Rusko umístilo hlavice v Bělorusku

Rusko 21. května přesunulo taktické jaderné hlavice na polní pozice brigády raketových systémů Iskander-M v Bělorusku. Hlavice tam zůstaly. Ministerstva obrany obou zemí zveřejnila záběry, na nichž běloruské posádky nakládají mobilní odpalovací zařízení a přesouvají se na skrytá palebná postavení (Euronews, Euromaidanpress). Zda hlavice skutečně obsahovaly štěpný materiál, nelze nezávisle ověřit. Moskva i Minsk tvrdí, že šlo o reálné zbraně.

Taktické jaderné hlavice se za běžných okolností skladují v zesílených bunkrech, fyzicky odděleně od raket, které je mají nést. Ke kompletaci dochází až těsně před případným použitím. Přesun hlavic na operační palebná postavení brigády tuto bezpečnostní mezeru ruší. Rusko ji uzavřelo veřejně, během cvičení s desítkami tisíc vojáků, a hlavice poté na místě ponechalo.

Baltský zátěžový test

Jaderné rozmístění završilo dva týdny rostoucího tlaku na severovýchodní křídlo NATO. Dne 20. května pronikl z běloruského vzdušného prostoru do Litvy dron a vyvolal první celostátní varování k ukrytí od začátku ruské plné invaze na Ukrajinu. Prezident a poslanci byli evakuováni. Letiště ve Vilniusu zastavilo provoz. Do vzduchu vzlétly stroje NATO. Dron se nikdy nenašel.

Tvrdší zásah utrpělo Lotyšsko. Pád dronu u Rēzekne 7. května odhalil tak vážné mezery v protivzdušné obraně, že otřásly vládou. Premiérka Evika Siliņová kvůli selhání odvolala ministra obrany. Když jeho strana opustila koalici, premiérka 14. května rezignovala. Ruská zahraniční rozvědka SVR poté jmenovala konkrétní lotyšské vojenské základny a pohrozila odvetou. Lotyšsko se tak stalo prvním členem NATO, jehož vláda padla v přímé souvislosti s dronovými průniky z východu.

Obranní analytici z Tallinnu popsali tuto kombinaci jako „zbraň hromadného narušení“. Zda Moskva jaderné rozmístění, dronové průniky a zpravodajské hrozby sladila záměrně, nebo jen využila souběhu krizí, zůstává otevřené. Výsledek byl konkrétní: během dvou týdnů byly otřeseny tři baltské metropole a jedna spojenecká vláda skončila.

Rozštěpené evropské odstrašení

Evropskou odpověď nabídla Francie. Na dubnovém summitu v Gdaňsku prezident Emmanuel Macron rozšířil francouzské jaderné odstrašení na Polsko a sedm dalších spojenců. Francouzský prezident tím poprvé otevřel jaderný deštník země i mimo samotnou Francii. Pravomoc k odpálení však zůstává výlučně v rukou francouzského prezidenta. Závazek proto platí jen tak dlouho, jak dlouho jej politicky podrží člověk v Elysejském paláci.

Německo se připravuje na jiný termín. Generální inspektor Bundeswehru Carsten Breuer veřejně varoval, že Rusko by mohlo do roku 2029 testovat NATO rozsáhlými vojenskými operacemi. Berlín chce do té doby výrazně zvýšit obranné výdaje. Plánované rozmístění amerických raket dlouhého doletu v Německu však potichu zkolabovalo. Tyto zbraně měly zaplnit mezeru, která v Evropě vznikla po konci Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) v roce 2019. Náhrada oznámena nebyla.

Americká vojenská přítomnost v Evropě se zmenšuje. Pentagon snižuje počet bojových brigád v Evropě ze čtyř na tři. Prezident Donald Trump oznámil dalších 5 000 vojáků pro Polsko, polský náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk však situaci popsal jako věc vyžadující „diplomatickou ofenzivu“. Tím naznačil, že dohoda uzavřena není. Tři dny před Trumpovým oznámením vrchní velitel spojeneckých sil NATO potvrdil, že stahování vojáků z Evropy už probíhá.

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval před „devastujícími důsledky“ jakéhokoli použití jaderných zbraní. Evropská unie na probíhající hodnotící konferenci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, kde signatáři posuzují její dodržování, vyzvala Moskvu a Minsk, aby „toto rozhodnutí zvrátily“. Ani NATO, ani EU neoznámily konkrétní změnu vlastního vojenského nastavení.

Alexandr Lukašenko nemá odpalovací kódy. Výlučnou kontrolu nad hlavicemi si ponechává Moskva. Bělorusko poskytuje geografii: z jeho území Iskander-M pokrývá Varšavu, Vilnius i Rigu. Kolik hlavic tam je a jak dlouho tam zůstanou, mimo Moskvu nikdo neví.