Ruské lodě a 144 dronů

Koncem loňského roku se nad třemi leteckými základnami v Nizozemsku a Belgii objevily neidentifikované drony. Šlo o Volkel, Eindhoven a Kleine-Brogel. Všechna tři místa patří k nejcitlivějším vojenským objektům v západní Evropě: v rámci aliančního programu jaderného sdílení tam jsou uloženy americké jaderné hlavice, které by spojenci mohli použít pouze se souhlasem Spojených států. Nová analýza Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tyto lety zasazuje do širšího obrazu: mezi srpnem 2024 a únorem 2026 bylo ve 13 evropských zemích hlášeno 144 incidentů s drony a IISS považuje za vysoce pravděpodobné, že šlo o kampaň řízenou Kremlem (IISS, New York Times).

Vzorec působí věrohodně. Důkaz, který by obstál veřejně, ale zatím chybí.

Stínová flotila, dvojí využití

IISS upozorňuje především na ruskou stínovou flotilu: tankery a nákladní lodě, které přes neprůhledné vlastnické struktury a vlajky výhodných registrů převážejí ruskou ropu mimo dosah unijních sankcí. Stejná neprůhlednost, která zakrývá ropné dodávky, může z těchto plavidel dělat vhodný nástroj pro operace, k nimž se nikdo oficiálně nehlásí. Institut jmenuje dvě lodě, Hav Dolphin a Seasons 1, a spojuje je s epizodami dronů v blízkosti britských a německých vojenských objektů (BBC, Spiegel). Podle dostupných zpráv se nizozemská a belgická pozorování časově překrývala s tím, že plavidla napojená na Rusko v Severním moři „ztmavla“, tedy vypnula sledovací transpondéry (Guardian).

Německá spolková policie a belgické síly loď Hav Dolphin prohledaly, ale nenašly nic průkazného (t-online). Žádná vláda nezveřejnila radarové záznamy, zachycenou rádiovou komunikaci ani nalezené části dronů, které by konkrétní stroj spojily s konkrétní lodí. IISS tak předkládá zpravodajsky laděné hodnocení, nikoli forenzní spis.

Rozhodují námořní míle

To, zda Evropa může zasáhnout, závisí na poloze lodi. V teritoriálních vodách, tedy zhruba do 22 kilometrů od pobřeží, má stát plnou svrchovanost. Pokud by odtud loď vypouštěla drony, přišla by o právo pokojného proplutí, což je právní zásada umožňující cizím plavidlům nerušený průjezd, pokud neohrožují pobřežní stát. Takové plavidlo lze zastavit (UNCLOS).

Za touto hranicí, ve výlučné ekonomické zóně nebo na volném moři, se logika obrací. Loď spadá pod stát, jehož vlajku nese. Obchodní plavidlo stojící těsně za teritoriálními vodami je proto velmi obtížné prohledat jen na základě podezření, i když jsou zpravodajské služby přesvědčeny, že z něj před chvílí odstartovaly drony. Podezření může být silné, ale samo o sobě policii nedává čistý právní titul ke vstupu na palubu.

Nejsilnější nástroje Evropské unie proto nefungují na moři, ale v úzkých místech systému. Rada EU, v níž ministři členských států přijímají závazná rozhodnutí, zařadila v 16. a 17. sankčním balíku na seznam stovky plavidel stínové flotily, čímž jim odepřela přístup do přístavů a k námořním službám (Council 16th, Council 17th). NATO sdílí zpravodajské informace a koordinuje odstrašení, ale samo říká, že primární odpovědnost za hybridní hrozby nese napadený stát (NATO). Dron nad nizozemskou základnou je nejprve nizozemský problém.

Připravenost, roztříštěnost a dohady

Připravenost jednotlivých států se výrazně liší. Nejblíže systematické reakci je Finsko. Jeho pohraniční stráž, která zároveň plní obranné úkoly, dostane 44 milionů eur na protidronové systémy podél východní hranice a pobřeží, včetně rušiček a záchytných dronů (Yle). Finsko také vede baltskou námořní sledovací operaci, která kombinuje bezpilotní prostředky a satelitní sledování (Rajavartiolaitos).

Německo je roztříštěnější. Bezpečnost civilní infrastruktury spadá do působnosti spolkových zemí. Pobřežní stráž je spíše koordinační rámec než jednotná agentura. Ústavní omezení domácího nasazení armády navíc znamenají, že Bundeswehr může dron sledovat, ale mimo úzce vymezené situace ho nemůže jednoduše sestřelit (Art. 87a GG).

Dánsko ukazuje jiný problém. Po hlášeních o dronech u kodaňského letiště policie prověřila radarové záznamy, kamerové systémy i svědectví a nedokázala potvrdit, že tam drony skutečně byly. Politický jazyk se v tu chvíli posunul dál, než dovolovaly důkazy (Berlingske, Ground News).

Evropa často dokáže rozpoznat vzorec. Zatím ho ale neumí spolehlivě zastavit. A v některých případech ještě ani prokázat, že skutečně existuje.