Rumunsko přišlo o jaderný výkon

Rumunská energetika přišla 13. srpna o poslední běžící jaderný blok. Druhý blok elektrárny Cernavodă se toho rána odpojil od sítě, protože hladina Dunaje klesla pod minimum potřebné pro chlazení reaktorů (ABC News/AP, Digi24). První blok stojí ze stejného důvodu už od 28. července. Dohromady oba reaktory dodávaly zhruba 1,4 GW stabilního výkonu, tedy elektřinu vyráběnou nepřetržitě ve dne v noci. Pro Rumunsko to znamenalo přibližně pětinu spotřeby (Agerpres, Reuters via Global Banking & Finance). Teď je tato výroba na nule.

Mechanismus je jednoduchý. Jaderný reaktor vyrábí velké množství tepla, z nějž vzniká pára pro turbíny, a k bezpečnému provozu potřebuje velké objemy vody na chlazení. Když řeka klesne příliš nízko, provozovatel nemůže zaručit dostatečný přítok chladicí vody. Reaktory tím nejsou poškozené, ale nemohou vyrábět. Bukurešť utratila za nouzové úpravy koryta více než 2 miliony eur: nechala bagrovat dno a potápět čluny tak, aby proud směřoval k odběrnému místu elektrárny (Al Jazeera, Firstpost). Nestačilo to. Průtok Dunaje u Baziașe měl podle předpovědi do 17. srpna zůstat kolem 1 400 metrů krychlových za sekundu, tedy přibližně na třetině srpnového průměru (Agerpres).

Po západu slunce přichází tlak

Největší napětí v síti přichází večer. Přes den část výpadku pokryjí solární elektrárny, po západu slunce ale jejich výkon mizí, zatímco klimatizace a domácnosti dál drží spotřebu vysoko. V tu chvíli musí Rumunsko dovážet. Ministerstvo energetiky uvedlo, že večerní potřeba dovozu může dosáhnout 2 300 MW, zatímco přeshraniční přenosová kapacita činí asi 4 000 MW (Digi24). Kapacita vedení je ale jen potrubí, ne voda v něm: říká, kolik elektřiny mohou kabely přenést, nikoli zda mají sousedé ve 21 hodin přebytek k prodeji.

Napětí bylo vidět ještě před úplným odstavením. Večer 5. srpna dosáhla rumunská spotřeba 7 675 MW, zatímco domácí výroba zvládla 5 321 MW. Dovozy pokryly téměř 31 % spotřeby a velkoobchodní cena elektřiny na další den vzrostla o 48 % na zhruba 178 eur za megawatthodinu (Brussels Signal). Pokud se nedostatek prohloubí, rumunský nouzový plán umožňuje provozovateli sítě Transelectrica omezit velké průmyslové odběratele o 10 až 30 % a pozastavit vývoz (Balkan Green Energy News).

Stejná řeka, stejný problém, společný účet

Na stejném Dunaji stojí i maďarská jaderná elektrárna Paks a narazila na stejný limit. Dne 7. srpna vyráběl Paks zhruba 230 MW ze své 2 000MW kapacity (HVG, kormany.hu). Ve chvíli, kdy Rumunsko ztrácelo vlastní jaderný výkon, chybělo Maďarsku téměř 1 770 MW stabilní výroby.

Účet se objevil rychle. Denní čisté náklady Maďarska na dovoz elektřiny stouply z přibližně 0,6 miliardy forintů na konci července na téměř 4 miliardy forintů začátkem srpna. Země totiž nakupovala většinu elektřiny v drahých večerních hodinách, kdy ceny překračovaly 200 eur/MWh (Telex/G7, Portfolio). Jde o velkoobchodní ceny, tedy sazby, za něž nakupují dodavatelé a velcí odběratelé na trhu. Do účtů domácností se nepropisují přes noc, ale zvyšují náklady dodavatelů, kteří je časem přenášejí dál.

Obě země se tak pokoušely nakupovat večerní elektřinu v regionu, který měl k prodeji méně volné kapacity než obvykle.

Kdo vydělává a kdo platí

Krátkodobým vítězem bylo nejzřetelněji Bulharsko. Jeho jaderná elektrárna Kozloduj používá pro chlazení rozstřikovací nádrže a záložní studny, tedy v praxi zásobu vody, která při nízké hladině řeky kupuje čas. Díky tomu byla odolnější. Ministryně energetiky Iva Petrovová uvedla, že Bulharsko vyváželo 32 000 až 33 000 MWh denně, přičemž 7. srpna proudilo do Rumunska asi 1 355 MW (Club Z, economic.bg). Bulharské velkoobchodní ceny vzrostly na 150 až 170 eur/MWh, zatímco o týden dříve se pohybovaly kolem 100 až 120 eur/MWh (Mediapool). Sofie prodávala do nedostatku za vyšší cenu. I výhoda Kozloduji má ale mez: podle bulharských úřadů by elektrárna při současných hladinách vydržela běžet zhruba ještě týden a půl (BTA).

Na opačné straně jsou rumunské a maďarské průmyslové podniky, kterým hrozí omezení odběru, kupci elektřiny platící dvojnásobek či trojnásobek běžných letních velkoobchodních cen a daňoví poplatníci, z jejichž peněz se financovaly nouzové práce na řece, které odstávky oddálily, ale nezabránily jim. Rumunská síť nemíří k blackoutu. Stabilní je ovšem jen za předpokladu, že bude dál foukat vítr, vodní elektrárny udrží výrobu v rámci klesajících možností, sousedé budou mít co prodávat a večerní spotřeba zůstane zvládnutelná. Na tuto kombinaci teď Bukurešť sází, zatímco Dunaj dál klesá.