Rumunský F-16 sestřelil dron nad Estonskem

Kolem poledne 20. května odpálil rumunský F-16 nad jižním Estonskem raketu vzduch-vzduch. Cílem byl ukrajinský dron, který ruské rušení GPS odklonilo do vzdušného prostoru spojenců. Stroj dopadl v Põltsamaa 30 metrů od statku (ERR, Aerotime). Nikdo nebyl zraněn. Pro NATO šlo o první vzdušný zásah nad některým z pobaltských států. Raketa zafungovala. Systémy, které měly chránit lidi pod ní, nikoli.

Deset narušení, jedna padlá vláda

Od března zasáhlo nejméně deset dronových incidentů čtyři státy NATO, v průměru zhruba jeden každých pět dní (Defence News). Ukrajinské drony mířící na ruskou energetickou infrastrukturu u Petrohradu odklání z kurzu elektronický boj. Dne 7. května jeden zasáhl lotyšský ropný sklad. Dne 15. května Finsko uzavřelo letiště v Helsinkách. Dne 20. května Litva poprvé vyhlásila plošné civilní varování a poslala prezidenta i parlament do krytů (Euronews).

Nejtvrdší politický dopad dopadl na Lotyšsko. Premiérka Siliņa 14. května rezignovala poté, co kvůli zásahu skladu v Rēzekne musel odejít ministr obrany (Washington Post).

Ukrajina odchylky připsala „záměrnému“ ruskému elektronickému boji (Ukrainska Pravda). Ruská zahraniční rozvědka zvolila jiný postup: přišla s nepodloženým tvrzením, že Lotyšsko umožňuje starty ukrajinských dronů ze svého území, a varovala, že „souřadnice rozhodovacích center na lotyšském území jsou dobře známé“ (Atlantic Council). Generální tajemník NATO Mark Rutte odpověděl přímo: drony se do vzdušného prostoru spojenců dostávají „kvůli bezohlednému, nezákonnému plnohodnotnému útoku Ruska“ (Euronews).

Pětatřicet ztracených let zanedbaných krytů

Dron v Põltsamaa nesl palivo, potvrzenou hlavici nikoli. Kdyby ji měl, málokdo v okolí by věděl, kam se ukrýt.

Estonsko během incidentu rozeslalo mobilní varování přes aplikaci spuštěnou o den dříve pro vojenské cvičení (ERR). Povinné kryty v nových budovách začnou platit až v březnu 2028. Veřejné sirény země nemá.

Stejná mezera vede napříč Evropou. Německu zůstalo 579 funkčních krytů z původních 2 000 z doby studené války. Berlín nemá žádný (Taz). Polsko dokáže ukrýt 3,8 procenta obyvatel (Business Insider Poland). Rumunsko uvádí 4 538 krytů civilní ochrany, jenže v Tulcei, městě u ukrajinské hranice, nefunguje ani jedno z deseti veřejných zařízení (Adevărul). Většinu městského obyvatelstva umí ochránit jen Finsko, které svou síť z dob studené války nikdy nerozebralo.

Peníze se nyní začínají přesouvat. Německo 20. května schválilo 10 miliard eur na civilní ochranu, největší takovou investici od znovusjednocení (German Federal Government). Polsko si ve svém plánu obnovy EU vyčlenilo 22,5 miliardy zlotých, přičemž větší výstavba krytů má začít v roce 2027 (Money.pl).

Systémové omezení leží v Bruselu. Podle unijních smluv je civilní ochrana jen „podpůrnou pravomocí“ EU podle článku 196 Smlouvy o fungování EU: Unie může koordinovat a spolufinancovat, ale nemůže žádnému státu nařídit, aby postavil kryt nebo instaloval sirény. Společný standard varování neexistuje. Dne 20. května použila Litva cell broadcast, Estonsko pilotní aplikaci a Lotyšsko varovalo jen pohraniční obce. Tři spojenci v NATO, tři neslučitelné systémy.

Co raketa nevyřeší

Ruský elektronický boj vytváří podobné incidenty tak, aby u nich zůstával prostor pro popírání. Rušení GPS oslepí navigaci dronu. Spoofing mu podstrčí falešné souřadnice. Část odkloněných dronů se pak může autonomně zaměřit na nejbližší cíl odpovídající jejich vizuálnímu programu. Ať už Moskva drony do vzdušného prostoru NATO aktivně navádí, nebo pouze vytváří podmínky pro jejich odchylku, fyzické riziko pro civilisty je stejné.

NATO 20. května ukázalo, že zbloudilý dron sestřelit umí. Rumunský pilot měl čisté nebe a vizuální kontakt. Příští zásah nemusí nabídnout ani jedno. Aliance už dokáže zachytit hrozbu ve vzduchu. Lidi pod ní zatím ochránit neumí. A podle současného práva EU nemůže nikdo v Bruselu národní vlády donutit, aby to napravily.