Rumunsko poprvé sestřelilo dron

Rumunské radary 24. července v 09:39 zachytily vzdušný cíl východně od Suliny, na pobřeží dunajské delty. Objekt pokračoval do vnitrozemí přes Brăilu směrem k Buzău. Z letecké základny Mihail Kogălniceanu odstartovaly pod velením NATO dva italské Eurofightery, po nich také dva rumunské stroje F-16. Jeden z italských letounů odpálil nad župou Brăila raketu, která cíl minula. V 11:02 rumunská F-16 dron zničila nad neobydleným územím u obce Padina (Romania Insider, n-tv). Šlo o první veřejně oznámený případ, kdy Rumunsko sestřelilo dron narušující jeho vzdušný prostor.

Rumunští prokurátoři potvrdili, že cílem byl ruský dron typu Šáhid/Geran, tedy stejný typ zbraně, který Rusko používá proti ukrajinské infrastruktuře. Piloti během zásahu hlásili, že objekt vizuálně odpovídá tomuto typu, úplné technické potvrzení ale v tu chvíli ještě nebylo k dispozici (Mediafax, Berliner Zeitung). Značení trosek, elektronika, hlavice ani místo odpalu zveřejněny nebyly.

Kdo vydal rozkaz?

Protože se do zásahu zapojily spojenecké letouny, nejde jen o rumunskou epizodu. Italské Eurofightery působily v rámci mise NATO Air Policing, tedy stálé alianční služby, která sleduje a zachycuje podezřelá letadla. Podle serveru Sofia Globe NATO potvrdilo, že stíhačky operovaly „pod velením a řízením NATO“ (Sofiaglobe). Alianční velení ale misi koordinuje. Právní odpovědnost za použití zbraně nad vlastním územím zůstává na národních úřadech. Zásadní otázka proto zní, kdo střelbu povolil.

Podle rumunských obranných briefingů italský Typhoon nad Brăilou vystřelil a minul; na zemi po zásahu zůstal kráter a zbytky rakety (Quotidiano Nazionale, Adnkronos). Italské úřady k tomu zatím nezveřejnily oficiální stanovisko. I toto mlčení je informace: raketa vypálená nad územím spojence není běžný provozní detail.

Rumunský pilot odpálil zbraň až ve chvíli, kdy se dron nacházel nad neobydleným územím. To naznačuje, že existovala předem schválená pravidla, kde a za jakých okolností lze zasáhnout (Internazionale/Reuters). Rumunské ministerstvo obrany ani NATO tato pravidla nezveřejnily.

Proč drony mění starý postup

Air Policing a protivzdušná obrana nejsou totéž. Air Policing znamená zachycení podezřelého letadla: přiblížit se, identifikovat ho, případně ho doprovodit pryč. Protivzdušná obrana znamená ničení hrozeb. Událost u Buzău byla označena jako Air Policing. V praxi se z ní stala protivzdušná obrana: piloti odpálili rakety a zničili cíl nad územím spojence.

Dron typu Šáhid není pilotované letadlo, kterému lze dát pokyn k odletu. Je pomalý, bez posádky, může nést výbušninu a během letu se obtížně klasifikuje. Starý model „zachytit a doprovodit“ na něj nepasuje.

Přesně s tímto posunem se už delší dobu vyrovnávají pobaltské státy, které se spoléhají spíše na rotující spojenecké stíhací kontingenty než na vlastní plnohodnotné letectvo. Estonské zdroje uvádějí, že přechod od Air Policing k protivzdušné obraně byl rozhodnut už dříve v červenci, tedy před rumunským sestřelem (ERR). Litevští představitelé pak rumunský případ použili jako argument pro jasnější pravomoci a rychlejší rozhodování o tom, kdy střílet (TV3). Buzău pobaltské přehodnocení nevyvolalo. Dalo mu ale nejsrozumitelnější důkaz.

Pravidla, která nikdo nezveřejnil

Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz zvlášť varoval před ruskými provokacemi, při nichž by Moskva mohla proti státům východního křídla použít ukořistěné ukrajinské drony (TVN24). Německá média upozornila na opačné riziko: pokud během letu nelze spolehlivě potvrdit původ, náklad ani záměr dronu, snížení prahu pro střelbu může vést k zásahu špatného cíle nebo k pádu trosek do obydlené oblasti (Handelsblatt).

Rumunsko se na takovou situaci připravovalo. Dne 7. července požádal ministr obrany Radu Miruță Ukrajinu, aby své černomořské drony naprogramovala k sebezničení v případě, že vstoupí na rumunské území (Agerpres). O sedmnáct dní později Rumunsko jeden dron sestřelilo.

Případ u Buzău ukázal, že vzdušný systém NATO na východním křídle dokáže cíl zachytit, vyslat stíhačky, sledovat ho a zničit. Neukázal ale, že pravidla pro takový postup jsou ustálená, sdílená a veřejně srozumitelná. Severoatlantická rada, v níž sedí všichni spojenci, i národní metropole, které pravidla nasazení schvalují, dluží obyvatelům východního křídla základní odpověď: kdy se dron nad spojeneckým územím stává cílem, kdo o tom rozhoduje a platí stejná logika v Bukurešti i v Tallinnu?