Rumunsko hájí sporný zákon o integritě

Evropská komise požádala Rumunsko, aby vysvětlilo sporné ustanovení v novém zákoně o integritě veřejných činitelů. Zajímá ji, zda je slučitelné se třemi zásadami unijního práva: zákazem zpětného trestání, přiměřeností sankce a předvídatelností právních následků pro držitele veřejných funkcí. Žádost, kterou 2. září odeslalo generální ředitelství Komise pro spravedlnost, dává Bukurešti dva týdny na odpověď (RFI, Digi24).

Komise tím přesunula ustanovení z domácí politické sporu do hodnocení evropských plateb. Rumunská odpověď se stane součástí posouzení šesté a poslední žádosti o peníze z Nástroje pro oživení a odolnost, tedy unijního postpandemického fondu, který státům vyplácí prostředky až po splnění dohodnutých reforem.

Reforma, ze které se stal spor

Rumunský parlament schválil zákon 180/2026 26. srpna, tři dny před tvrdým termínem pro splnění milníků v plánu obnovy (Europa FM). Norma zpřísňuje vazbu mezi pravomocným zjištěním rumunské Národní agentury pro integritu, která prověřuje majetková přiznání a střety zájmů veřejných činitelů, a ztrátou funkce. V této části zákon řeší skutečnou mezeru: agentura ANI upozorňovala na veřejné činitele s pravomocným závěrem o střetu zájmů, kteří ve funkcích zůstávali, protože starý rámec jim zakazoval jen výkon budoucí funkce, ne té současné (Juridice, Stiripesurse).

Sporným bodem je takzvaný Fritzův dodatek. Nové pravidlo o zániku mandátu vztahuje i na minulost: veřejní činitelé, u nichž padlo pravomocné rozhodnutí ještě před účinností zákona, mají přijít o funkci 30 dní po jeho vstupu v platnost (Agerpres). Podle ANI se ustanovení nyní týká 55 držitelů funkcí, včetně 10 starostů (Agerpres). Politické jméno dodatek získal podle svého nejviditelnějšího adresáta: Dominica Fritze, německého rodáka, starosty Temešváru a předsedy strany USR, jehož střet zájmů v červnu potvrdil rumunský Nejvyšší soud (HotNews).

Rumunský ústavní soud ustanovení se zpětným účinkem potvrdil. Argumentoval tím, že zákon nemění právní hodnocení původního jednání, ale pouze určuje, co se má stát dál s člověkem, u něhož už bylo porušení pravidel pravomocně zjištěno (Gandul). Prezident Nicușor Dan poté zákon podepsal. Veřejně přitom řekl, že s dodatkem nesouhlasí, ale nechce ohrozit peníze z plánu obnovy (Agerpres, Sintact).

Odkud přichází tlak

Na předsedkyni Komise Ursulu von der Leyenovou se obrátili dva lídři politických frakcí v Evropském parlamentu: předseda lidovců Manfred Weber a šéfka Renew Valérie Hayerová. Požádali ji, aby Komise posuzovala dodatek jako otázku unijních práv. Podle nich porušuje smluvní právo občanů EU kandidovat v místních volbách v kterémkoli členském státě (Agerpres, FAZ). Komise zůstala v odpovědi u procedury: zákon posoudí v rámci poslední žádosti o platbu, kterou Rumunsko očekává tento měsíc (ActMedia, G4Media).

Otázka peněz

V titulcích se objevila částka 770 milionů eur, která má být kvůli Fritzovu dodatku v ohrožení. Číslo je skutečné, ale je přiřazené nepřesně. Prozatímní premiér Ilie Bolojan spojil tuto ztrátu s reformou zákona o platech, kterou parlament nestihl schválit do termínu 31. srpna (HotNews). Částka pokrývá celou poslední grantovou splátku Rumunska napříč několika milníky, nikoli jedno ustanovení (EU Perspectives). Ve veřejně dostupných dokumentech Komise, které byly při přípravě textu dohledány, není tato suma spojena výhradně s reformou integrity.

Zákon o integritě přesto může Rumunsko peníze stát. Podle pravidel Nástroje pro oživení a odolnost může Brusel zadržet příslušnou část poslední splátky, pokud dospěje k závěru, že zákon maří reformu, kterou měl splnit (nařízení 2021/241). Rumunská odpověď se během dvou týdnů stane podkladem pro rozhodnutí, zda milník v oblasti integrity obstojí. Komise už neposuzuje jen to, zda byl zákon přijat včas, ale také co ve skutečnosti dělá.