Rumunské platy blokují €770 milionů

Na jedné rumunské normě teď závisí 770 milionů eur z evropského fondu obnovy. Odbory ji odmítají, soud částečně zablokoval přípravu a největší strana v zemi ji nechce podpořit.

Prozatímní premiér Ilie Bolojan 23. července řekl, že pět ze šesti zákonů potřebných k uvolnění zbývajících evropských grantů by se tento týden mohlo dostat do parlamentu. Zákon o platech ve veřejném sektoru, na který je navázáno 770 milionů eur, mezi nimi ale nebude (Adevărul, Romania Insider).

Rumunsko může přijít zhruba o 4,5 miliardy eur ze zbývajících grantů z Nástroje pro oživení a odolnost, tedy unijního postpandemického fondu, který státům vyplácí peníze až po splnění slíbených reforem. Parlament musí šest zákonů schválit do pevného termínu 31. srpna (Brussels Times). Jak To Brief psal před deseti dny, krize se tehdy týkala všech šesti norem. Tento týden se posunula: pět z nich se možná pohne dál. Nechráněným bodem zůstala platová reforma, která má sama o sobě hodnotu více než 770 milionů eur (Stirile ProTV, Europa FM).

Tři překážky za deset dní

Mzdový zákon narazil během deseti dnů na tři bariéry. Dne 14. července předseda PSD Sorin Grindeanu oznámil, že jeho strana návrh nepodpoří. PSD má v rumunském parlamentu rozhodující váhu; bez ní se většina pro schválení zákona nesloží. Dne 21. července bukurešťský odvolací soud pozastavil veřejnou konzultaci po žalobě zdravotnických odborů Sanitas (Romania Insider). Dne 23. července pak všech pět hlavních odborových centrál vyzvalo parlament, aby současné znění stáhl. Podle nich 770 milionů eur neospravedlňuje prosazení reformy, kterou považují za vadnou (Adevărul).

Bolojanova slabost není jen osobní, ale institucionální. Jako prozatímní premiér vládne po volbách a před vznikem trvalé koalice. Nemá politický mandát k tomu, aby vynutil nepopulární přestavbu platů, a PSD může odmítnout hlasovat, zatímco odpovědnost za blížící se termín zůstane na něm.

Spor se vede o to, kdo ponese náklady platového stropu. Bolojanův návrh omezuje mzdy ve veřejném sektoru na 8,1 % HDP, což je podle Mediafaxu hranice dojednaná s Evropskou komisí. Příplatky by směly dosáhnout nejvýše 20 % základního platu. Základní mzdy by tak zůstaly politicky chráněné, ale škrty by dopadly na příplatky, na nichž řada zaměstnanců veřejného sektoru reálně závisí. Odbory tvrdí, že návrh je špatně napsaný. PSD říká, že prozatímní vláda nemá právo takovou změnu prosazovat.

Brusel může kontrolovat, ne přikazovat

Rozhodnutí soudu evropské peníze přímo nezastavuje. Otevírá ale těžší otázku: zda Rumunsko stihne připravit reformu, která obstojí právně, dřív než ji bude muset posuzovat Komise. Ta vyplácí peníze až poté, co stát doloží splnění reformy. Pokud důkaz neobstojí, Brusel může platbu pozdržet nebo snížit (EUR-Lex, European Court of Auditors).

V praxi tento systém funguje přes částečné uznávání splněných milníků. Podle Primigea Komise u šesté španělské žádosti o platbu schválila většinu milníků, část ale nechala otevřenou a zadržované peníze uvolnila až poté, co Madrid dodal další podklady. Rumunsko může projít podobnou cestou: schválení pěti ze šesti zákonů může ochránit příslušné milníky a peníze. Částka 770 milionů eur navázaná na platový zákon se ale nepřesune jinam.

Další rumunská žádost o platbu, očekávaná začátkem srpna a v hodnotě zhruba 2 miliard eur (Radio Romania International), tak dorazí do Komise s prázdným místem tam, kde má být mzdová reforma. Stejný termín 31. srpna má i Bulharsko, kde je na nedokončené energetické a protikorupční reformy navázáno zhruba 400 milionů eur (Mediapool).

Komise může peníze navázat na reformní sliby a ověřovat jejich splnění. Nemůže přimět národní parlament k hlasování, obejít soud ani donutit odbory, aby přijaly konzultaci, kterou pokládají za formální cvičení. Nástroj pro oživení a odolnost tu funguje přesně podle své konstrukce: převádí cenu politického zdržení do konkrétní, nevyjednatelné částky. V rumunském případě je to 770 milionů eur a termín 31. srpna.