Tomac bez poslanců bojuje o €15 billion

Eugen Tomac nemá v parlamentu žádné mandáty. Nemá koalici. Na získání důvěry má 10 dnů a proti sobě odpor téměř všech relevantních stran. Za ním stojí 15 miliard eur z unijního fondu obnovy, u nichž se blíží pevná lhůta 31. srpna, 16,68 miliardy eur v obranných půjčkách čekajících na ratifikaci a úvěrový rating jen jeden stupeň nad spekulativním pásmem, který má Fitch 31. července znovu přezkoumat.

Prezident Nicușor Dan pověřil Tomaka sestavením vlády 4. června, tedy celý měsíc poté, co parlament svrhl premiéra Ilieho Bolojana v poměru 281 ku 4 hlasům. Šlo o nejvyšší rozdíl v postkomunistických dějinách Rumunska a ukázal téměř úplnou vzpouru proti Bolojanovu úspornému rozpočtu, který kvůli splnění unijních cílů pro schodek ořezal mzdy ve veřejném sektoru. Jeho nástupce vede PMP, stranu, která ve volbách v roce 2024 získala zhruba 2 % hlasů a dnes nemá v parlamentu ani jedno křeslo. Podle rumunských komentátorů je Tomakovou hlavní kvalifikací osobní důvěra prezidenta (HotNews).

Aritmetika, která nevychází

V rumunském dvoukomorovém parlamentu se 466 členy potřebuje Tomac 233 hlasů. Bez stran, které spolu odmítají sedět u jednoho stolu, se k nim žádná kombinace nedostane. Liberálové z PNL odmítají dohodu se sociálními demokraty z PSD, tedy se stranou, která Bolojana svrhla. Reformní USR požaduje ministerská křesla, jež PNL a maďarská menšinová strana UDMR nechtějí přenechat. Předseda UDMR Kelemen Hunor označil nominaci za řešení, kterému „nelze říkat ani nouzové“, a uvedl, že jeho strana rozhodne do víkendu.

I optimistický součet mandátů PSD, PNL a UDMR dává dohromady zhruba 186 křesel (IntelliNews). Tomakovi tak chybí 47 hlasů. Krajně pravicová AUR, která v průzkumech vystoupala na 35 % a dál posiluje, hlasování bojkotuje. Chce předčasné volby.

Vláda v demisi svázaná ústavou

Rumunská vláda v demisi nemůže vydávat mimořádná nařízení, tedy rychlé dekrety, jimiž předchozí kabinety protlačovaly reformy vyžadované EU. Devět z jedenácti zbývajících zákonů navázaných na vyplacení 7,5 miliardy eur z fondu obnovy tak musí projít parlamentem (Romania Insider, IntelliNews). Přestavba platů, daňová reforma, změny ve státních podnicích: všechno potřebuje hlasy komory, která se nedokáže shodnout ani na premiérovi.

Lhůta 31. srpna vyplývá přímo z pravidel unijního Nástroje pro oživení a odolnost, tedy postpandemického investičního programu EU. Evropská komise ji nemůže jednostranně prodloužit. Bolojanův tým předložil návrh revize ještě v noci, kdy padl, a snažil se přesunout nejtěžší milníky z grantů do půjček. O této revizi se s Bruselem dál jedná.

Úder dronu a stát bez vlády, která by reagovala

Dne 29. května zasáhl ruský dron obytný dům v Galați a zranil dva civilisty. Poprvé ruská zbraň způsobila oběti na území NATO. Frontový stát Aliance dostal přímý zásah ve chvíli, kdy jeho parlament už měsíc nebyl schopen dohodnout se na lídrovi. Polský premiér Donald Tusk vyzval NATO, aby ruské provokace bralo „s naprostou vážností“, a zasadil incident do širšího vzorce zahrnujícího Polsko, Pobaltí a Rumunsko (PAP). Německý kancléř Friedrich Merz zvolil chladnější tón a řekl, že nejde o „žádnou změnu situace“.

Jednu překážku Rumunsko odstranilo 4. června, když ústavní soud rozhodl, že obranný program SAFE, unijní schéma pro společné vojenské nákupy, je v souladu s ústavou (Agerpres). Dohoda o půjčce ve výši 16,68 miliardy eur ale stále vyžaduje ratifikaci parlamentem. Tu vláda v demisi dodat nemůže.

Co přijde po vypršení lhůty

Pokud Tomac do 14. června neuspěje, prezident určí dalšího kandidáta. Když neuspěje ani ten, může Dan po 4. srpnu rozpustit parlament a vypsat volby. Nejpravděpodobnějším vítězem by byla AUR, nacionalistická a euroskeptická strana, jejíž podpora se od roku 2024 zdvojnásobila. Rumunská a slovenská média hledají paralely s maďarským zmrazením peněz kvůli právnímu státu (Aktuality.sk), mechanismus je ale jiný. V Rumunsku nejde o sankci za právní stát, nýbrž o rozpočtové ochromení. Na vládě, která zatím neexistuje, visí 15 miliard eur.

V jarním balíčku evropského semestru z 3. června označila Evropská komise Rumunsko za jediný členský stát s „nadměrnými nerovnováhami“, tedy nejpřísnější kategorií makroekonomického dohledu, kterou může uplatnit. Pokud se reformy po 31. srpnu zastaví, peníze z fondu obnovy podle pravidel propadnou. Tato lhůta se nevyjednává.