Rumunských 90% čeká na Brusel

Rumunský prozatímní ministr pro evropské fondy Dragoș Pîslaru tvrdí, že země z grantové části svého plánu obnovy získá více než 90 % dostupných peněz (EVZ, Curs de Guvernare). Číslo je ale zatím projekce. K 1. září Rumunsko skutečně obdrželo zhruba 13 miliard eur z plánu v hodnotě 20,1 miliardy eur, tedy přibližně 64 % (Gândul, Aktual24). Aby se z 64 % stalo 90 %, musel by Brusel schválit další miliardy. To se zatím nestalo.

Peníze plynou z RRF, tedy Nástroje pro oživení a odolnost. Jde o unijní program po pandemii, který státům neplatí za předložené plány nebo podepsané smlouvy, ale za dokončené reformy a investice (Evropská komise). Jak jsme psali v neděli, rumunské období pro plnění skončilo 31. srpna. Prozatímní premiér Ilie Bolojan přitom připustil, že nesplněné reformy už zemi stály stovky milionů eur.

Dvě žádosti, žádné peníze na účtu

Pîslaruovo číslo 90,58 % stojí na dvou dosud neuzavřených žádostech o platbu. Pátou žádost Rumunsko podalo 14. srpna a její hrubá hodnota činí 2,84 miliardy eur (Agerpres, Mediafax). Podle Pîslarua může předběžné rozhodnutí Evropské komise trvat zhruba dva měsíce (RFI România). Šestá a poslední žádost se čeká do 30. září (Profit.ro). Podána ještě nebyla.

Podání žádosti není totéž jako platba. Peníze se uvolní až po třech krocích: Komise potvrdí, že stát splnil dohodnuté reformní kroky a měřitelné cíle, unijní finanční úředníci její hodnocení přezkoumají a Brusel následně podepíše platební rozhodnutí (EUR-Lex). Rumunský titulek o 90 % tedy započítává peníze, u nichž vláda doufá, že tímto sítem projdou. Komise zatím souhlas nedala.

Zákon o platech a uhlí

U části peněz už Bukurešť ví, že o ně přijde. Bolojan uvedl, že Rumunsko ztratilo 770 milionů eur, protože parlament neschválil jednotný zákon o platech ve veřejném sektoru, reformu výslovně požadovanou Bruselem. Zablokování připsal PSD, nejsilnější straně v zemi (HotNews, Euronews). Tato částka je domácím odhadem premiéra. Formální krácení určí až závěrečné hodnocení Komise.

Druhým rizikem je uhlí. Rumunsko se zavázalo odstavit elektrárenské bloky spalující lignit, tedy hnědé uhlí, jako jeden z milníků dekarbonizace. Parlament místo toho odhlasoval, že elektrárny v Turceni a Craiově zůstanou v provozu, a Komise oznámila, že posoudí, zda lze milník dál považovat za splněný (Romania Insider, Agerpres). Bolojan vyčíslil riziko zhruba na 100 milionů eur (Economica). U uhlí je případ složitější než u platového zákona: nejde jen o nesplněný závazek, ale o otázku, zda parlament může později zvrátit milník, který Brusel už jednou přijal jako hotový.

Vlády počítají plány, Brusel dokončenou práci

Rozdíl mezi politickým tvrzením a ověřenou hotovostí není rumunská zvláštnost. Italská vláda vykázala 153,2 miliardy eur přijatých plateb a 366 splněných milníků, zatímco Corte dei conti, italský nejvyšší kontrolní orgán, zjistil, že podle hodnoty bylo dokončeno jen 12,4 % projektů a více než 75 miliard eur je stále ve výstavbě (Struttura di missione PNRR, LavoriPubblici.it). I Španělsku, nejúspěšnějšímu příjemci v EU, Komise zadržela 537 milionů eur ze šesté platby, protože část cílů nebyla dokončena (El País).

Vlády započítávají očekávané platby dřív, než Brusel dokončí kontrolu plnění. V rumunském případě je mezera širší, protože politická selhání u platů a uhlí jsou větší a protože Rumunsko si výpadek může dovolit hůř. Agentura Fitch drží zemi na ratingu BBB- s negativním výhledem (Fitch). Každé nevyplacené euro z unijních grantů proto musí rumunský stát nahradit půjčkou za cenu odpovídající tomuto ratingu, tedy dráž. Náklad se nakonec přesune na daňové poplatníky, veřejné služby a rozpočet, který už patří k nejvíce schodkovým v EU.

Rumunské riziko už nespočívá v tom, zda vláda dokáže oznámit evropské peníze. Jde o to, zda bude muset chybějící granty nahradit dražším dluhem. Konečnou částku určí až hodnocení páté a šesté žádosti Evropskou komisí.