Ruská fregata kryje tanker Kira K

V Baltském moři se 30. června ruská fregata přesunula tak, aby kryla Kiru K, sankcionovaný ropný tanker, před pozorovateli, uvedl t-online. Nešlo o střelbu ani o nalodění. Podstatné bylo něco jiného: válečná loď se vložila mezi evropské pozorovatele a sankcionovaný náklad. Moskva tím ukázala, že i pouhé sledování její stínové flotily může nést riziko.

Sledování není vymáhání

Evropa kolem ruských tankerů, které obcházejí sankce, vybudovala rozsáhlý dohledový systém. NATO v Baltu provozuje hlídky Baltic Sentry. Evropská unie zařadila na sankční seznamy stovky plavidel ze stínové flotily napříč jednotlivými balíky sankcí (S&P Global). Zapsat loď na seznam je ovšem jednodušší část práce. Žádný orgán EU ani NATO nemůže tanker sám zastavit, prohledat nebo zadržet. Tuto pravomoc mají jednotlivé pobřežní státy a záleží na tom, kde přesně loď pluje.

Námořní vymáhání funguje jako žebřík. Na spodních příčkách jsou kroky, které nevyvolávají přímý střet: sledování radarem, kontrola AIS, tedy automatického identifikačního systému, jímž lodě vysílají svou polohu (IMO), rádiové výzvy nebo fotografování.

Tvrdou hranicí je nalodění. Podle Úmluvy OSN o mořském právu, známé jako UNCLOS, podléhá loď na volném moři státu, pod jehož vlajkou pluje. Obcházení sankcí nepatří mezi úzký okruh důvodů, které by cizímu státu dovolily vstoupit na palubu v mezinárodních vodách (UNCLOS Part VII). V teritoriálních vodách mají pobřežní státy větší prostor, zahraniční lodě si však i tam zachovávají právo na takzvaný neškodný průjezd, který zásahy omezuje. Sankce EU mohou Evropanům zakázat, aby s tímto obchodem pomáhali. Z Bruselu ale pobřežní stráž neudělají (Regulation 833/2014).

Přítomnost ruské válečné lodi tento žebřík prakticky zkracuje. Válečné lodě požívají podle mezinárodního práva suverénní imunitu. Jakýkoli fyzický střet se tak může změnit v incident s použitím síly, který už spadá pod Chartu OSN (UNCLOS full text). Rusko nemusí střílet. Stačí, když se objeví.

Tři pobřeží, tři podoby stejné zdi

Nejdál posunulo vymáhání Švédsko. Jeho pobřežní stráž vstupovala na paluby podezřelých lodí ve švédských teritoriálních vodách a s rostoucím napětím v Baltu vybavila větší plavidla kulomety (Straits Times). Švédské operace však fungují právě proto, že probíhají ve švédských vodách a mimo přímý tlak ruského námořnictva.

Finsko sleduje provoz ve Finském zálivu pomocí radarů, kamer a nepřetržitých hlídek. Finští experti na námořní právo přitom říkají otevřeně, že pokud plavidlo zůstane mimo teritoriální vody, možnosti omezit jeho pohyb jsou „velmi omezené“ (Yle). Dánsko sleduje ruské lodě v Dánských průlivech, nemůže však zastavit tranzitní průjezd, který UNCLOS chrání před pozastavením (UNCLOS Part III).

Litevci čtou odstrašující rozměr ruského postupu nejpřesněji. Ruské civilní plavidlo Marshal Vasilevsky, které zásobuje Kaliningrad zkapalněným zemním plynem, bylo v Baltu vyfotografováno s těžkými kulomety na palubě (lrytas.lt). Litevští analytici zbraně vykládají jako psychologický tlak proti inspekcím (LRT). Kulomety říkají totéž co fregata: rozmyslete si, zda půjdete na palubu.

Nástroje, které moře obcházejí

Nejúčinnější nástroje EU leží na pevnině. Odepření pojištění, zákazy vstupu do přístavů, omezení služeb a prověřování skutečných vlastníků mohou stínovou flotilu dusit bez jediného nalodění (Council of the EU). Nejtvrdší verze této strategie, úplný zákaz námořních služeb, ale naráží na odpor členských států, jejichž rejdařský sektor by nesl náklady.

Samotný incident kolem Kiry K zatím není popsán úplně. Není jasné, v jaké námořní zóně se odehrál, jaký mandát měli pozorovatelé ani zda je ruská válečná loď aktivně blokovala, nebo je pouze stínovala. Ruský kalkul je přesto patrný už teď: Moskva nemusí zastavit každou inspekci. Stačí, když příští velitel pobřežní stráže začne počítat s tím, že nalodění na tanker se může změnit v námořní incident.