Rumunsko dohání €6 miliard z EU

V rumunském parlamentu leží šest zákonů. Žádný zatím neprošel. Každý z nich je navázaný na reformu, kterou Evropská komise požaduje před uvolněním další části peněz z unijního fondu obnovy. Termín je 31. srpna (Digi24). Pokud jej Bukurešť nestihne, peníze se nepřesunou do dalšího období. Propadnou.

Jak výbor v Bukurešti blokuje peníze vypůjčené v Bruselu

Unijní Nástroj pro oživení a odolnost, známý pod zkratkou RRF, funguje jinak než většina evropských fondů. Neproplácí státům výdaje zpětně. Platí za splněné výsledky. Každá země předložila plán reforem a investic rozdělený na „milníky“, tedy kroky typu schválení zákona, a „cíle“, například počet zrekonstruovaných budov. Evropská komise uvolňuje jednotlivé splátky teprve tehdy, když uzná, že příslušné milníky byly splněny (Evropská komise, Rada EU). Pokud stát milník nesplní, platby se mohou částečně nebo úplně zastavit (EUR-Lex).

Rumunský plán má hodnotu 28,5 mld. EUR (Evropská komise). Z toho 13,6 mld. EUR tvoří granty, které země nemusí vracet. Zbytek jsou půjčky: pro Rumunsko levnější, než kdyby si půjčovalo samo, ale stále jde o dluh zapsaný ve státních účtech. Po třetím vyjednání plánu v červnu se úvěrová část snížila na 6,64 mld. EUR, zatímco granty zůstaly zachovány. Ministr investic Dragoș Pîslaru uvedl, že ještě musí projít osm zákonů nebo vládních opatření (Curs de Guvernare).

Prozatímní premiér Ilie Bolojan proto žádá mimořádné parlamentní schůze v červenci, aby se zablokované zákony stihly schválit. Jako jeden z nich jmenoval zákoník územního plánování, který stojí od prosince a na nějž je navázána zhruba 1 mld. EUR. Podobnou částku podle něj nese i reforma platů ve veřejném sektoru (Digi24). Už dříve v červnu Bolojan odhadoval celkové riziko kvůli nedokončené legislativě na 5 až 6 mld. EUR (Mediafax). Část zákonů mezitím parlament přijal a podle místních médií tím zajistil více než 2,7 mld. EUR, které byly v ohrožení (EVZ). Jen na milník týkající se platového zákona je ale dál navázáno 770 mil. EUR (Financiarul).

Riziko přitom není teoretické. U třetí rumunské žádosti o platbu Komise část peněz pozastavila kvůli zvláštním důchodům a řízení státních podniků. Téměř 459 mil. EUR už Rumunsko zpět nezískalo (Știrile ProTV).

Milníky splněné, sliby menší

Celý fond obnovy končí na konci roku 2026. Do té doby musí být dokončeny všechny platby (EUR-Lex). Reforma, která přijde příliš pozdě, se tak nevejde do právního rámce, i kdyby byla politicky schválena.

Itálie, největší příjemce peněz z RRF v EU, ukazuje jemnější problém: i splněné milníky mohou vést k menším výsledkům, než vláda původně slíbila. Program výstavby školek začínal s rozpočtem 4,6 mld. EUR a plánem vytvořit 264 000 nových míst. Po úpravách plánu kleslo financování pod 3,8 mld. EUR a očekávaný počet míst na 150 480 (Collettiva). Formální políčka byla odškrtnuta. Rodiny ale dostaly méně školek.

S vlastním tlakem termínů se potýká také Portugalsko. Brusel tam varuje, že legislativa k sociálním dávkám musí být hotová do 31. srpna, pokud má země ochránit 620 mil. EUR z fondu obnovy (Executive Digest). Evropský účetní dvůr u podobných případů popsal základní konstrukční slabinu. U modelu založeného na milnících Komise ani členské státy nedokážou vždy přesně dohledat, jak peníze doputují ke konkrétním lidem, firmám nebo obcím, které je nakonec využívají (Evropský účetní dvůr).

Kdo zaplatí zpoždění

Ve veřejné debatě jsou vidět hlavně premiéři a miliardové částky. Méně už obce, které čekají na silnice a nemocniční projekty, jež se bez schválených milníků nemohou rozjet. Zaměstnanci veřejného sektoru, jejichž platová struktura závisí na tom, jaká verze reformy projde hlasováním. A dodavatelé, jejichž faktury stojí na zakázkách svázaných s harmonogramem RRF.

Parlament už schválil záložní zákon, který umožňuje pokračovat v projektech vyřazených z upraveného plánu z jiných evropských zdrojů nebo ze státního rozpočtu. Na papíře je to opatrné řešení. Ve skutečnosti přesouvá náklady. Buď rumunští daňoví poplatníci zaplatí to, co měly pokrýt unijní granty, nebo se projekty posunou do jiných programů EU, kde už čekají další žadatelé.

EU si peníze půjčila společně a navázala je na národní reformy. Výbor v Bukurešti nebo Lisabonu tak dnes může zastavit tok hotovosti, kterou Unie získala v Bruselu. Červencové mimořádné schůze ukážou, zda Rumunsko stihne šest zákonů do 31. srpna schválit. Pokud ne, 770 mil. EUR vázaných na platovou reformu bude první konkrétní ztrátou. Obce, zaměstnanci i dodavatelé pak zjistí, kolik stojí nesplněný milník v okamžiku, kdy se propíše do jejich rozpočtů.