Sabotáž za $500 přes Telegram

Za částku mezi 500 a 7 000 dolary si dnes lze najmout člověka, který v některé zemi EU zapálí vozidlo NATO, vyfotí vojenský konvoj nebo poškodí ukrajinský památník. Náborář píše z telegramového účtu založeného na krátkou dobu. Najatý vykonavatel akci natočí jako důkaz. Odměna přijde v kryptoměně. Účet zmizí (Cybernews).

Transakce, kterou popsalo médium Vot Tak působící z Polska a kterou lze sledovat i v trestních kauzách v několika zemích, ukazuje levný přeshraniční trh se sabotážními zakázkami. Řídicí řetězec zůstává skrytý. Člověk na místě je nahraditelný.

Polský důkaz

Nejtvrdší důkazy o tom, že tento trh funguje, zatím nabízí Polsko. Osmnáctiletý ukrajinský občan označovaný jako Ilja K. čelí 47 obviněním souvisejícím se sabotážní činností mezi listopadem 2024 a srpnem 2025 (WP, RMF24). Polská kontrarozvědka ABW a Národní prokuratura tvrdí, že mezi údajnými úkoly bylo hanobení památníků s cílem rozdmýchat polsko-ukrajinské napětí i příprava přeletu dronu nad kolonou prezidenta.

Podstatnější než samotný seznam obvinění je mechanismus. Úkoly přicházely přes online komunikátor. Vykonavatel posílal fotografie jako důkaz splnění. Platba podle vyšetřovatelů dorazila v kryptoměně přes burzy registrované v Rusku a Číně. Obviněný měl navíc najímat další lidi na další práci. Nešlo tedy o vycvičeného zpravodajského operativce, ale o teenagera placeného za jednotlivé úkoly, napojeného na systém, který s ním zacházel jako s vyměnitelnou součástkou.

Agenti na jedno použití, více zemí

Německo pro tyto rekruty používá výraz Wegwerf-Agenten, tedy agenti na jedno použití. Jsou to levní a snadno nahraditelní místní lidé najímaní na jeden konkrétní úkol: sledovat trasu, otestovat zabezpečení, připravit žhářský útok. Němečtí bezpečnostní činitelé popisují sabotáže, špionáž a dezinformace napojené na Rusko jako tlak, který má zůstat pod prahem otevřeného vojenského útoku (Zeit). Ve Stuttgartu čelí tři údajní agenti na jedno použití podezření, že prověřovali dopravní trasy pro zásilkové bomby (Tagesschau).

Nizozemsko ukázalo jiný typ slabiny, která žádného lidského náboráře nepotřebuje. Tamní zpravodajské služby AIVD a MIVD dospěly k závěru, že ruští státní hackeři pronikli do IP kamer podél vojenských logistických tras a sledovali dodávky obranného materiálu na Ukrajinu (NL Times, Defensiebond). Výchozí hesla a zastaralý firmware proměnily civilní kamery v dohledovou infrastrukturu. Žádný telegramový účet, žádná kryptoměna, jen zanedbaná zařízení, která sledovala zadarmo.

Mezera mezi národními hranicemi

Vzorec je přeshraniční. Trestní řízení jím většinou není. Jeden sabotážní řetězec může zahrnovat náboráře na Telegramu s účtem registrovaným na indické telefonní číslo, cíl v Lotyšsku, platby přes asijské burzy a souběžné vyšetřování v Polsku nebo Německu. Žádná jednotlivá země nemusí vidět celý obraz.

Právo EU přitom nechává nejtvrdší nástroje v rukou států. Zpravodajské služby, zatýkání i trestní stíhání zůstávají podle čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU v pravomoci členských zemí, protože národní bezpečnost je jejich výlučnou odpovědností. Brusel může tlačit na platformy přes Akt o digitálních službách, tedy pravidla pro online zprostředkovatele, koordinovat policejní spolupráci přes Europol a slaďovat části trestního práva. Nemůže však řídit kontrarozvědku ani stíhat sabotáže napříč Unií.

Výbor Evropského parlamentu pro Štít demokracie nedávno označil Rusko za hlavní hrozbu a vyzval k silnějším nástrojům proti hybridním útokům, k větší odpovědnosti platforem a k uzavírání mezer v kryptoměnových platbách (European Parliament). Jsou to politická doporučení. Výbor nemá pravomoc vyšetřovat, zatýkat ani stíhat.

Sporným tlakových bodem zůstává i samotný Telegram. Francouzští soudci znovu vyslýchali jeho zakladatele Pavla Durova kvůli podezření ze spoluúčasti související s kriminálním zneužíváním služby (Le Figaro). V Británii kontaktoval regulátor Ofcom Telegram poté, co měl odsouzený žhář dostat instrukce z účtu napojeného na Rusko (Guardian). Telegram tvrdí, že spolupráce závisí na řádně podaných soudních žádostech. Tím zároveň připomíná, jak silně vymáhání práva pořád závisí na národních procedurách.

Širší vyšetřování Vot Tak tvrdí, že se přes krátkodobé účty šířily miliony příspěvků souvisejících se sabotáží. Tento rozsah ale stojí na investigativní práci, ne na soudních spisech. Kolik příspěvků vedlo ke skutečným útokům, kolik jich bylo podvodem a kolik policejní pastí, zatím nikdo nezveřejnil.

Doložené je něco užšího, ale pro Evropu podstatné: náborový mechanismus funguje, platby procházejí a cíle existují. Útočníci našli mezeru. Nábor je přeshraniční, vymáhání práva zůstává národní. Jak tuto mezeru zavřít, aniž by se každá debata o platformách změnila ve spor o plošný dohled, musejí vysvětlit ministři vnitra členských států i lidé v Komisi, kteří vymáhají Akt o digitálních službách. Zatím to neudělali.