Moskva chystá podzimní odvody

500 000. Tolik mužů by podle Andrije Kovalenka, šéfa ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi, státní instituce pod Radou národní bezpečnosti, mohlo Rusko na podzim povolat do armády (RMF24, Liga.net). Číslo zatím nepotvrdil žádný ruský dekret ani nezávislá zpravodajská služba. Pro Evropu proto není klíčové samotné číslo, ale otázka, zda vlády dokážou společné hodnocení hrozby převést do společné materiální reakce dřív, než tlak na frontě skutečně zesílí.

Náhrady pro frontu, ne nová průlomová armáda

Od roku 2022 Rusko prokázalo, že za války umí doplňovat síly: rozšiřuje jednotky a sahá po technice ze skladů (War on the Rocks). Analýzy CSIS ale zároveň ukazují, že ruskému záložnímu systému chybějí profesionální poddůstojníci a nižší velitelé, tedy lidé, kteří ze surového personálu udělají spolehlivé malé jednotky (CSIS).

V Kovalenkově varování je proto podstatný detail: část mobilizovaných by se podle něj dostala na frontu už po dvou týdnech, jiní po měsíci (Liga.net, RMF24). Takový harmonogram nevyrábí vycvičené manévrové formace, ale náhrady za ztráty. Tomu odpovídá i současný ruský způsob boje: rozptýlené útoky, drony, motocykly a poziční opotřebovávání (Critical Threats).

Pokud by mobilizace 500 000 lidí skutečně přišla, nevznikla by tím druhá invazní kolona. Rusko by si především prohloubilo zásobník rotací: víc náhrad by přicházelo rychleji, tlak by mohl běžet na více úsecích fronty současně a ukrajinská spotřeba munice i prostředků protivzdušné obrany by dál rostla.

Státy u fronty už převádějí varování do nákupů

Estonsko a Rumunsko leží nejblíž tlaku a podle toho jednají. Estonský premiér Kristen Michal vyzval k posílení ukrajinské protivzdušné a protiraketové obrany ještě před podzimem (valitsus.ee). Tallinn zároveň podepsal dohodu o dronech, podle níž bude moderní výzbroj nakupovat přímo od ukrajinských výrobců. Ukrajinský válečný průmysl tak bere jako zdroj systémů ověřených na bojišti (ERR).

Rumunsko čte stejné varování přes svou černomořskou hranici. Ruské údery na Oděsu, Čornomorsk a Izmajil drží hrozbu geograficky velmi blízko (Euronews România). Prezident Nicușor Dan uvedl, že rozhodnutí o předání raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot Ukrajině může padnout během několika týdnů (Jurnalul). Na nedávném summitu jihovýchodní Evropy se Zelenským se řešila také spolupráce proti dronům, podrobnosti provedení ale zůstávají nejasné.

Brzda nákupů a politické odmítnutí

Německo ukazuje druhý konec spektra. Berlín plánuje správné vojenské oblasti: schopnost úderů na větší vzdálenost, protiraketovou obranu a zásoby munice. Tyto plány ale stále potřebují rozpočtový souhlas parlamentu a následné dodávky. Zájem o americký systém Typhon, tedy pozemní odpalovací zařízení pro střely s plochou dráhou letu, vyžaduje hlasování Bundestagu a roky výrobního plánování (Handelsblatt). Obranný rozpočet počítá s miliardami na munici, zároveň ale nese infrastrukturní dluh 67 miliard eur (Hightech und Blech).

Slovensko pod Robertem Ficem stejné varování přijímá, ale odmítá podle něj jednat. Fico v dopise generálnímu tajemníkovi NATO Marku Ruttemu potvrdil, že Slovensko se nebude účastnit další vojenské finanční pomoci Ukrajině (JOJ 24). Cvičení NATO na slovenském území dál probíhají, vláda však odmítá nové výdajové závazky (Denník N).

Lotyšský prezident varoval, že Rusko může zesílit provokace proti Pobaltí, aby testovalo jednotu NATO (LRT). Moskva nepotřebuje, aby každá metropole změnila stranu. Stačí jí mezera mezi Estonskem, které nakupuje ukrajinské drony, a Slovenskem, které odmítá financovat ukrajinskou obranu.

Pokud se varování o mobilizaci potvrdí, slabé místo Evropy nebude v tom, že hrozbu nevidí. Bude v rychlosti převodu: jak rychle vlády promění varování v interceptory, drony, munici a rozpočtová rozhodnutí. Země nejblíž frontě už utrácejí. Berlín a Bratislava dluží odpověď na otázku, zda zbrojení zůstane střednědobým projektem, zatímco opotřebovací válka běží už teď.