Oreshnik zasáhl Kyiv, Moskva varuje diplomaty

Dne 24. května zasáhlo Rusko Ukrajinu 690 útočnými prostředky, jednou z největších salv od začátku invaze v únoru 2022. Součástí útoku byla i hypersonická střela Orešnik, poprvé namířená na Kyjevskou oblast. O den později Moskva vyzvala všechny zahraniční diplomaty, aby opustili hlavní město. Západní ambasády zůstaly. Politická solidarita tím získala jasný tvar; vojenská ochrana, která by ji kryla, nikoli.

Zbraň se přibližuje

Orešnik je silniční mobilní balistická střela středního doletu. Jde o kategorii zbraní, kterou za studené války zakazovala smlouva INF, reaganovský zákaz pozemních střel s doletem mezi 500 a 5 500 kilometry. Dohoda se rozpadla v roce 2019. Střela letí rychlostí Mach 10, rozpadá se na 36 submunic v šesti bojových blocích a Kyjev může zasáhnout za méně než deset minut. Žádný ukrajinský ani evropský systém protivzdušné obrany ji dosud nezachytil.

Útok z 24. května poblíž Bílé Cerkve, zhruba 80 kilometrů jižně od Kyjeva, byl třetím bojovým použitím této střely. Každý start se posunul blíž k hlavnímu městu: v listopadu 2024 Dnipro, v lednu 2026 Lvov, nyní Kyjevská oblast (Kyiv Independent). Rusko ji pokaždé odpálilo bez výbušné hlavice a spoléhalo jen na kinetický dopad (ISW, hodnocení z 24. května). Při rychlosti Mach 10 se konvenční hlavice stává skoro nadbytečnou. Schopnost je ověřená. Zdrženlivost je rozhodnutí, které může Moskva kdykoli změnit.

Diplomaté zůstávají, Washington mlčí

Několik hodin po útoku ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny diplomaty a zahraniční občany k odjezdu z Kyjeva. Jako důvod uvedlo plánované „systematické údery“ na vojenskou infrastrukturu (EuroMaidan Press). Sergej Lavrov na Putinův pokyn zavolal přímo americkému ministrovi zahraničí Marcovi Rubiovi a doporučil evakuaci americké ambasády (NDTV). Tím, že Moskva kontaktovala Washington zvlášť a dřív, než se mohl zformovat společný západní postoj, se pokusila oddělit Spojené státy od evropských spojenců.

Evropa reagovala rychle. Velvyslanec Evropské unie v Kyjevě veřejně oznámil, že unijní diplomaté zůstanou (Le Monde). Francie označila evakuaci za „vyloučenou“. Německo uvedlo, že se „nenechá zastrašit“ (IB Times UK). Švédsko si předvolalo ruského velvyslance. Ve stejné salvě byla zasažena rezidence albánského velvyslance (Le Monde), takže pro ambasády v Kyjevě nešlo o abstraktní hrozbu.

Washington postupoval tišeji. Americké ministerstvo zahraničí Lavrovův telefonát s Rubiem potvrdilo, ale ve zveřejněném shrnutí se požadavek na evakuaci neobjevil (Kommersant). Žádné veřejné prohlášení ho neodmítlo. Žádné ho nepřijalo. Vedle hlasitého evropského vzdoru americké mlčení spojencům naznačilo, že si Washington možná nechává otevřený prostor.

Solidarita bez štítu

Ministři zahraničí EU se tento týden scházejí v kyperském Limassolu pod vedením Kaji Kallasové, šéfky unijní diplomacie (Irish Times). Úder Orešnikem bude jednání dominovat. Převést pobouření do ochrany je ale úplně jiný problém. Každé podstatné rozhodnutí v zahraniční politice EU vyžaduje jednomyslnost všech 27 členských států, takže ho může zablokovat jediná vláda. Vyhošťování diplomatů navíc zůstává svrchovaným rozhodnutím jednotlivých zemí. V obraně pak mezeru ukazují samotná čísla.

Třináct evropských zemí oznámilo 12. května vznik „protiraketové koalice“, která má čelit střelám typu Orešnik. Seznam členů zveřejněn nebyl. Výrobní harmonogram neexistuje. Nejschopnější evropský systém protiraketové obrany, francouzsko-italský SAMP/T, vyrábí zhruba 300 interceptorů ročně. Samotná Ukrajina jich potřebuje přes 2 000 (EuroMaidan Press). Americký systém Patriot tuto mezeru nezaplní. Washington v íránské kampani roku 2026 spotřeboval téměř polovinu svých zásob interceptorů a výroba nových střel trvá 42 měsíců.

Podle ukrajinské rozvědky má Rusko až deset Orešniků a vyrábí jich přibližně pět ročně (NewsUkraine). Tímto tempem se ze zbraně do dvou let stane běžná taktická možnost.

Západní ambasády v Kyjevě zůstávají jako politické gesto, které stojí na vojenském riziku. Rusko ukázalo, že dokáže zasáhnout okraj hlavního města zbraní, kterou žádný existující systém neumí zastavit, a odpovědnost za nebezpečí přehodit na druhou stranu. Limassol ukáže, zda Evropa dokáže chránit diplomaty, které odmítá evakuovat.