Rumunsko riskuje platbu za uhlí

Rumunský parlament sáhl do pravidla, za které už země dostala evropské peníze. Poslanecká sněmovna 5. srpna poměrem 180 ku 9 schválila změnu zákona o uzavírání uhelných zdrojů. Původní text počítal s tím, že elektrárny na uhlí a lignit skončí k pevným datům. Nově by žádný zdroj neměl zavřít dříve, než bude vybudována, připojena k síti a komerčně provozována náhradní nízkouhlíková kapacita (Agerpres, Europa FM).

Právě původní zákon byl přitom základem reformy, kterou Evropská komise už jednou uznala za splněnou a proplatila. Do jednoho dne po hlasování proto Komise varovala, že po této změně by reforma mohla „přestat být považována za splněnou“ (HotNews, Ziare).

Návrh teď leží u prezidenta Nicusora Dana. Ten jej může podepsat, vrátit parlamentu, nebo poslat k ústavnímu přezkumu (Bursa). Jeho rozhodnutí určí, zda zůstane spor uvnitř rumunské vládní koalice, nebo se změní v donucovací řízení ze strany Komise.

Datum uzavření nahradil slib bez termínu

Změnu prosadila PSD (rumunští sociální demokraté, nejsilnější vládní strana) spolu s nacionalistickou AUR. Z pevného harmonogramu útlumu uhlí udělala otevřenou podmínku: elektrárna skončí až ve chvíli, kdy budou náhradní zdroje instalované, připojené do sítě a komerčně v provozu (Agerpres).

PNL (středopravý koaliční partner) a ministr pro evropské projekty Dragos Pislaru varovali, že takový krok může ohrozit platby z fondu obnovy (Stiripesurse). Pislaru vyčíslil riziko na zhruba 5 mld. EUR v budoucích grantech. Zmínil také asi 600 mil. EUR navázaných na milník, který už byl proplacen (Digi24).

To jsou ale čísla rumunského ministra, nikoli zveřejněný výpočet Evropské komise. Potvrzená pozice Komise je užší: prověří, zda nový zákon nevrací zpět milník 114, který už byl uznán v dřívější platbě, a zda neblokuje milník 119A. Ten se týká zbývajícího uzavření uhelné kapacity, v jehož rámci má Rumunsko odstavit 710 MW, aby dostalo poslední splátku (Agerpres, Libertatea).

Čas pracuje za Komisi

Nástroj pro oživení a odolnost, tedy postpandemický fond EU, z něhož státy dostávají peníze za splnění dohodnutých reforem, nefunguje jako okamžitá pokuta. Podle článku 24 nařízení o RRF postupuje proces takto: stát požádá o platbu, Komise ověří splnění milníků a při nesplnění může pozastavit celou platbu nebo její část. Rumunsko by pak mělo měsíc na reakci. Trvalé krácení přichází až po šesti měsících bez nápravy.

Nedávná zkušenost Bulharska ukazuje běžný postup. Komise mu v rámci čtvrté žádosti uvolnila téměř 900 mil. EUR, ale zároveň zadržela část peněz navázanou na nesplněné milníky (Economic.bg, European Sting). Obvyklým výsledkem je částečné pozastavení, ne úplné zablokování peněz.

Rumunsku ale zužuje prostor kalendář. Všechny reformy z fondu obnovy musejí být dokončeny do 31. srpna 2026 a poslední žádosti o platbu podány do 30. září (Brussels Times). Pokud zákon zůstane v této podobě, Rumunsko nebude schopno prokázat splnění milníku 119A. Na vyjednání náhradní cesty už prakticky nezbývá čas.

Energetický argument, který Komise už odmítla

Obava o dodávky elektřiny, na níž změna stojí, není smyšlená. Uhelné elektrárny v jihovýchodní Evropě stále zajišťují zimní teplo a výkon, který lze zapínat podle potřeby. Sám Pislaru připustil, že vláda Bruselu vysvětlovala potřebu nechat uhelné zdroje přes zimu v provozu, než najedou nové kapacity (Digi24).

Pro účely daného milníku už ale Komise tuto obhajobu odmítla. Podle ní je rumunská dodávka elektřiny stabilní, trh funguje a neexistuje mimořádná situace, která by odůvodňovala přepsání právního základu reformy už jednou uznané za splněnou (Euronews Romania, Agerpres). Vláda může uhelné elektrárny přes zimu udržet v provozu provozním rozhodnutím. Přepsání zákona ale mění dohodu, na jejímž základě Rumunsko dostalo zaplaceno.

Pokud Dan zákon podepíše, bude muset Komise rozhodnout konkrétně: pozastavit platby, vyjednat upravený harmonogram, nebo tiše přijmout oslabenou reformu. Poslední možnost by vytvořila precedent, podle něhož si členský stát nejprve vybere peníze z fondu obnovy a poté zředí reformu, která mu je zajistila. Pokud prezident zákon vrátí, parlament bude vážit politiku uhelných regionů proti miliardám z EU. Stejný argument o bezpečnosti dodávek se přitom ozývá i v Sofii a Varšavě, takže reakce Komise bude signálem daleko za hranice Rumunska.