Česká ambasáda zůstává v Kyjevě

Ruské drony tento týden zasáhly dva mosty spojující oba břehy Kyjeva. Na pozadí těchto útoků varovalo 3. října ruské ministerstvo zahraničí cizince včetně diplomatického personálu před pobytem na Ukrajině i cestami do země a slíbilo pokračovat v „masivních odvetných úderech“ na Kyjev a další města (TASS, Reuters). Moskva může varovat. O tom, zda její diplomaté v Kyjevě zůstanou, rozhodují vlády, které je tam vyslaly.

Co Moskva skutečně řekla

Některé titulky podaly prohlášení tak, jako by Rusko vyzvalo diplomaty k odjezdu z Kyjeva (Polskie Radio). Nové varování se ale vztahovalo na celou Ukrajinu. Kyjev ministerstvo zmínilo v pasáži, která připomínala, že Moskva už dříve vyzvala cizince a diplomaty k odjezdu z města (Reuters).

Ministerstvo své sdělení podalo jako opakování dřívějšího stanoviska. Odkázalo na vlastní prohlášení z 25. května a na briefing náměstka ministra zahraničí Michaila Galuzina o dva dny později (TASS). Sobotní text tedy zopakoval už známý postoj a nepředstavil novou politiku.

Prohlášení zveřejněné na webu ministerstva nepodepsal žádný konkrétní představitel. Ministerstvo tvrdí, že Rusko útočí na „vojenské objekty“ v reakci na ukrajinské útoky na ruské civilisty (Interfax). Neuvádí konkrétní datum, použitou zbraň ani zasažený cíl. Z citovaných zpráv nelze ověřit, zda šlo skutečně o vojenské cíle.

Původní stránku ministerstva se nám nepodařilo načíst. Neznáme proto přesný čas zveřejnění prohlášení ani to, zda se tak stalo před sobotním útokem, nebo po něm.

Mosty pod útokem

Útoky už zasahovaly do každodenního života v Kyjevě. Ruské drony opakovaně útočily na Jižní most od 1. října. Přes Dněpr po něm vede šestiproudá silnice i zelená linka metra (Yle).

Po uzavření mostu musely autobusy i auta využívat ostatní přechody přes řeku. Starosta Vitalij Kličko označil situaci za vážnou, jak jsme popsali už v dřívější zprávě (To Brief).

V sobotu ráno zasáhl útok i druhý přechod, Severní most. Poškodil vozovku a trolejové vedení (CityNews/AP). Útoky na mosty mezi oběma částmi Kyjeva zatěžují dopravu, ať Moskva uvádí jako svůj cíl cokoli.

Rozhodnutí je na jednotlivých vládách

Moskva nemůže zahraniční ambasádě nařídit odjezd z Ukrajiny. O tom, zda její zaměstnanci zůstanou, přesunou se jinam nebo omezí provoz, rozhoduje vláda, která je vyslala. Evropské státy tak samy posuzují, jaké nebezpečí útoky představují pro jejich lidi. Ruský názor na to, kde mají být, jejich rozhodnutí neurčuje.

Česká vláda své rozhodnutí oznámila veřejně. Mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő uvedl, že zaměstnanci ambasády zůstávají v Kyjevě, a ruská varování označil za nic nového. Případná další opatření se podle něj budou řídit interními krizovými postupy ministerstva (Novinky).

Ukrajinské ministerstvo zahraničí popsalo situaci den před ruským varováním. Jeho mluvčí Heorhij Tychyj tehdy uvedl, že žádná zahraniční mise Ukrajině neoznámila plán přestěhovat se jinam (ZN.ua). Jeho vyjádření předcházelo moskevskému prohlášení, nemůže tedy ukázat, jak na něj jednotlivé mise reagovaly.

Prošli jsme také rumunské, francouzské a maďarské zdroje, ale žádné nové veřejné rozhodnutí těchto vlád jsme nenašli. Nic nového neoznámila ani delegace EU v Kyjevě. Mlčení nedokazuje, že se uvnitř misí nic nezměnilo. Znamená pouze, že to žádná z těchto vlád veřejně neoznámila.

Varování zopakovalo stanovisko, které Moskva vyslovila už v květnu. Neuzavřelo žádnou ambasádu ani nezměnilo pravidla pro rozhodování o jejím personálu. Tento týden se změnilo hlavně dění v terénu: drony poškodily mosty, které propojují Kyjev, a doprava se musela přesměrovat. Zatím je doložena reakce jediné evropské vlády: Praha nechává své diplomaty v Kyjevě.