Za rušením GPS stál ruský Cosmos 2546

Někde nad vámi, zhruba 36 000 kilometrů vysoko, vyšle ruský vojenský satelit k Zemi krátký pulz rádiové energie. Trvá méně než pět sekund. Mapa v telefonu se na okamžik zasekne a znovu naskočí. Pilot poblíž Varšavy zahlédne krátké varování na displeji v kokpitu, pak se signál vrátí. Autopilot nákladní lodi v Baltu na chvíli zaváhá.

Takové neviditelné pulzy zasahují Evropu od října 2019. Až do minulého týdne ale nikdo nedokázal veřejně doložit, odkud přicházejí. Výzkumníci je nyní přiřadili ke konkrétním ruským vojenským satelitům. Popsali tím formu orbitálního rušení GPS, kterou evropské bezpečnostní instituce dosud veřejně nepřiznaly.

Triangulace blesku z vesmíru

Studie "Chasing Lightning" pracovala se sedmi lety dat ze 165 referenčních stanic GPS, které provozuje International GNSS Service a archivuje NASA. Tým vedený Toddem Humphreysem z Texaské univerzity našel 75 různých dnů, kdy stanice od Špicberků přes Španělsko po Grónsko zaznamenaly náhlé a současné propady signálu GPS. Každý trval tři až pět sekund.

Právě současnost výpadků je podstatná. Žádný pozemní vysílač, ani ruské zařízení s 36 anténami v Kaliningradu, nedokáže v jednom okamžiku pokrýt tak rozsáhlé území. Zdroj proto musel být ve vesmíru.

Důkaz přišel v únoru 2026, kdy stejný pulz zachytily dvě mimořádně citlivé sledovací stanice v Amsterdamu a Trondheimu. Do Norska dorazil o 139 mikrosekund dříve. Princip je podobný jako při určování místa úderu blesku podle hromu slyšeného ze dvou různých míst. Časový rozdíl vymezuje plochu ve vesmíru, na níž se zdroj musí nacházet. Po porovnání se všemi sledovanými družicemi na oběžné dráze odpovídal jediný objekt: Kosmos 2546, ruská vojenská družice včasného varování (arXiv:2606.03673, Boston Globe). Shoda vyšla s přesností na 200 metrů. Španělská společnost GMV, hlavní kontraktor Evropské kosmické agentury pro systém Galileo, provedla vlastní šetření a dospěla ke stejnému závěru.

Signál s pracovním rozvrhem

Rušení vrcholí na frekvenci 1 577,5 MHz, tedy blízko civilní frekvence GPS, a má dostatečný výkon na to, aby současně potlačilo GPS, Galileo i čínský BeiDou, zatímco ruský GLONASS nechává nedotčený. Události se soustřeďují do pracovních dnů a evropské pracovní doby. Náhodná porucha se kalendářem obvykle neřídí.

Studie je zatím preprint, neprošla tedy recenzním řízením, a autoři připouštějí, že úmysl potvrdit nedokážou. První zaznamenaná událost ale přišla v říjnu 2019, měsíc poté, co se na oběžnou dráhu dostala první operační družice ruského systému EKS. EKS je ruská síť včasného varování před raketovým útokem. Tuto časovou souvislost je obtížné vysvětlit jako náhodu.

Dvě vrstvy jednoho problému

Evropská pozornost se dosud soustředila hlavně na nepřetržité pozemní rušení z Kaliningradu, které na celé hodiny odklání drony a narušuje lodní dopravu. Orbitální pulzy jsou jiný typ problému a hůře se proti nim brání. Dne 5. června ztratil ukrajinský námořní dron po dlouhodobém rušení GPS spojení s operátory a sám se zničil v rumunském přístavu Constanța. Otevřené monitorovací platformy v předchozích hodinách naměřily rušení na 200 % běžné úrovně. Takto vytrvalé narušení pochází z pozemních vysílačů.

Pětisekundové satelitní pulzy drony nesrážejí. Působí méně viditelně: současně po celém kontinentu snižují spolehlivost navigace. Data EUROCONTROL z srpna 2024 ukázala, že rušení GPS zažívalo přibližně 1 500 letů denně. Samotné Finsko nahlásilo 1 200 incidentů za jeden rok, zatímco o rok dříve jich bylo 239. Letadla to zvládají, protože piloti mohou přejít na inerciální navigaci. Dlouhodobé a obtížně prokazatelné zhoršování signálu ale podkopává důvěru v systémy, na nichž stojí časová synchronizace, logistika i moderní doprava.

Devět let bez štítu

Hlavní evropské protiopatření, autentizační protokol OSNMA systému Galileo, bylo spuštěno v červenci 2025. Ověřuje, že navigační signál skutečně přichází z pravé družice, nikoli z pozemního zařízení, které se za ni vydává. V tomto případě ale OSNMA nepomůže, protože chrání proti spoofingu, tedy falešným signálům, nikoli proti jammingu, tedy potlačení signálu.

Skutečnou odpovědí má být Céleste, plánovaná konstelace na nízké oběžné dráze, která bude vysílat silnější signály a půjde ji hůře přehlušit. Evropská kosmická agentura v březnu 2026 vypustila dva demonstrační satelity, které 8. dubna vyslaly první navigační signál. Provozní konstelace se očekává kolem roku 2035.

Evropě tak zůstává devítileté okno bez účinné obrany proti orbitálnímu rušení. Británie a Francie zavádějí eLoran, výkonnou pozemní zálohu odolnou vůči rušení z vesmíru, zbytek kontinentu ale pevný harmonogram nemá. Rusko na obvinění reagovalo výzvou, aby Evropa „předložila alespoň nějaké důkazy". Výzkumníci je právě předložili. Teď záleží na tom, zda s tím Evropa naloží jako se zajímavostí z odborné studie, nebo jako s problémem kritické infrastruktury.