Řím mění obranné miliardy za energii

Vláda Giorgie Meloniové to označila za úspěch. Evropská komise 3. června oznámila, že členské státy EU budou moci z rozpočtových pravidel vyjmout část výdajů na energetiku: až 0,3 % HDP ročně, souhrnně nejvýše 0,6 % HDP do roku 2028. Pro Itálii to znamená zhruba 14 mld. EUR dodatečného rozpočtového prostoru. Ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti řekl, že je „spokojený“, a dodal, že ještě před několika měsíci by něco takového bylo „nemyslitelné“. Hned poté ale připojil střízlivější poznámku: „Je to dlouhá a složitá cesta. Uvidíme, jak skončí.“

Za hlavním číslem se skrývají tři omezení, která jeho význam výrazně snižují.

Vypůjčeno z obrany

Energetická doložka nevytváří nový fiskální prostor. Vejde se do už existující národní únikové doložky ve výši 1,5 % HDP, tedy mechanismu, který vládám dočasně umožňuje utrácet nad rámec běžných rozpočtových limitů. EU ji poprvé aktivovala pro obranné výdaje po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu. Komise nyní jen rozšířila okruh způsobilých výdajů v rámci stejného stropu, a to správním sdělením, nikoli novým zákonem.

Každé euro, které Itálie v rámci této doložky použije na energetiku, proto nemůže použít na obranu. Řím si tento kompromis vybral sám. Vláda původně plánovala půjčit si zhruba 14,9 mld. EUR prostřednictvím programu SAFE, celoevropského nástroje nabízejícího zvýhodněné obranné úvěry se splatností 45 let. Později žádost snížila přibližně na 5 mld. EUR (Il Foglio, Euronews). Tím se vzdala zhruba 10 mld. EUR vojenských investic. Ministr obrany Guido Crosetto reagoval přímo: „Politicky vím, že můj požadavek není populární, ale dělám to pro zemi.“

Odmítnutí SAFE peníze nešetří. Znamená jen, že Itálie nevyužije levné financování na tanky, satelity a bojová letadla ve chvíli, kdy je evropské bezpečnostní prostředí nejnapjatější za mnoho let.

Zelené investice, ne levnější benzin

Druhé omezení se týká toho, za co lze peníze utratit. Komise vyloučila dotace na fosilní paliva, včetně škrtů na daních z pohonných hmot, které Itálie opakovaně prodlužovala za značné náklady. Způsobilé jsou jen zelené investice: obnovitelné zdroje, elektrické sítě, bateriová úložiště, tepelná čerpadla a elektromobily.

Meloniová prosazovala změnu jako úlevu od vysokých účtů za energie. Komise odpověděla: „Nabídkový šok nelze vyřešit stimulací poptávky.“ Angelo Bonelli z italských Zelených to řekl ještě otevřeněji: „Brusel vyloučil použití evropské flexibility na financování slev u čerpacích stanic.“

Italské titulky o „14 mld. EUR na náklady na energie“ proto zavádějí. Peníze mají financovat energetickou transformaci, nikoli levnější benzin.

Kdo je skutečně může utratit

Doložku mohou na žádost využít všechny členské státy EU. Praktický přístup se ale výrazně liší. Deset zemí je v postupu při nadměrném schodku, tedy ve formálním režimu EU pro státy, jejichž schodek přesahuje 3 % HDP. Jakékoli nové výdaje, které si pod doložku započítají, se musí vejít do závazných trajektorií snižování schodku.

Nejvýmluvnější je Francie. Paříž v postupu při nadměrném schodku je a do konce desetiletí se snaží dostat deficit pod kontrolu. Francouzské ministerstvo financí se k energetické doložce vůbec nevyjádřilo. Toto ticho říká víc než římské oslavy: pro zemi, která už nyní hledá výdajové škrty, nabízí doložka flexibilitu hlavně na papíře.

V tomto detailu je vidět širší strategie Komise: dát vládám politický titulek, ale udržet strukturální disciplínu. Státy s vysokým dluhem, které měly být hlavními příjemci flexibility, se zdráhaly aktivovat už původní obrannou doložku. Itálie získala uznání. Brusel si ponechal pravidla.

Ministři financí EU se v Radě Ecofin sejdou 11. června. Evropská rada bude následovat 18. a 19. června. Oba formáty musí změnu ještě schválit. Pokud lze strop pokaždé natáhnout podle krize daného okamžiku, zůstává otázka, co má vlastně vynucovat.