Rumunské uhlí ohrožuje €5 billion

Rumunská Poslanecká sněmovna 5. srpna poměrem 180 ku 9 schválila zákon, podle něhož mají uhelné elektrárny zůstat v provozu, dokud za ně nebude postavena a spuštěna nízkoemisní náhrada (Capital). Na stůl prezidenta Nicușora Dana se tím dostal návrh v mimořádně nevhodnou chvíli. Jeho rozhodnutí určí, zda Rumunsko ještě stihne získat zhruba 5 miliard eur ze zbývajících grantů evropského fondu obnovy, než se na konci srpna uzavře poslední termín. Dodatek může zvrátit reformu, kterou Brusel už jednou uznal a za niž Rumunsku vyplatil peníze.

Prezident to ještě může zastavit

Zákon zatím neplatí. Rumunská ústava dává Danovi 20 dní na to, aby jej podepsal, vrátil parlamentu k novému projednání, nebo poslal k Ústavnímu soudu (CCR). Už 4. srpna naznačil, že k jeho zablokování může využít „všech ústavních pravomocí“ (Romania Insider). Vláda jej k tomu prostřednictvím dočasného ministra investic Dragoșe Pîslarua formálně vyzvala (Observator).

Pokud Dan zákon vrátí, parlament jej musí znovu projednat. Pokud jej podepíše, bude muset Evropská komise posoudit, zda dodatek neruší milník 114, tedy závazek postupného odchodu od uhlí, na který jsou navázány rumunské platby z fondu obnovy (Digi24). Komise zatím uvedla jen to, že vývoj „pozorně sleduje“ (Stiripesurse).

Proč jsou v sázce miliardy

Rumunský plán obnovy, známý jako PNRR, funguje jinak než starší evropské fondy. V rámci Nástroje pro oživení a odolnost vlády nepředkládají účtenky za jednotlivé projekty. Musejí doložit, že splnily dohodnuté reformy a investiční cíle; teprve potom přichází platba (nařízení EU 2021/241, Rada EU). Pokud Komise dospěje k závěru, že už splněná reforma byla vrácena zpět, může další peníze pozastavit.

Čas na opravu případné chyby je minimální. Všechny milníky musejí být splněny do 31. srpna 2026 a závěrečné žádosti o platbu podány do 30. září (pokyny Komise k uzavření programu). Rumunsko zatím vyčerpalo asi 12,97 miliardy eur, tedy přibližně 60 % celkové alokace (Romania Insider). Podle Pîslarua leží ve páté žádosti o platbu zhruba 2 miliardy eur v grantech a v šesté, poslední žádosti další 3 miliardy eur (Digi24 Economic).

Skutečný problém sítě, špatné řešení

Obava z nedostatku výkonu není vymyšlená. Rumunsko se zavázalo odstavit do konce roku 2025 uhelné zdroje o výkonu 1 045 MW a do 31. srpna 2026 dalších 710 MW (Agerpres). Dodatek prošel právě proto, že náhradní kapacita není připravena. Nedávné sucho na Dunaji si vynutilo mimořádná opatření, aby bylo možné chladit jadernou elektrárnu Cernavodă, a ukázalo, jak malou rezervu rumunská soustava má (EUalive). Udržet v záloze uhelné bloky, které lze v nouzi zapnout, je legitimní bezpečnostní otázka.

Aliance sociálních demokratů PSD a krajně pravicové AUR, která dodatek prosadila, jej rámovala jako ochranu energetické bezpečnosti a pracovních míst v elektrárnách, jako jsou Rovinari a Turceni (Libertatea). Úřadující premiér Ilie Bolojan ale varoval, že přepis milníku může vést k sankcím přesahujícím 1 miliardu eur a zablokovat závěrečné platby, přestože vláda podle něj už s Bruselem vyjednala mírnější podmínky (ActMedia).

Polsko ukazuje, jak mohla vypadat jiná cesta. Má nejvíce uhelnou elektroenergetiku v EU; v roce 2023 z uhlí vyrábělo zhruba 61 % elektřiny (IEA). Varšava ale problém bezpečnosti dodávek držela uvnitř kapacitního trhu, tedy systému, v němž stát platí elektrárnám za to, že jsou v případě potřeby dostupné. Brusel tento režim schválil podle unijních pravidel pro státní podporu podnikům (Evropská komise). Polsko se tak vyhnulo otevírání reforem, na které už byly navázány peníze z fondu obnovy.

Kdo zaplatí

Pokud dodatek přežije a Komise jej vyhodnotí jako návrat zpět, škoda se neomezí na energetiku. Granty z fondu obnovy financují v Rumunsku nemocnice, školy, silnice i digitalizaci. Nahradit výpadek půjčkami by bylo drahé: rumunská vláda už dnes platí za svůj dluh vysoké úroky a tlak na veřejné finance roste (To Brief). Uhelné regiony, které má dodatek podle svých zastánců chránit, mohou prodělat dvakrát. Nějakou dobu si udrží stárnoucí elektrárny, ale mohou přijít o evropské peníze určené na to, co má přijít po nich. Skutečný okruh vítězů je úzký: zavedení provozovatelé uhelných zdrojů a politici, kteří mohou před dalšími volbami vystupovat jako obránci regionálních pracovních míst.

Rumunsko má skutečný problém s bezpečností elektrizační soustavy. Parlament z něj ale udělal rozpočtovou krizi ve chvíli, kdy do posledního termínu zbývá 26 dní.