Rotterdam odhalil mezery v sankcích EU

Nizozemští celníci v Rotterdamu otevřeli desítky kontejnerů na lodi, která pravidelně plula mezi Rotterdamem a Petrohradem. Našli čelní skla, dveře aut, motorový olej a filtrační systémy. Všechno zboží podléhalo sankcím a mělo stržené a znovu nalepené štítky, aby se zakryl původ. Kapitána na místě zadrželi. Následovaly razie na adresách v Rotterdamu a Amsterdamu (Duane Morris).

Nešlo o špičkové technologie, ale o běžný provozní materiál: díly, díky nimž jezdí nákladní auta i vojenská technika a které evropští výrobci před sankcemi do Ruska bez překážek dodávali. EU zakázala vývoz širokého okruhu zboží do Ruska, včetně stovek kategorií výrobků. Zakázat vývoz je však jiné než ho skutečně zastavit.

Práci dělají tři země

Vymáhání sankcí je v EU zcela decentralizované. Každý stát si celní kontroly organizuje sám. Neexistuje společná databáze rizikových zásilek, jednotný standard kontrol ani unijní orgán, který by u zboží vymáhal dodržování sankcí.

Polsko vytváří 56 % všech upozornění v systému Rapid Information Form, jímž se v EU hlásí podezřelé vývozy. Je to víc než zbytek Unie dohromady. Nizozemsko a Finsko vedou specializovaná trestní vyšetřování prostřednictvím vyčleněných týmů. Ostatní státy výrazně zaostávají.

Irsko od roku 2022 nevedlo žádné trestní stíhání kvůli porušení sankcí. Když EU členským státům uložila, aby porušování sankcí kriminalizovaly do května 2025, termín splnily pouze Estonsko a Finsko. Evropská komise zahájila řízení kvůli porušení unijního práva proti 18 z 27 členských států, včetně Německa, Francie a Španělska.

Objížďka, na kterou celníci nestačí

Rotterdamský zásah mířil na nejhrubší formu obcházení: přelepené krabice na přímé trase. Složitější problém představuje legální přesměrování obchodu.

Od roku 2022 prudce vzrostl vývoz sankcionovaného zboží z EU do několika středoasijských zemí. Kyrgyzstán, Arménie a Kazachstán patří do Eurasijské ekonomické unie, tedy celní unie s Ruskem, v níž se zboží po vstupu může pohybovat přes hranice volně. Studie Oxfordské univerzity zjistila, že skok ve vývozu sankcionovaného zboží do těchto zemí začal během několika dnů po zavedení sankcí. Načasování silně naznačuje záměr, i když o absolutních objemech se dál vede debata a část procentních nárůstů vychází z velmi nízkého základu, ne z masivních toků zboží.

EU poprvé použila svůj nástroj proti obcházení sankcí vůči Kyrgyzstánu v dubnu 2026. Čtyři roky poté, co byl vzorec viditelný.

Zákon jako mezera

V Irsku je problémem samotné znění pravidel. Aughinish Alumina, největší evropská rafinerie oxidu hlinitého, patří ruskému metalurgickému koncernu Rusal. Oxid hlinitý, surovina pro výrobu hliníku, proudí z Aughinishe do hutí Rusalu a vyšetřování vysledovalo jeho další cestu k výrobcům balistických raket Iskander a dronů Šáhid, které Rusko používá proti Ukrajině.

Všechno je legální. Oxid hlinitý byl ze sankcí EU záměrně vyňat, protože evropské hliníkárny ve Francii a Švédsku závisejí na produkci Aughinishe. Irský premiér označil sankce proti závodu za „sebezničující“.

Kapitán z Rotterdamu čelí trestnímu stíhání. Vlastníkům Aughinishe nehrozí nic. Rozdíl spočívá v tom, že pro jeden případ Brusel napsal zákaz, zatímco pro druhý výjimku.

Chystaný 21. sankční balík, očekávaný na konci června, to nezmění. Komise už dala najevo, že Aughinish zůstane vyňatý. Návrh úplného zákazu evropských přepravních a pojišťovacích služeb pro ruské ropné tankery blokují Řecko, Kypr a Malta, jejichž námořní odvětví na tomto obchodu závisí. Tam, kde jsou evropské obchodní zájmy dost velké, končí vymáhání sankcí na hranici samotného zákona.