Rumunské mzdy ohrožují €770m

Do 31. srpna musí Rumunsko schválit jednotnou reformu platů ve veřejném sektoru, kterou slíbilo Bruselu výměnou za peníze z unijního fondu obnovy. Pokud termín nestihne, může se pozastavit zhruba 770 mil. EUR (RRI, Romania Insider). Pokud naopak přijme zákon, který bude pro rozpočet příliš drahý, dostane se pod tlak rumunský rating. Země je nyní na stupni BBB- s negativním výhledem, tedy na nejnižší investiční úrovni. Další snížení ratingu by znamenalo vyšší náklady u každé budoucí emise státních dluhopisů (SeeNews). Politická dohoda zatím neexistuje.

Referenční hodnota dál klesá

Poslední návrh, který 20. srpna dostali lídři politických stran, počítá se základní referenční hodnotou 4 000 lei. Právě tato částka je kotvou celé platové tabulky: základní mzda každého zaměstnance veřejného sektoru se vypočítá jako koeficient pro danou pozici násobený touto hodnotou. Čím vyšší referenční hodnota, tím vyšší platy napříč systémem.

Číslo se postupně snižovalo. V dřívějších verzích činilo 4 320 lei, v červenci 4 100 lei a nyní 4 000 lei (Adevărul, Gândul). Návrh zároveň u většiny příplatků zavádí strop 20 % z prostředků na základní platy (Spotmedia).

Každé snížení dělá reformu přijatelnější pro Brusel a hůře stravitelnou pro zaměstnance. Reforma má odstranit rozdíly v odměňování napříč státní správou. Odbory v penzijní správě ale tvrdí, že jeden z největších rozdílů by zůstal: zkušený poradce v centrálním penzijním úřadu by bral 11 200 lei, zatímco člověk se srovnatelnou prací v územním pracovišti 8 600 lei (Agerpres).

Soudní úředníci oznámili, že pokud návrh zůstane v současné podobě, od 1. září uzavřou soudy a státní zastupitelství (Digi24). Tedy den poté, co vyprší unijní termín.

Brusel neurčuje platy. Ptá se, kdo zaplatí účet

Evropská komise návrh formálně neodmítla. Premiér Ilie Bolojan uvedl, že Brusel poslal „otázky a žádosti o upřesnění“. Ministr práce Dragoș Pîslaru připomněl, že text je stále pracovním návrhem, takže Komise ani neměla co formálně zamítnout (Agerpres, Realitatea).

Jádro problému je rozpočtové. Podle Romania Insider se údajné náklady na platy zvýšily z přibližně 8 mld. lei na zhruba 12 mld. lei. Komise proto chce vědět, z čeho Rumunsko rozdíl pokryje.

Vyšší mzdové náklady nejsou jednorázový projekt, který skončí po dokončení. Promítají se do každého dalšího rozpočtu. Rumunsku přitom prostor pro jejich vstřebání mizí. Veřejný dluh na konci prvního čtvrtletí 2026 dosáhl 60,1 % HDP (Eurostat), čímž překročil domácí zákonnou hranici. Nad 60 % vláda nesmí zvyšovat celkové výdaje na platy ani sociální výdaje, pokud jinde neškrtne nebo nenajde nové příjmy (Bursa).

Ministerstvo financí čeká, že dluh dál poroste: letos na 61,8 %, v roce 2028 na 63,9 % HDP (Economica).

Kdo zaplatí

Zaměstnanci, jejichž současný plat je nad novou tabulkou, dostávají slib: na papíře jim příjem neklesne. Může se ale na roky zmrazit, dokud je nová tabulka nedožene (G4Media). Pokud mezitím poroste inflace, zmrazený plat znamená reálné snížení příjmu. Mezi málo skupin, které by si mohly skutečně polepšit, mohou patřit učitelé v předuniverzitním vzdělávání, jimž poslední návrh zvýšil koeficienty (Digi24).

Pokud Rumunsko nestihne 31. srpen, 770 mil. EUR nezmizí přes noc. Podle článku 24 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, tedy unijních pravidel pro platby z fondu obnovy, může Komise platbu pozastavit a obnovit ji, jakmile země problém napraví. Rumunsko je ale už blízko konci životnosti celého nástroje. Co by v roce 2024 bylo zvládnutelnou opravou, je na konci roku 2026 rizikovější: nemusí zbýt dost času zákon přijmout, doložit jeho plnění a projít unijním ověřením před uzavřením programu (Curs de Guvernare).

Rumunsko slíbilo cenově únosnou platovou reformu a má devět dní na její doručení. Každý kompromis někomu vystaví účet. Zaměstnanci platí nižšími očekáváními nebo zmrazenými reálnými mzdami. Stát platí vyšším opakovaným výdajem, který se mu špatně kryje. Brusel výsledek přijme jen tehdy, pokud budou sedět rozpočtové důkazy.