Rumunsko sleduje ruské drony, nestřílí

Do desátého patra bytového domu v rumunském Galați narazil 29. května ruský dron Geran-2. Zraněna byla žena a dítě. Poprvé tak ruský dron způsobil civilní oběti na území NATO. Během pěti dnů Rumunsko svolalo mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, sestavilo koalici 56 států odsuzujících Rusko a formálně požádalo spojence v NATO o protidronové systémy. Diplomatická reakce byla rozsáhlá. Vojenská dodávka je zatím nulová.

Systém viděl všechno, nesestřelil nic

Podstatu selhání popsal rumunský ministr obrany Radu Miruță už během několika hodin: o dočasné protidronové kapacity požádal NATO poprvé v únoru 2026, bez výsledku. Vlastní rumunské nákupy přes SAFE, nový unijní nástroj pro obranné zakázky, dorazí zhruba za 18 měsíců. „Ruské drony nelétají z PDF,“ řekl Miruță novinářům. „Přilétají v noci a boří budovy. Nebojujeme PowerPointem“ (Adevărul).

Na konferenci k vytváření schopností 2. června rumunskou žádost podpořil vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě a vyzval členské státy, aby systémy nabídly dobrovolně. Tato podpora je ale technická. Politický souhlas vlád stále nepřišel. Rumunsko dron nad Galați sledovalo po celou dobu letu. Ve vzduchu byly F-16 s povolením použít zbraně. Zásah se přesto během čtyř minut ukázal jako nemožný ze dvou důvodů: právní pravidla v době míru zakazují střílet do ukrajinského vzdušného prostoru a Rumunsko nemělo pozemní protidronový systém, který by mohl zasáhnout nad jeho vlastním územím.

Tady začíná širší doktrinální problém. Dne 19. května rumunská F-16 sestřelila dron nad estonským územím, čímž vznikl precedent, s nímž se NATO zatím nevypořádalo. Pravidla alianční mise Air Policing vznikla pro jednoduché rozlišení: spojenecký vzdušný prostor, nebo nepřátelský vzdušný prostor. Drony, které se z ukrajinského bojiště odchýlí do zemí NATO, vytvářejí třetí kategorii. Stávající pravidla použití síly ji neumějí čistě pokrýt a aliance pro ni nemá dohodnutý postup.

Každý improvizuje, nikdo neřídí celek

Podél východního křídla NATO si každá země skládá vlastní odpověď, bez společné architektury. Lotyšsko po tom, co na jeho území 7. května dopadly drony z Ruska, začalo k ruské hranici posílat mobilní jednotky pro zachytávání dronů: čtyřčlenné týmy vojáků vybavené lotyšskými interceptory. Estonsko na stejné hranici instalovalo první stacionární systémy pro detekci dronů. Polsko buduje vlastní protidronovou obranu odděleně.

Dne 21. května prezidenti Estonska, Lotyšska a Litvy společně vyzvali NATO, aby dosavadní Baltic Air Policing, tedy rotační hlídkování spojeneckých letounů v baltském vzdušném prostoru, proměnilo ve stálou misi protivzdušné obrany s protidronovými schopnostmi. Slovník solidarity zní silně, ale pod ním jsou vidět trhliny. Na summitu Bukurešťské devítky, formátu pro koordinaci východního křídla, se Maďarsko zdrželo. Bulharsko odmítlo podpořit zvláštní tribunál. Rumunský ministr zahraničí sám připustil, že útok v Galați by odůvodňoval aktivaci článku 4, tedy formální alianční konzultace při bezpečnostní hrozbě. Bukurešť však zvolila měkčí diplomatické kanály, podle dostupných informací pod tlakem spojenců, kteří nechtěli eskalaci.

Rumunsko vyhostilo ruského konzula v Constanțe a nařídilo uzavření konzulátu. Ruský zástupce při OSN označil zasedání Rady bezpečnosti za politické divadlo (tisková zpráva OSN, DW). Spojené státy na stejném jednání zopakovaly, že budou „bránit každý centimetr území NATO“. Jen v roce 2026 zasáhlo Rumunsko patnáct dronových incidentů. Aliance kvůli žádnému z nich článek 4 neaktivovala.

Ankara přichází ve špatnou chvíli

Summit NATO v Ankaře je naplánován na 7. a 8. července. Státy východního křídla na něj přijedou s požadavkem na větší ochranu právě ve chvíli, kdy Washington omezuje dostupnost stíhacích a tankovacích letounů v Evropě. Pentagon v květnu zrušil plánované vyslání 4 000 vojáků do Polska.

Vzorec z Galați se tak stává vzorcem pro celé východní křídlo: prohlášení přibývá, zatímco obranné schopnosti zůstávají národní, roztříštěné a vzdálené měsíce od dodání. Dron, který zasáhl Galați, potřeboval od hranice k obytnému domu čtyři minuty. Alianční nákupní kalendář běží do konce roku 2027.