Rumunsko zničilo dva drony, Litva ztratila stopu

V sobotu v 17:43 odstartovaly ze základny Borcea dvě rumunské stíhačky F-16. Několik minut poté, co drony pronikly do rumunského vzdušného prostoru, obě zničily (MApN, Reuters). Následující ráno se nad Litvou stíhačky NATO pokoušely v mlze identifikovat neznámý objekt, ale ztratily jeho stopu. Trosky, pravděpodobně z dronu, pak poškodily civilní auto (15min). Rumunsko ví, kde své cíle sestřelilo, zatím ale neví, kdo je vyslal. Litva a Polsko se neshodnou na tom, odkud objekt přiletěl.

Jak jsme psali při prvních zprávách o sestřelech (To Brief), Rumunsko zasáhlo ještě před vstupem dronů do jeho vzdušného prostoru. První dron do něj pronikl v 17:59 a oba sestřelily rumunské stíhačky nad rumunskými výsostnými vodami poblíž přístavu Sulina: první v 18:01, druhý v 18:05 (MApN, aktualizace MApN). Rumunské radary cíle sledovaly nad Černým mořem a rumunské letouny je sestřelily.

Co Bukurešť doložila a co zatím ne

Ministerstvo obrany označuje cíle za proudové útočné drony z rodiny Geran, kterou používá Rusko. V aktualizované zprávě neuvádí místo startu, obsluhu, zamýšlený cíl ani celou trasu letu (aktualizace MApN). Ani jedno ze dvou ministerských sdělení neobsahuje radarové záznamy nebo výsledky rozboru trosek, které by lidem mimo vládu umožnily závěry ověřit.

Úřadující ministr obrany Radu Miruță v neděli naznačil, že mohlo jít o novější variantu Geran-4 (Agerpres). Toto upřesnění zaznělo ve veřejném vyjádření, nikoli v písemných podkladech. I kdyby měl ministr pravdu, přesnější označení určuje typ zbraně, ne toho, kdo ji vyslal.

Nad Litvou se radarová stopa ztratila

V neděli v 06:15 dostaly stíhačky NATO na základně Šiauliai rozkaz ke vzletu a k identifikaci objektu mířícího na sever. Podle litevského radaru přilétal zřejmě z Polska (LRT). Šlo o italské stíhačky Eurofighter hlídkující v rámci NATO (Reuters). K objektu se dostaly, jeho totožnost ale neurčily.

Ministr obrany Robertas Kaunas uvedl, že radar objekt sledoval, ale kvůli mlze ho piloti neviděli. K posouzení nebezpečí ho přitom museli spatřit (LRT). Radarová stopa pak zmizela. Kolem 07:28 přijala policie oznámení, že něco spadlo poblíž obce Juodžionys v okrese Pasvalys. Úlomky poškodily auto, nikdo se nezranil (15min).

Varšava tvrdí, že její radary nepotvrdily, že objekt přiletěl z Polska, a ani jedna vláda dosud nezveřejnila své záznamy (Onet/PAP). Dvě sousední spojenecké země tak předkládají rozdílný popis stejného letu. Veřejnost nemá k dispozici podklady, s nimiž by mohla obě tvrzení porovnat.

Kaunas později označil vrak za pravděpodobný ukrajinský dron FP-1 z útoku na Petrohrad. Kyjev se omluvil s vysvětlením, že ruský elektronický boj (rušení, které může drony vychýlit z kurzu) mohl ukrajinské drony odklonit (Ukrainska Pravda). Jde o oficiální vysvětlení, nikoli o závěr forenzního zkoumání. Mohlo by objasnit, jak se ukrajinský dron dostal do Litvy, neprokazuje však, kudy objekt do země přiletěl.

Co musí obě metropole ještě doložit

Oba incidenty se odehrály během jediného dne na východním okraji NATO, ve vzdušném prostoru EU. V Rumunsku souhra domácích radarů a stíhaček zastavila dva cíle nad vlastními vodami. V Litvě spojenecké stíhačky vzlétly včas, ale v mlze objekt neidentifikovaly. Bez zveřejněných záznamů, které by si Litva a Polsko mohly porovnat, žádná z vlád nedokáže určit, kudy objekt letěl.

Bukurešť má zveřejnit radarové záznamy a výsledky rozboru trosek, které by ukázaly, kdo drony vyslal. Vilnius a Varšava dluží veřejnosti společný popis letové dráhy, na němž se obě vlády shodnou.