Rumunské drony ukázaly mezeru NATO

Když Rusko v noci na 13. srpna útočilo na ukrajinskou Oděskou oblast, rumunské vojenské radary v 01:27 zachytily pět vzdušných cílů u Izmajilu, ukrajinského dunajského přístavu ležícího přímo naproti Rumunsku. Během několika minut poslal systém RO-ALERT, rumunská mobilní síť pro varování obyvatel, upozornění na sever okresu Tulcea a do vzduchu vzlétly dva stroje F-16, které měly situaci sledovat (Agerpres). Jeden z cílů podle dostupných informací strávil přibližně deset minut v rumunském vzdušném prostoru u obce Pardina, než se vrátil směrem na Ukrajinu (Mediafax). Do večera řešilo Rumunsko podobné poplachy celkem tři.

Španělské stíhačky, tři minuty

Odpolední incident už do reakce vtáhl i další stát NATO. V 15:17 zachytil rumunský radar další cíl. O tři minuty později odstartovaly z letecké základny Mihail Kogalniceanu dva španělské stroje F-18, nasazené v rámci posílené alianční mise Air Policing, tedy stíhacích hlídek chránících zranitelnější východní vzdušný prostor NATO (Infobae/EFE, La Vanguardia). Objekt podle hlášení překročil rumunskou hranici zhruba 3,5 kilometru jihovýchodně od Chilia Veche. Poplach skončil v 16:28 (European Pravda).

Španělsko v Rumunsku nepůsobí jako improvizovaná posila po jedné krizové noci. Sedm stíhaček F-18 a přibližně 200 vojáků dorazilo na začátku srpna na čtyřměsíční rotaci. Španělský generální štáb popisuje jejich úkol jako sledování, identifikaci a zachycení neobvyklé vzdušné aktivity, v krajním případě i její neutralizaci (EMAD, El Español). Tříminutová reakční doba ukazuje, že pohotovostní část systému funguje. Z veřejných informací už ale nevyplývá, co se stalo po startu: Španělsko ani NATO nepotvrdily, že stíhačky cíl zachytily, identifikovaly nebo proti němu zasáhly.

Úlomky na břehu, slepá místa na radaru

Ve stejný den úřady evakuovaly pláž v Costinesti na pobřeží Černého moře poté, co se u vodní linie objevil podezřelý předmět. Vojenští pyrotechnici ho označili za úlomek dronu bez rizika výbuchu (HotNews, AGERPRES). Dál od pobřeží zničili rumunští vojenští potápěči dva drony nalezené ve výlučné ekonomické zóně země, tedy v námořní oblasti, kde pobřežní stát kontroluje zdroje a infrastrukturu. Stalo se to u Neptun Deep, největšího rumunského plynového projektu v Černém moři. Než Bukurešť označila drony za ruské, ověřila si jejich původ u Ukrajiny; Kyjev potvrdil, že ukrajinské nebyly (STVR, 15min).

Bulharský případ ukazuje, proč samotné rychlé stíhačky nestačí. Už 8. srpna přeletěl dron z Rumunska do bulharského vzdušného prostoru, aniž ho zachytily radary obou zemí nebo jižní alianční středisko vzdušných operací. Explodoval u obce Kardam, zhruba 200 metrů od kompresorové stanice na transbalkánském plynovodu (Nova, Euronews България). Infrastruktura poškozena nebyla. Předběžné bulharské hodnocení mluvilo spíše o ukrajinském klamném dronu než o ruské zbrani. Závěr je nepříjemně prostý: malé, pomalé a nízko letící objekty konvenčním radarům unikají.

Co rychlý start neřeší

Jak jsme psali po odsouzení ruských narušení polského a rumunského vzdušného prostoru Severoatlantickou radou (To Brief), slovník NATO vůči Moskvě přitvrdil. Aliance se ale zatím neposunula od odsouzení k formálním konzultacím podle článku 4, který umožňuje členskému státu otevřít bezpečnostní problém před spojenci, ani k článku 5, tedy mechanismu kolektivní obrany (NATO). Litevský ministr obrany Robertas Kaunas popsal praktickou mezeru na východním křídle: radary, akustické senzory i hraniční kamery existují, ale chybí integrovaný systém, který by propojil zachycení hrozby s reakcí (15min). Polsko po nedávném narušení vlastního vzdušného prostoru slíbilo rychlejší varování civilistů pomocí SMS (Gazeta.pl).

Rumunské poplachy z 13. srpna ukázaly, že alianční ochrana vzdušného prostoru umí hrozby zachytit a dostat stíhačky do vzduchu velmi rychle. Neukázaly ale, že NATO dokáže malé drony spolehlivě identifikovat, sledovat a určit jejich původ dřív, než jejich úlomky skončí na plážích nebo než bez povšimnutí přeletí vzdušný prostor dvou států. Tuto mezeru nevyřeší jednotlivé metropole tím, že si každá nakoupí vlastní kamery a akustické detektory. Vyžaduje propojení senzorů na úrovni NATO. Veřejné informace mohou za utajenými operacemi zaostávat; politická zranitelnost je ale vidět už teď.