Ruský dron zasáhl bytový dům v Galati

Nad ránem 29. května zasáhl ruský dron Geran-2 desetipodlažní bytový dům v rumunském Galați. Zraněna byla žena a její dospívající syn. NATO potvrdilo, že šlo o ruskou zbraň (Euronews, Defense News). Poprvé od začátku ruské války proti Ukrajině způsobil potvrzený fyzický zásah civilní zranění na území aliančního státu. Rumunsko vyhostilo ruského konzula v Constanțě a uzavřelo tamní konzulát. Aliance slíbila „absolutní solidaritu“. Klauzuli o kolektivní obraně ale nespustila.

Čtyři minuty, žádný výstřel

Rumunsko o přilétajícím dronu vědělo. Nově instalovaný radar u Galați ho sledoval už z ukrajinského vzdušného prostoru. Ve vzduchu byly také dva stroje F-16 z 86. letecké základny ve Fetești a měly povolení k použití zbraní. Dron vstoupil do rumunského vzdušného prostoru v 01:52 a v 01:56 narazil do domu (Agerpres). Čtyři minuty nestačily na to, aby ho armáda bezpečně identifikovala, vyhodnotila, rozhodla o zásahu a vystřelila, aniž by riskovala pád trosek na město s 250 000 obyvateli.

Selhal řetězec od detekce k zásahu, nikoli samotné senzory. Rumunské baterie Patriot jsou stavěné na balistické rakety a letadla, ne na sebevražedný dron letící ve výšce střech. Nedaleko fungoval americký systém Merops určený k ničení dronů, nad obydlenou oblastí ale nemohl střílet. Protiletadlové kanony Gepard zase vyžadovaly souhlas vlastníků pozemků pro rozmístění na soukromé půdě a ten Rumunsko nemělo (United24 Media, Defense News). Rumunský dočasný ministr obrany uvedl, že země postrádá místní pozemní protivzdušnou obranu, protože „od začátku války na Ukrajině ti, kdo měli rozhodnout, nerozhodli“ (Agerpres).

Od roku 2022 šlo už o 28. zdokumentované narušení rumunského vzdušného prostoru dronem. Jen v roce 2026 jich bylo patnáct (Le Monde).

Solidarita ano, postup nejednotný

Francie si kvůli incidentu předvolala ruského velvyslance v Paříži. Nový maďarský premiér Péter Magyar odsoudil Rusko jménem a uvedl, že jednota NATO je „dnes důležitější než kdy dřív“. Pro Maďarsko je to obrat po deseti letech, kdy Viktor Orbán Moskvu politicky kryl (Telex). Orbán, nyní v opozici, zveřejnil soustrast zraněným, Rusko ale nezmínil (Daily News Hungary).

Na Slovensku se rozdíl ukázal otevřeně. Prezident Peter Pellegrini vyzval k posílení východní hranice. Premiér Robert Fico varoval před „siláckými řečmi“ a žádal, aby Evropská unie obnovila dialog s Moskvou (JOJ24). Podobně reagovalo Bulharsko: prezidentka Jotova vyjádřila Rumunsku plnou solidaritu, zatímco premiér Radev tlačil na jednání s Ruskem (24 Chasa, BNR). V obou zemích mluví hlava státu vůči Rusku tvrději než předseda vlády. Ti, kdo nastavují tón, jsou dál než ti, kdo určují politiku.

Mezera ve smlouvě

Generální tajemník NATO Mark Rutte slíbil, že aliance bude „bránit každý centimetr spojeneckého území“. Nezmínil ale článek 4, tedy konzultační mechanismus Severoatlantické smlouvy, ani článek 5, kolektivní obranu a závazek považovat útok na jednoho spojence za útok na všechny (Euronews). Samo rumunské ministerstvo obrany označilo incident za „důsledek války na Ukrajině“, ne za útok na Rumunsko. Ministryně zahraničí Oana Toiu uvedla, že zásah „ospravedlňuje“ konzultace podle článku 4, zároveň ale potvrdila, že Rumunsko je neaktivuje (Eurointegration).

Právní opora takové zdrženlivosti je křehká. Severoatlantická smlouva nikde neříká, že pro použití článku 5 musí být prokázán úmysl zasáhnout spojenecké území. Mluví o „ozbrojeném útoku“. Požadavek úmyslu je politický výklad, který se v alianci vrství desítky let, aby se snížilo riziko širší války. Tento výklad obstál v Przewodówě v roce 2022, kdy na Polsko dopadla zbloudilá raketa a později se ukázalo, že byla ukrajinská. V Galați je zbraň potvrzeně ruská. Nejasnost, která NATO umožňovala zůstat zdrženlivé, se tím zúžila (CYIS).

Prezidenti Estonska, Lotyšska a Litvy nabídli osm dní před incidentem v Galați řešení: proměnit alianční misi air policing na východním křídle, tedy hlídkování ve vzdušném prostoru, v plnohodnotnou protivzdušnou obranu se stálým oprávněním zasahovat proti hrozbám (president.ee). Samo NATO ve slovníku cvičení z 21. května uznalo „probíhající přechod od air policing k air defence“ (Defence Industry Europe). Červencový summit v Ankaře teď bude místem, kde se má rozhodnout.

Do té doby bude východní křídlo aliance žít s rozdílem mezi tím, co NATO slibuje, a tím, co dokáže operačně dodat. Pomalý dron letící ve výšce střech tuto mezeru právě ukázal po osmadvacáté.