Rumunsko hlásí NATO 40 průniků dronů

Od chvíle, kdy Rusko začalo útočit na ukrajinské dunajské přístavy, zaznamenalo Rumunsko více než 40 narušení svého vzdušného prostoru (Euromaidan Press). Většina dřívějších incidentů prošla mimo východní Evropu téměř bez pozornosti, zatímco podobné průniky dronů nad Pobaltím se dostaly na titulní strany západních médií. Rozdíl v pokrytí ukazuje i rozdíl v naléhavosti: na jihovýchodním okraji aliance Rumunsko čelí trvalé dronové hrozbě, kterou jen málo západních metropolí vnímá se stejným znepokojením.

Do širší pozornosti se dostaly dva případy. Dne 29. května zasáhl ruský dron Geran-2 bytový dům v Galați a zranil dva lidi. Dne 5. června se v přístavu Constanța sám odpálil ukrajinský námořní dron, který podle dostupných zpráv vychýlilo ruské elektronické rušení, potvrdilo rumunské ministerstvo obrany. Oba incidenty přinesla Bukurešť 10. června na jednání Severoatlantické rady, tedy nejvyššího politického orgánu NATO, kde se musí shodnout všech 32 spojenců. Rumunsko tam požadovalo posílení schopností proti dronům. Spojenci vyjádřili solidaritu. Bukurešť chce radary a rušičky.

Čtyři minuty, žádná dobrá možnost

U Galați rumunská armáda příchozí dron sledovala a vyslala proti němu stíhačky F-16. Jenže mírová právní omezení, výpočet rizika pro civilisty a pravidla proti palbě v blízkosti ukrajinského vzdušného prostoru zúžily prostor k zásahu dřív, než mohl některý pilot vystřelit. Celá situace se odehrála v řádu minut. V Constanțe byl problém základnější: námořní dron doplul do komerčního přístavu, vynutil si evakuaci civilistů a odhalil, že tamní senzory nebyly stavěny na malé drony pohybující se ve výšce střech.

Stálá mise vzdušné policie NATO, v níž spojenecké letouny v době míru chrání vzdušný prostor ostatních členů, pracuje se stíhačkami určenými k zachycování letadel, ne levných dronů letících nízko nad terénem. Integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana aliance dobře pokrývá střední a vysoké výšky. Pod touto vrstvou se podél celé východní hranice NATO otevírá mezera, kterou veřejně připustil i bývalý náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoană. Modernizace radarů a dodávky systémů proti dronům se přitom nečekají před rokem 2027.

Stejná zranitelnost vede od Černého moře až k Baltu. Dne 19. května sestřelil rumunský F-16 dron nad Estonskem; 8. června zničily stíhačky NATO další dron nad Lotyšskem. Každý stát na frontové linii ale zvolil jinou odpověď. Právě tyto rozdíly ukazují, jak NATO pod tlakem skutečně funguje.

Polsko staví samo, Francie je na místě bez správných nástrojů

Polsko na společné alianční nákupy nečeká. Varšava buduje vlastní síť radarů a raketové obrany, místo aby veřejně tlačila na NATO. Program Wisła přidává radarům u baterií Patriot schopnost pokrytí v rozsahu 360 stupňů, zatímco Tarcza Wschód počítá se 700 kilometry opevnění na východní hranici. Polský výpočet je přímočarý: spojenecká technika dorazí příliš pomalu, takže země platí za to, aby byla méně závislá na nouzové pomoci. Rumunsko, kterému už drony zasahují obytné domy, si takový časový plán dovolit nemůže.

Francie nabízí jinou lekci. Paříž drží na rumunské základně Cincu zhruba 1 400 vojáků s dělostřelectvem, tanky a systémy protivzdušné obrany Mamba (Le JDD). Francouzské Rafale 8. června sestřelily dron nad Lotyšskem, čímž ukázaly, že aliance umí jednat rychle, když se pro zásah rozhodne. Ve veřejně dostupných zdrojích ale není vidět žádný francouzský balík proti dronům pro rumunské černomořské pobřeží. Vojáci na místě jsou, konkrétní nástroje, které Rumunsko potřebuje nejvíc, zatím ne.

Mezera, kterou nikdo nepojmenoval

Žádný veřejný zdroj neříká, jaké radary, rušičky nebo námořní systémy proti dronům Rumunsko dostane, od koho a kdy. Jak upozornil El País, špičkové systémy typu Patriot nejsou navržené k sestřelování dronů za několik tisíc dolarů. Jedna střela pro Patriot stojí miliony; Geran-2 vyjde levněji než ojeté auto.

Rumunský prezidentský poradce Cristian Diaconescu varoval, že odpověď ve stylu společného komuniké by znamenala, že spojenci nepochopili, co se na místě skutečně děje. Politické závazky NATO zůstávají pevné. Schopnost je vynutit proti nízko letícím hrozbám, které Rumunsko zasahují už teď, ale zatím neexistuje. Mezeru ve schopnostech navíc prohlubuje mezera v pozornosti: když dron vletí do pobaltského vzdušného prostoru, evropská média to berou jako alianční událost; když jich za několik měsíců desítky proniknou nad Rumunsko, reakce je pomalejší a tišší. Zbrojní nákupy běží v horizontu let. Drony přilétají denně.