Rumunské mzdy ohrožují €770 million

Brusel neurčuje rumunské mzdy. Nerozhoduje o tarifních třídách učitelů, lékařů ani státních úředníků. Evropská komise ale rozhoduje o tom, zda Rumunsko dostane zhruba 770 milionů eur z unijního fondu obnovy. A návrh zákona o platech ve veřejném sektoru, kterým chce Bukurešť tyto peníze odblokovat, zatím neprošel její rozpočtovou kontrolou. Jádro sporu je prosté: zda si Rumunsko může nový zákon dovolit, aniž by dál rozšiřovalo schodek.

Premiér Ilie Bolojan 19. srpna potvrdil, že Komise návrh vrátila s „připomínkami“ a „žádostmi o vyjasnění“ (Agerpres). Rumunská média popsala postoj Bruselu tvrději a psala, že Komise text „odmítla“. Veřejný dokument Komise, který by takové slovo potvrzoval, ale k dispozici není (Euronews Romania). Rozdíl je podstatný: zatím jde o vyjednávání před termínem, ne o konečný verdikt.

Rumunsko si vytvořilo vlastní problém s pákou

Pravomoc Komise v tomto případě nevznikla z toho, že by Brusel chtěl řídit rumunskou mzdovou politiku. Vychází z rumunského plánu obnovy, do nějž si Bukurešť sama vložila reformu platů ve veřejném sektoru. Nástroj pro oživení a odolnost, tedy unijní popandemický fond, vyplácí granty podle splněných reforem a investičních milníků. Rumunský plán schválila Rada EU a Komise nyní kontroluje, zda stát slíbené kroky skutečně provedl (EUR-Lex, European Commission). Evropský účetní dvůr tento mechanismus popisuje jako platby za milníky, nikoli za předložené faktury (ECA).

Rozpočtový spor je poměrně přehledný. Rumunské ministerstvo financí podle médií prosazuje variantu, která by v roce 2027 zvýšila náklady na platy zhruba o 8 miliard lei (Știrile ProTV). Politická jednání však částku posunula k 12 až 16 miliardám lei, aniž by zároveň přinesla odpovídající škrty jinde (RFI Romania). Brusel proto chce vědět, z čeho se vyšší účet zaplatí. Ministr financí Alexandru Nazare při veřejném dluhu nad 60 % HDP varoval, že „rozpočtová disciplína je povinnost, ne možnost“ (Bursa).

Proč se zákon politicky obtížně dokončuje

Reforma má nahradit roztříštěný systém odměňování. Prozatímní ministr práce Dragoș Pîslaru uvedl, že nový jednotný zákon by zrušil 87 ze 151 stávajících příplatků a zastropoval výkonnostní odměny (Agerpres). Zdravotnické odbory s návrhem nesouhlasí. Pracovníci ve školství se obávají zmrazení příjmů. Poradce prezidenta Nicușora Dana řekl, že prezident nepodepíše zákon, který by snižoval platy ve zdravotnictví a školství (Digi24).

Do 31. srpna musí Bukurešť zvládnout tři kroky: dohodu koalice na celkových nákladech, mimořádnou schůzi parlamentu a rozpočtové simulace, které Komise uzná jako dostatečný důkaz. PNL, menší koaliční strana kontrolující parlamentní kalendář, podporuje cestu mimořádné schůze (Mediafax). Předseda PSD Sorin Grindeanu, jehož strana má v koalici většinu mandátů, ale tvrdí, že jeho strana dosud nedostala ani návrh zákona, ani související simulace. Bez PSD zákon neprojde.

Precedens přesahuje Bukurešť

Zákon o platech představuje zhruba 770 milionů eur z širší páté žádosti o platbu v hodnotě 2,84 miliardy eur, kterou Rumunsko podalo 15. srpna (Radio Romania, Romania Insider). Kromě toho je s šesti nedokončenými legislativními opatřeními spojeno přibližně 4,5 miliardy eur z fondu obnovy (Brussels Times). Všechny milníky musí být splněny do 31. srpna a poslední výplaty se uzavírají v prosinci (Commission guidance).

Španělská zkušenost se šestou platbou z plánu obnovy ukázala, že Komise může schválit většinu žádosti a zadržet jen část, u níž stát nepředložil dostatečný důkaz (RTVE, La Moncloa). Pokud Rumunsko splní většinu milníků, ale narazí na platech, právě tento model je pravděpodobný. Kdyby Komise peníze vyplatila i bez přesvědčivých podkladů, další vlády by si z toho odnesly, že závěrečný termín fondu obnovy je pružnější, než se tvrdilo. Komise teď musí rozhodnout, zda rumunské důkazy stačí. Bukurešť má jedenáct dní na to, aby jí toto rozhodnutí ztížila.