Rumunské F-16 na dron nevystřelily

Pro posouzení, zda mohly rumunské stíhačky bezpečně zasáhnout, je podstatné, že se malý dron 24. září pohyboval v rumunském vzdušném prostoru jen asi čtyři minuty, než se zřítil u obce Solca v župě Suceava (MApN update). Rumunské radary ho sledovaly už nad Ukrajinou a F-16 vzlétly ze základny Borcea, aby ho následovaly (AGERPRES). Ani jedna stíhačka nevystřelila. Dočasný ministr obrany Radu Miruță tvrdí, že dron nesl výbušninu; otázka, zda měli piloti vůbec bezpečnou možnost zasáhnout, je proto důležitá pro všechny státy NATO na jeho východním křídle (Adevărul).

Dva poplachy, jedno narušení hranice

Noc přinesla dva samostatné poplachy, ale dron pronikl do Rumunska až při druhém z nich. První přišel ve 4:41, kdy úřady rozeslaly nouzové upozornění na drony severně od obce Chilia Veche v župě Tulcea. Ministerstvo obrany později uvedlo, že při tomto incidentu do rumunského vzdušného prostoru nic nevstoupilo (AGERPRES). Na tento poplach reagovaly španělské F-18 hlídkující v rámci NATO, a do pozdějšího pronásledování se proto nezapojily (RTVE).

Druhý dron zamířil z Ukrajiny do severní části župy Botoșani. Radary ho sledovaly při překročení hranice a obyvatelé žup Botoșani a Suceava dostali varování v 6:26 (AGERPRES). Zřítil se u obce Solca, nikdo však nebyl zraněn a nevznikly škody ani požár (MApN update).

Miruță v televizi Antena 3 řekl, že šlo o dron ruského typu. Podle něj se jeho výbušná nálož oddělila těsně před pádem a vybuchla ve vzduchu asi 30 metrů od místa dopadu (Adevărul). Laboratorní nález zatím zveřejněn nebyl, tvrzení o výbušnině je proto předběžným vyjádřením ministra.

Proč piloti nevystřelili

Miruță uvádí dvě podmínky pro sestřelení dronu: zásah nesmí ohrozit lidi na zemi a střela nesmí opustit rumunský vzdušný prostor (Adevărul). Právě to je nejsilnější argument pro zdrženlivost. Nebezpečí představuje jak výbušný dron padající na vesnici, tak střela, která mine cíl. Krátký průlet blízko hranic navíc pilotům nechává málo prostoru najít směr střelby, který splní obě podmínky.

Za toto rozhodnutí odpovídá Bukurešť. V rámci aliančního systému ochrany vzdušného prostoru sdílí NATO radarová data a pomáhá koordinovat reakci; jeho stíhačky drží pohotovost k ochraně vzdušného prostoru členských zemí. O tom, zda nad rumunským územím vystřelí vlastní stíhačky, rozhoduje samo Rumunsko (NATO). Rumunsko tuto pravomoc už využilo: v červenci jeho letouny zničily dron nad neobydleným územím u Padiny (Romania Insider). Tehdy šlo o zásah nad prázdným terénem; dostupné údaje neukazují, zda by výstřel u Solcy byl bezpečný.

Časová osa, kterou ministerstvo nezveřejnilo

Varování z radarů, čas vzletu a okamžik, kdy se naskytne bezpečná možnost vystřelit, jsou tři různé údaje. Ministerstvo potvrdilo jen první: nezveřejnilo, kdy F-16 vzlétly ani kde se nacházely v okamžiku, kdy dron překročil hranici (MApN update). Neuvedlo ani to, kdo mohl pilotům rozkaz k palbě vydat.

Polsko se pokusilo část prodlevy odstranit. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk 17. září uvedl, že velitel vydal předem podmíněný rozkaz k sestřelení dronu, aby piloti po jeho přiblížení k hranici nemuseli žádat o povolení (RMF24). Takový rozkaz zkracuje čas potřebný k získání souhlasu. Bezpečnou možnost střelby nad obydleným územím ale pilotům nevytvoří, pokud ji poloha dronu nenabízí.

Z dostupných informací nelze mimo ministerstvo zjistit, zda rumunští piloti měli bezpečnou možnost vystřelit a nevyužili ji, nebo zda ji vůbec nedostali. Ministrovy podmínky vysvětlují, proč mohli palbu zadržet; potvrdit to může jen časová osa od ministerstva. To by mělo zveřejnit tři údaje: kdy dron překročil hranici, kdy se zřítil a kde se během těch čtyř minut nacházely F-16 (MApN update).