Pakt nařídil přípravu spojeneckých sil

Společný obranný pakt Saúdské Arábie, Turecka a Pákistánu se posouvá od písemného závazku k vojenskému plánování. Na mimořádném zasedání v Rijádu 5. října se výbor, který dohlíží na dohodu, shodl na „nezbytných opatřeních“ k vyčlenění dohodnutých sil a jejich „rychlému nasazení“ v Saúdské Arábii (Saúdská tisková agentura, turecké ministerstvo zahraničí). Veřejně zatím není jasné, které jednotky se přesunou ani kdy. Rozhodnutí neurčuje počet vojáků, harmonogram ani velení (AP).

Příkaz k přípravě s pojistkami jednotlivých států

Dohodu podepsaly tři země 7. srpna. Podle ní se ozbrojený útok na jednoho člena považuje za útok na všechny tři (pákistánské ministerstvo zahraničí). Turecko se tedy zavázalo už v srpnu. V Rijádu se změnilo to, že členové začali písemný slib převádět do vojenského plánování.

Výbor, který rozhodnutí přijal, sdružuje představitele odpovědné za případné nasazení. Pákistán na zasedání vyslal například ministra zahraničí, ministra obrany a velitele armády (pákistánské ministerstvo informací). Když se na přípravě dohodnou ministři a velitelé na takové úrovni, má jejich pokyn v armádách skutečnou váhu.

Prohlášení výboru zároveň stanoví pojistku: každé nasazení musí být v souladu s vnitrostátním právem členských zemí (turecké ministerstvo zahraničí). Výbor může vládám nařídit, aby se připravily. O tom, zda jejich vojáci skutečně odjedou, ale Ankara a Islámábád rozhodnou podle vlastních pravidel.

Rijád měl k mimořádnému zasedání bezprostřední důvod. Húsíjské hnutí, které podporuje Írán a ovládá velkou část severního Jemenu, tvrdilo, že odpálilo rakety a drony směrem k letišti u Rijádu a k rafinerii Aramco (AP). Prohlášení výboru ale neříká, že by turečtí nebo pákistánští vojáci měli působit v Jemenu.

Pákistánské síly už v království působily

Dosud žádný veřejný rozkaz ani ověřená zpráva nepotvrdily, že by rozhodnutí z 5. října vedlo k vyslání nové turecké nebo pákistánské jednotky. Pákistán už ale měl v království početné síly. V květnu informovala agentura Reuters o nasazení přibližně 8 000 pákistánských příslušníků, k nimž se měly přidat další tisíce už dříve rozmístěné v zemi. Ani jedna vláda tento počet nepotvrdila (Reuters). Tyto síly tam působily už před rozhodnutím z tohoto týdne, a nelze je proto počítat jako jeho důsledek.

Nedovršený je také právní status dohody. Podle The National nebyl její úplný text zveřejněn a turecký i pákistánský parlament ji podle dostupných informací ještě musí ratifikovat. Pokud je tato informace správná, dva ze tří členů se připravují jednat na základě smlouvy, kterou jejich parlamenty dosud neschválily.

Kam až sahají evropské závazky

Turecko je členem NATO, a proto se dohoda týká i evropské bezpečnosti. Vzájemná obranná doložka Aliance, článek 5, se vztahuje na útoky v území vymezeném Severoatlantickou smlouvou, kam patří Turecko, ale nikoli Saúdská Arábie (Severoatlantická smlouva). Samotný útok na turecké vojáky rozmístěné v království by evropským spojencům neukládal povinnost odpovědět.

Evropa je válkou přímo ohrožena hlavně přes námořní dopravu. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by pakt tuto hrozbu měnil. Dne 4. října ohlásila posádka tankeru u jemenského pobřeží Rudého moře několik explozí. Námořníci byli v bezpečí a jejich původ nebyl zjištěn (UKMTO). Námořní eskortní mise EU Aspides, která chrání obchodní lodě, byla prodloužena do 28. února 2027 (Rada EU). Italský ministr obrany Guido Crosetto 2. října uvedl, že nové nabídky lodí od vlád členských států stále nestačí potřebám mise (RaiNews).

Výbor nařídil přípravu sil pro Saúdskou Arábii, ale jeho veřejné prohlášení nejmenuje žádné nové jednotky. Rozhodnutí také nezavazuje turecké spojence v NATO, aby se připojili. K tomu, aby se příkaz změnil ve skutečné nasazení, musí své kroky dohodnout saúdské, turecké a pákistánské ministerstvo obrany. Ankara a Islámábád také musí vyjasnit, zda jejich parlamenty pakt schválí před nasazením, nebo až po něm.