Ruští agenti na jedno použití

Na začátku je zpráva na Telegramu a příslib snadných peněz. První úkol bývá nenápadný: vyfotit budovu, ověřit přístupovou cestu, přijít na demonstraci. Po důkazu přijde platba. Kdo úkol splní, dostane další, často citlivější zadání. Polské, německé a francouzské bezpečnostní složky už v těchto případech zatýkaly nebo obviňovaly lidi, kteří do takového řetězce vstoupili. Nejde o vycvičené špiony, ale o běžné osoby najaté online k dílčím úkolům, jejichž širší smysl nemusí chápat. Pro ruské služby je tento model levný, zpočátku těžko zařaditelný a ukazuje, jak pomalu Evropa skládá lokální spisy do společného obrazu sabotáží.

Nejdřív fotografie, potom vyšší úkol

Nejpodrobnější veřejný popis zatím poskytla polská ABW, tedy vnitřní bezpečnostní služba. Prokuratura popsala zadržení Poláka a Bělorusa, kteří na pokyn moderátora z Telegramu fotografovali objekty důležité pro bezpečnost státu. Případ kvalifikovala jako „diverzi namířenou proti Polsku“ (Interia). Ministr vnitra Tomasz Siemoniak uvedl, že podobný nábor probíhal ve Varšavě, Vratislavi, Krakově, Zakopaném a Bydhošti (RMF24, Radio Alex).

V jiné operaci dostávali lidé zaplaceno za účast na zdánlivě spontánních demonstracích mezi ukrajinskými uprchlíky. Cílem bylo využít korupční kauzy a vnitřní ukrajinské spory tak, aby prohloubily napětí mezi Poláky a Ukrajinci a navenek vypadaly jako autentický protest.

Polští experti pro tyto lidi používají označení „jednorázoví agenti“: osoby získané penězi, nátlakem nebo manipulací (Rzeczpospolita). První čin může vypadat jako vandalismus nebo aktivismus. Ve skutečnosti si řídící osoba ověřuje, zda bude možné rekruta později použít k nebezpečnějšímu úkolu.

Stejný postup za hranicemi

Stejný mechanismus popsala ve své výroční zprávě za rok 2025 německá Spolková služba pro ochranu ústavy, tedy domácí kontrarozvědka BfV. Podle ní ruské služby přes Telegram nabírají pomocníky k fotografování, sledování infrastruktury a prvním formám sabotáže (BR). Konstrukce takových úkolů záměrně rozmazává hranici mezi státem řízenou akcí, běžnou kriminalitou a nehodou. Tři muži byli v Německu odsouzeni za špionáž železničních tratí souvisejících s podporou Ukrajiny (DW, ZEIT).

Nejostřejší jednotlivý případ přidává Francie. U Toulouse byl 5. června obviněn Bělorus poté, co ho technici společnosti Delair, výrobce dronů, přistihli při natáčení testů. Vyšetřovatelé z DGSI, francouzské domácí zpravodajské služby, našli v jeho telefonu 55sekundové video odeslané na ruské číslo (Le Monde). Podle Le Monde zasáhl tutéž továrnu několik dní předtím útok zápalnými lahvemi. Vyšetřovatelé však veřejně neprokázali spojitost mezi zadrženým mužem a žhářstvím. Důkazy k průzkumu místa jsou silné; úplný řetězec od ruského zadání přes natáčení až po požár způsobený stejnou osobou prokázán není.

Kdo za problém odpovídá

Lotyšská VDD, tedy státní bezpečnostní služba, varovala, že mladí lidé jsou stále častěji oslovováni přes TikTok, Discord, Telegram a herní platformy typu Roblox (Baltija.eu). Náborové prostředí se rozšiřuje. Pravomoci k zásahu za ním ale nedrží krok.

Národní bezpečnost zůstává podle unijních smluv odpovědností jednotlivých členských států (článek 4 Smlouvy o EU). Vyšetřují národní služby, obžaloby podávají národní prokuratury. Europol může propojovat policejní poznatky napříč hranicemi (Europol). Eurojust může svolat prokurátory a jeho projekt SIRIUS jim pomáhá získávat telegramové konverzace a data účtů, na nichž tyto případy stojí (Eurojust SIRIUS). Koordinace ale není velení. Žádný unijní orgán nemůže vést protisabotážní případ od prvního záchytu až po obžalobu.

Problém zhoršuje i mezera v regulaci platforem. Telegram není na seznamu velmi velkých online platforem podle aktu o digitálních službách, tedy unijního zákona pro správu online obsahu, a proto se na něj nevztahuje přísnější dohled nad systémovými riziky, který platí pro největší platformy (seznam Komise). Náborový kanál tak stojí mimo regulační rámec, který měl řešit právě koordinované škody tohoto typu.

Náborář sabotáží pracuje jako celoevropský problém, zatímco právní reakce začíná vždy lokálně. Evropa má nástroje pro koordinaci, ale žádnou autoritu, která by vzorec zachytila dostatečně brzy a převzala ho jako celek. Rozpoznání proto stále závisí na tom, zda si národní policista spojí fotografii železničního areálu, pořízenou někým za vidinu snadných peněz, s telegramovým chatem, který ji objednal.