energetické firmy dostanou tvrdší požadavky na snižování emisí.

Kdo se má něčeho vzdát — a kdo peníze potřebuje

Náklady reforem nenesou stejní lidé, kteří čekají na peníze. Na pokračujících platbách z fondu závisí více než 5 300 smluv na místní školy, nemocnice a obecní infrastrukturu. Ministr rozvoje Cseke Attila prodloužil termíny projektů do 30. srpna a zároveň upozornil, že další prodloužení už možné nebude. Rumunsko už 23. června dostalo čtvrtou splátku ve výši 2,25 miliardy eur. Zbytek závisí výhradně na tom, co parlament udělá teď.

PSD, nejsilnější strana vládní koalice, jedná s odbory o pozměňovacích návrzích, které by zmírnily zákon o platech. V domácí politice to dává smysl: odbory hájí veřejné zaměstnance. Jenže každá úprava, která změní podstatu rumunského slibu vůči Bruselu, zvyšuje riziko přesně toho odmítnutí ze strany Komise, před nímž Bolojan varoval.

Pokud Rumunsko o granty přijde, nemůže chybějící částku jednoduše nahradit dluhem. Země už je v postupu při nadměrném schodku, tedy v unijním režimu dohledu nad státy, které překračují fiskální limity. Brusel po Bukurešti chce, aby rozpočtový schodek snížila. Další půjčky by prohloubily právě problém, který má Rumunsko napravit.

Komise může v jednom rozhodnutí platit i zadržovat

Jak tato podmíněnost funguje v praxi, ukazuje Španělsko. Komise schválila šestou španělskou platbu v hrubé výši 7,021 miliardy eur, uvolnila 302 milionů eur dříve zadržených prostředků a zároveň ponechala pozastavených 537 milionů eur za tři nesplněné cíle. Podmíněnost tedy není volba všechno, nebo nic. Komise v jednom rozhodnutí odmění ověřené reformy a zadrží peníze za ty nedokončené.

První roky programu Rumunsko zvládlo díky méně sporným krokům: veřejným zakázkám, investičním výdajům a rozjezdu projektů. Politicky drahé reformy zůstaly na konec. Rumunsku už nejde hlavně o to, zda najde projekty pro evropské peníze. Teď musí rychle prokázat, že jeho koalice umí schválit reformy, aniž by z nich vyškrtala právě ty závazky, za které Brusel platí.