Údery srazily ruský benzin o 17 %

Ukrajinské útoky na rafinerie a přepravní trasy rozdělily ruskou energetiku na dvě části. Ropa dál teče, ale hotové palivo se v dostatečném množství nedostává k čerpacím stanicím, zemědělcům ani k jednotkám na frontě. Moskva zakázala vývoz pohonných hmot, sáhla do nouzových rezerv a veřejně přiznala nedostatek. Třetí největší producent ropy na světě dnes benzin přiděluje.

Ropa není palivo

Ropa sama o sobě nepohání auto, traktor ani tank. Teprve rafinerie ji musí zpracovat na benzin, naftu nebo letecké palivo a dopravní infrastruktura ji musí dostat tam, kde se skutečně spotřebuje. Rusko takovou kapacitu mělo, jenže rezerva byla menší, než se zdálo. Před útoky vyrábělo zhruba 41 milionů tun benzinu ročně při domácí poptávce kolem 36 milionů tun (Meduza). Polštář existoval, ale nebyl široký.

Ukrajinské dronové a raketové útoky ho z velké části sebraly. V červnu klesl objem ropy zpracované v rafineriích, tedy množství suroviny, které závody skutečně promění v palivo, meziročně o 25 % na 3,95 milionu barelů denně. Výroba benzinu se snížila o 17 % (AP). Reuters s odkazem na zdroje z odvětví uvedl, že současná produkce benzinu pokrývá přibližně 65 % sezonní poptávky. Je to odhad, ale reakce Moskvy ukazuje stejným směrem: vláda zakázala vývoz pohonných hmot, uvolnila strategické rezervy, přesunula plánované odstávky rafinerií a povolila výrobu paliva nižší kvality (The Star/Xinhua, TASS).

Místopředseda vlády Alexandr Novak nejprve mluvil o „neplánovaných opravách“. Poté připustil: „Musíme uznat, že kvůli útokům existují problémy a nedostatek.“ Zároveň uvedl, že panické nákupy zvýšily poptávku o 20 až 30 %, takže fyzický nedostatek ještě zhoršilo hromadění zásob (TASS). Vláda, která zastaví vývoz paliv, tím fakticky obětuje část příjmů v cizí měně, aby zabránila kolapsu domácího zásobování.

Kdo palivo dostane a kdo ne

Nedostatek nedopadá na všechny stejně. Velkoobchodní ceny, tedy burzovní ceny velkých objemů, za které nakupují obchodníci a nezávislé čerpací stanice, se napnou dříve než ceny na stojanech. Jako první se proto dostávají pod tlak nezávislé pumpy, které musí kupovat na otevřeném trhu. Vertikálně integrované ropné společnosti, jako Rosněfť a Lukoil, mohou naopak přesměrovat dodávky do vlastních sítí čerpacích stanic (Meduza). Nejtvrdší dopad čeká zemědělce, dopravce a vzdálené regiony závislé na naftě.

Pro válku je nafta důležitější než benzin. Pohání vojenské nákladní vozy, těžkou techniku, železniční logistiku i zemědělskou výrobu, která živí armádu a zároveň přispívá do rozpočtu. Rusko běžně vyváží přebytek nafty, a tím si vytváří příjmy i fiskální prostor. Když rafinerie zpracují méně ropy, stát si musí vybrat mezi frontou, farmami a civilními řidiči (Business Insider Polska, RMF24). Z dostupných údajů zatím nevyplývá, zda nedostatek omezuje i ruskou armádu, nebo zda je chráněna a náklady nesou hlavně civilisté.

Co sleduje Evropa

Ve většině unijních metropolí zapadá tento vývoj do očekávaného obrazu: tlak na ruskou zpracovatelskou část energetiky funguje. Maďarsko a Slovensko jsou k riziku blíž, protože je s ruskou ropou dál spojuje ropovod Družba. Maďarští analytici ale upozorňují, že rovnice „ukrajinský útok rovná se dražší benzin v Maďarsku“ je příliš jednoduchá. Maloobchodní ceny paliv určují globální ropné benchmarky, kurz měny, daně a rafinerské marže, ne jedna porucha dodávek (Portfolio, Telex).

Řecka se problém týká spíše obchodně než přes ceny na stojanech. Řecké rejdařské společnosti za poslední tři roky vydělaly na přepravě ruské ropy nejméně 3,8 miliardy dolarů a v květnu převezly zhruba 15 % ruského námořního vývozu ropy (euro2day.gr). Tento byznys vyrostl kolem cenového stropu G7, tedy pravidla, které západním dopravcům a pojišťovnám dovoluje pracovat s ruskou ropou jen tehdy, pokud se prodává pod stanovenou hranicí. Pokud útoky zvýší riziko na tankerových trasách a přesměrují obchodní toky, část cest může řeckým operátorům přinést vyšší sazby, jiná zase větší právní a sankční riziko.

Ukrajina tvrdí, že zasáhla až 21 ruských tankerů v Azovském moři. Ruští představitelé uznali čtyři zásahy; média uváděla rozpětí od osmi do 21 (AP, newsit.gr). Přesný počet je méně podstatný než vzorec. Rusku nechybí ropa. Chybí mu rafinerská kapacita a bezpečné dopravní trasy, které z ropy udělají palivo použitelné pro tank nebo traktor. To se opravuje hůř než běžný cenový šok a každý další měsíc útoků prodlužuje frontu na opravy.