Rumunský F-16 sestřelil dron nad Estonskem

V 11:03 dne 19. května vyslalo NATO ze základny Šiauliai v Litvě stíhačky. Z Ruska pronikl do estonského vzdušného prostoru dron. Ve 12:14 rumunský pilot F-16 vystřelil. Bezpilotní prostředek dopadl na pole u Põltsamaa, 30 metrů od nejbližšího domu. Od začátku ruské plnohodnotné války proti Ukrajině šlo poprvé, kdy stíhačka NATO zničila dron v baltském vzdušném prostoru (Romania Insider, Estonské obranné síly).

O dva dny později prezidenti Estonska, Lotyšska a Litvy požadovali, aby NATO z podobné reakce udělalo trvalé pravidlo. Chtějí posunout misi Baltic Air Policing, tedy mírový dohled nad vzdušným prostorem, na plnohodnotný mandát protivzdušné obrany s pravidly umožňujícími sestřely a se specializovanými protidronovými systémy přímo na jejich území (ERR). Taková změna vyžaduje jednomyslný souhlas všech 32 členů NATO. Přichází přitom ve chvíli, kdy Washington naznačuje další stahování amerických jednotek z Evropy.

Jak Rusko mění ukrajinské drony v problém NATO

Většinou jde o ukrajinské stroje. Ukrajinské útočné drony dlouhého doletu míří na ruskou ropnou infrastrukturu poblíž baltských hranic, především na terminálové komplexy Usť-Luga a Primorsk v ruské Leningradské oblasti. Ruské jednotky elektronického boje ruší signál GPS nebo do něj vkládají falešné souřadnice, čímž drony odvádějí z kurzu na území NATO. Ukrajina to uznala a omluvila se. Estonský ministr obrany potvrdil, že cílem F-16 byl „nejspíš ukrajinský dron, který se odchýlil z kurzu“ pod silným elektronickým rušením.

Celá operace stojí stejně na informační válce jako na samotných dronech. Dne 18. května ruská rozvědka SVR tvrdila, že ukrajinští operátoři dronů působí na lotyšských vojenských základnách, a pohrozila údery na lotyšská „rozhodovací centra“. Lotyšsko, Ukrajina i Spojené státy tato tvrzení odmítly (ISW). Bělorusko podalo diplomatický protest s tvrzením, že do jeho vzdušného prostoru vletěl dron z Litvy. Stalo se to několik dní poté, co běloruská armáda sama přes horkou linku varovala Litvu před dronem mířícím opačným směrem. Litva protest označila za „přímý důkaz běloruské spoluúčasti na ruském informačním útoku“.

Mechanismus se tak živí sám. Ruské elektronické rušení posouvá ukrajinské drony do vzdušného prostoru NATO. Ruské zpravodajské služby pak tyto incidenty používají jako důkaz, že pobaltské státy útočí na Rusko. Dronová kampaň probíhala souběžně s neohlášeným ruským jaderným cvičením z 19. května, jehož součástí byly i raketové odpaly z běloruského území (Defense News). Během jediného týdne tak na východní křídlo NATO dopadly drony, dezinformace i jaderné signalizování.

Tři země, tři selhání systému

V Lotyšsku se 14. května rozpadla koalice po nezvládnuté reakci na dronový útok na ropný sklad v Rēzekne (LSM). Poprvé tak kvůli hybridní válce spojené s drony padla vláda členského státu NATO. Premiér Andris Kulbergs sestavil o šest dní později novou, dosud neprověřenou koalici. Jeden detail ukazuje rozsah problému: Ukrajina nabídla pobaltským státům program radarové detekce dronů. Estonsko nabídku přijalo. Lotyšsko ji odmítlo. Dron, který zasáhl Rēzekne, přiletěl nezachycen.

V Litvě během pěti dnů třikrát selhala civilní ochrana. Aplikace LT72 pro mimořádné situace se 20. května zhroutila pod náporem uživatelů, 21. května ukazovala zastaralá data a 22. května selhala znovu. Kryty ve Vilniusu byly zamčené. Sirény se nespustily. Prezident i premiérka byli přesunuti do bunkrů.

Estonský radar dron z 19. května zachytil ještě před vstupem do země. Estonsko ale nemá vlastní stíhací letouny. Bez rumunského pilota, který byl právě ve vzduchu na cvičném letu, by dron pokračoval bez překážky dál.

Co rozhodne Ankara

Přepsání baltské mise z dohledu na obranu vyžaduje formální rozhodnutí Severoatlantické rady, stálého řídicího orgánu NATO, kde může kterýkoli spojenec použít veto. Nejbližším realistickým momentem je summit v Ankaře 7. až 8. července.

Vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Grynkewich 19. května potvrdil, že Evropa by „rozhodně měla počítat s dalšími přesuny“ amerických jednotek. Vícevrstvá detekční a velitelská architektura, kterou Pobaltí potřebuje, přitom stojí na amerických systémech. Evropské náhrady vznikají: Polsko buduje 18 protidronových baterií, Lotyšsko hostí první inovační testovací prostor NATO pro systémy C-UAS, tedy obranu proti bezpilotním prostředkům. Dnešní baltské nebe ale nepokrývá nic z toho.

Evropský parlament 21. května vyjádřil „plnou solidaritu“ s pobaltskými státy. Solidarita však není radarová síť. Summit v Ankaře ukáže, zda je 32 spojenců ochotno zaplatit techniku, která by za ní stála, zatímco země, jež podpírá architekturu protivzdušné obrany NATO, od stolu pomalu odchází.