Rumunsku běží lhůta na mzdy

Do 31. srpna zbývá pět dní. Do té doby musí všechny členské státy EU dokončit reformy, k nimž se zavázaly v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, tedy unijního fondu po pandemii, z něhož vlády dostávají peníze až poté, co doloží splnění dohodnutých změn. Rumunsko hotovo nemá.

Dočasný premiér Ilie Bolojan 25. srpna řekl, že šance na včasné schválení zákona o platech ve veřejném sektoru klesají „hodinu od hodiny“. Koaliční sociální demokraté z PSD podle něj stále nejsou rozhodnuti a v parlamentním kalendáři už zbývá příliš málo času (Romania Insider). Na zákon je navázáno zhruba 770 milionů eur v grantech (Mediafax, RRI). Pokud ale Bukurešť termín nestihne, neznamená to, že peníze v neděli automaticky propadnou.

Brusel nejdřív pozastavuje, teprve potom krátí

Nařízení k Nástroji pro oživení a odolnost popisuje postup, nikoli pád ze srázu. Podle článku 24 Komise při nesplnění milníku nejprve zadrží nebo pozastaví příslušnou částku a členskému státu vysvětlí proč. Vláda má poté měsíc na odpověď a následuje období na nápravu; teprve po něm může přijít konečné snížení platby (nařízení (EU) 2021/241). Stejný kalendář potvrzují i pokyny Komise k uzavření fondu: milníky mají být dokončeny do 31. srpna, poslední žádosti o platbu podány v září a samotné platby vyplaceny do 31. prosince 2026 (EU Law Live).

Podobný postup už Brusel použil jinde. U čtvrté žádosti Bulharska schválila Komise platbu jen částečně, protože za splněné uznala 23 z 26 milníků; u zbylých část peněz pozastavila, nikoli celou žádost odmítla (European Sting). Španělsko později získalo zpět 302 milionů eur, které byly původně zadrženy, když dodalo další podklady k digitalizačním a daňovým milníkům (IEU Monitoring). Riziko pro Rumunsko tedy existuje. Prochází ale hodnocením a nápravou, ne automatickým propadnutím peněz.

Platový zákon naráží na rumunská rozpočtová omezení

Komisi v tomto sporu zajímají především peníze, ne detailní řízení rumunské státní správy. Jednotný zákon o platech stanovuje strukturu odměňování pro všechny zaměstnance veřejného sektoru: základní tarify, koeficienty i příplatky. Jakmile začne platit, vytváří opakované výdaje na řadu let dopředu. Brusel proto po Bukurešti chtěl vysvětlit, jak bude financovat zvýšení mzdových nákladů, které rumunské zdroje odhadují na 8 až 16 miliard lei. Rozpětí je tak široké i proto, že různé politické skupiny prosazují různé verze zákona (Romania Insider, Euronews Romania).

Bolojan opravil zprávy, podle nichž Brusel návrh přímo odmítl. Podle premiéra Komise vznesla otázky a vyžádala si vysvětlení (Economica). Rumunsko ale naráží i na vlastní právo. Veřejný dluh země překročil 60 % HDP, což je hranice, při níž rumunská legislativa předpokládá zmrazení výdajů na platy (Agerpres). Platový zákon, který by slíbil víc, než rozpočet unese, by se tak dostal do střetu s domácím pravidlem a zároveň by podkopal snižování schodku, k němuž už Rumunsko Brusel zavázal v řízení o nadměrném schodku, tedy unijním postupu pro země s deficity nad dohodnutými limity.

Kdo zaplatí, když se peníze zastaví

Pokud bude 770 milionů eur pozastaveno nebo zkráceno, prvními poraženými nebudou zaměstnanci veřejného sektoru, ale projekty, které měly granty financovat: školy, dálnice a místní infrastruktura. Rumunsko by muselo výpadek pokrýt půjčkami právě ve chvíli, kdy Komise pro rok 2027 odhaduje jeho schodek na 5,8 % HDP (HotNews).

Celková expozice je přitom větší. Rumunsko už podalo pátou žádost o platbu v hodnotě 2,84 miliardy eur, která se vztahuje na 75 milníků. Šestá a poslední žádost se očekává kolem 30. září a měla by přinést dalších zhruba 4,3 miliardy eur (Agerpres, Digi24).

Rumunsko není jedinou zemí, která dohání reformy na poslední chvíli. Bulharsko svolalo mimořádnou schůzi parlamentu, aby před stejným termínem urychleně schválilo protikorupční reformy (Mediapool). Portugalsku Komise schválila už devět žádostí o platbu, ale začátkem srpna se ke konečným příjemcům dostalo jen 62 % nasmlouvaných částek (Observador). Každá země má jiné úzké místo: v Rumunsku je to platový zákon, v Bulharsku správa státu, v Portugalsku schopnost dostat už schválené peníze k těm, kteří je mají utratit. Společný test zní, zda vlády dokážou před uzavřením fondu doložit výsledky.

Kdyby Brusel přijal slabé důkazy, Nástroj pro oživení a odolnost by se změnil v další proplácovací schéma, v němž na dokladech příliš nezáleží. Pokud peníze pozastaví, rumunský chybějící platový zákon bude zatím nejzřetelnějším signálem, že fond obnovy má stále skutečné podmínky.