Rumunské mzdy narážejí na dluh

Rumunsko má do 31. srpna schválit zákon o platech ve veřejném sektoru, na který je navázáno 770 mil. EUR z evropského fondu obnovy (Digi24, Romania Insider). Evropská komise si k dřívějšímu návrhu vyžádala doplňující vysvětlení, ale formálně jej neodmítla (Agerpres). Těžší překážka teď leží v Bukurešti.

Ministr financí Alexandru Nazare 19. srpna uvedl, že veřejný dluh v prvním čtvrtletí dosáhl 60,1 % HDP (Eurostat). V rumunském rozpočtovém právu nejde jen o statistiku. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti nesmí vláda po překročení hranice 60 % schvalovat opatření, která zvyšují celkové výdaje na platy nebo sociální dávky (Agerpres). Rumunsko tak připravuje růst platů, který možná podle vlastních pravidel ani nesmí podepsat.

Levnější návrh, který může být pořád příliš drahý

Verze rozeslaná stranickým lídrům 20. srpna snižuje referenční hodnotu na 4 000 lei, zatímco červencový návrh počítal s 4 100 lei (Adevărul, ZF). Referenční hodnota je základ, který se násobí koeficientem pro konkrétní pracovní místo. Její snížení zlevňuje celou platovou tabulku, aniž by bylo nutné přepisovat každou profesní kategorii zvlášť.

Návrh zároveň omezuje bonusy, příplatky a odměny na 20 % celkového objemu výdajů každé rozpočtové instituce (Știrile ProTV). V současném systému přitom tyto doplňky často zvedají čistý příjem vysoko nad tarifní mzdu. Zaměstnanci, u nichž příplatky tvoří velkou část výplaty, by proto mohli reálně přijít o peníze, i kdyby jim základní plat vzrostl. Nejvíce by to nedopadlo na nejhůře placené pracovníky, ale na úřady a agentury, kde se celkové odměňování roky tiše nafukovalo přes bonusové konstrukce.

Ministr práce Dragoș Pîslaru tvrdí, že nikomu příjem neklesne a více než dvě třetiny zaměstnanců veřejného sektoru dostanou přidáno (G4Media). Jenže vyšší platy nejsou jednorázový výdaj. Opakují se každý rok. Nazare upozornil, že jakákoli částka nad dohodnutý roční strop zhruba 8 mld. lei se mění v trvalý rozpočtový závazek (Digi24).

Podle médií, která se odvolávají na politické zdroje, se v jednáních s Bruselem probíraly pro rok 2027 scénáře v rozmezí 12 až 16 mld. lei (RFI România, Adevărul). Pokud se náklady přiblíží tomuto pásmu, zákon překročí rozpočtový strop a rozdíl se přenese do všech dalších rozpočtů. Prostor pro infrastrukturu, zdravotnictví a veřejné investice se tím zúží, protože přednost dostane platový účet.

Vysoké sazby účet dál prodražují

Rumunsko je v unijním postupu při nadměrném schodku, tedy v korekčním režimu pro státy, které dlouhodobě utrácejí víc, než dovolují pravidla EU. Tento režim omezuje tempo růstu státních výdajů (European Commission). Investoři už Rumunsku účtují jedny z nejvyšších výnosů v regionu: desetileté dluhopisy se podle tržních dat pohybují zhruba kolem 6,7 % až 7,4 %. Agentura Fitch navíc přezkoumává rating země na stupni BBB- s negativním výhledem (SeeNews). Když se trvalé zvýšení platů financuje za takových sazeb, náklady se násobí: stát platí víc za dluh a samotný platový závazek nezmizí.

Deset dní a žádný vlastník

Pîslaru chce zákon poslat do parlamentu na mimořádnou schůzi kolem 25. až 26. srpna, aby jej bylo možné podepsat do konce měsíce. Žádná strana se však k textu zatím formálně nepřihlásila. Podle Pîslara nyní „konečná odpovědnost leží na stranách a parlamentu“ (News.ro).

Částka 770 mil. EUR je součástí širší žádosti o platbu ve výši 2,84 mld. EUR, kterou Rumunsko už podalo v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, tedy postpandemického fondu, jenž váže granty na splnění reforem (Radio Romania). Nedodržení termínu neznamená, že peníze přes noc propadnou. Komise může zadržet neprokázanou část platby a dát zemi čas na nápravu, jak nedávno udělala u šesté platby ze španělského plánu obnovy (EUR-Lex, RTVE).

Zákon musí projít třemi testy zároveň: být dost levný na to, aby Brusel a investoři uvěřili, že jej Rumunsko unese; přijatelný pro koaliční partnery, kteří se k němu dosud nehlásí; a schválený dřív, než jej definitivně zastaví vlastní dluhová pravidla. Peníze zatím ztracené nejsou. Aby je Bukurešť zachránila, potřebuje platový účet, který vláda smí podepsat.