Cla podle Section 301 sílí

Trumpova administrativa přesunula globální cla na nový právní základ. Ten předchozí u soudu neobstál. Nově se opírá o Section 301 zákona o obchodu z roku 1974, tedy nástroj, který Washingtonu umožňuje po formálním vyšetření zahraničních praktik považovaných za škodlivé pro americký obchod zavést dovozní cla (White House). Cla začala platit 24. července a vztahují se na 60 ekonomik. U výrobků z EU dosahuje kombinovaná sazba zpravidla 10 % (Morgan Lewis).

Pro evropské exportéry, kteří do Spojených států ročně vyvážejí zboží za 554 mld. EUR (Eurostat), není samotná sazba hlavním problémem. Podstatnější je, že tato cla mohou nyní vydržet právní napadení déle.

Proč se tato právní cesta hůře ruší

Nejvyšší soud odmítl dřívější cla administrativy proto, že stála na zákonu IEEPA, tedy International Emergency Economic Powers Act. Jde o normu z roku 1977 pro mimořádné ekonomické pravomoci, která prezidentovi ve skutečnosti nedává pravomoc určovat cla (NPR). Dočasné řešení podle Section 122, nástroje pro potíže s platební bilancí omezeného na 150 dní, administrativě koupilo čas na pevnější konstrukci (Thomson Reuters).

Tou pevnější konstrukcí je právě Section 301. Úřad obchodního zmocněnce USA v březnu otevřel 60 vyšetřování a každou z dotčených ekonomik obvinil, že nezakazuje dovoz zboží vyráběného nucenou prací. Před stanovením sazeb shromáždil přes 1 600 písemných připomínek a vyslechl více než 100 svědků (White House). Právě tato administrativa papíru je součástí strategie. Soudy u cel podle Section 301 nezkoumají, zda vláda sáhla po úplně špatném zákoně, ale zda zneužila legitimní obchodní nástroj (Forbes).

Žaloby přišly během několika hodin. Liberty Justice Center tvrdí, že odůvodnění nucenou prací je zástěrka pro obnovu globální celní bariéry, kterou soudy už odmítly (Liberty Justice Center). Profesorka daňového práva z UCLA Kimberly Clausing označila cla za „clearly unlawful“ (CNBC). Prokázat zneužití procesu však trvá déle než ukázat, že vláda použila špatný zákon. Rychlá úleva je proto nepravděpodobná, pokud soudy už v rané fázi nepřijmou argument o zástěrce.

Kdo platí a kudy se náklad šíří

Clo funguje jako daň na americké hranici. Zaplatí ho americký dovozce a potom si vybírá ze tří možností: náklad pohltí, zvýší cenu pro zákazníka, nebo zatlačí na evropského dodavatele, aby zlevnil (Alvarez & Marsal). Pro evropské firmy je nejbolestivější třetí možnost.

Riziko je koncentrované. Léčiva tvořila v roce 2025 29 % vývozu EU do Spojených států. Samotné Irsko dodalo americkým odběratelům farmaceutické výrobky za 160,6 mld. EUR, tedy téměř 43,8 % veškerého farmaceutického exportu EU (Eurostat). PwC Ireland popsala irský farmaceutický sektor jako dočasně chráněný výjimkami, zároveň ale upozornila na Trumpovu hrozbu stoprocentních cel na generika během dvou let (PwC Ireland). Dnes výjimka platí. V investičních plánech irských farmaceutických firem se už ale oceňuje otázka, zda bude platit i příští rok.

Německo dopad pocítí přes průmyslovou základnu. Institut ifo uvedl, že více než 60 % německých průmyslových firem hlásí negativní dopad amerických cel. V automobilovém sektoru tento podíl stoupá na 74 % a podle ifo cla „hampering investment activity“ (ifo). Tato škoda nezůstává v Německu. Když německé automobilky omezují objednávky a odkládají investice do nových modelů, slabší objemy pocítí dodavatelé ve střední Evropě. Německý automobilový sektor už přišel o více než 70 000 pracovních míst v roce 2024 a o více než 40 000 v roce 2025 (Eurofound).

Itálie ukazuje, co celní nejistota dělá s malými firmami. Confartigianato, italská federace řemeslných podniků, uvedla, že v odvětvích ovládaných mikropodniky, tedy v potravinách, módě a nábytku, vedlo deset měsíců celní nejistoty k 8,3% poklesu prodejů v USA (Giornale delle PMI). Pro výrobce parmezánu není rozhodující jen sazba. Potřebuje vědět, zda bude platit i ve chvíli, kdy odešle další kontejner.

Skutečný tlak vytváří doba trvání

Clo nemusí obstát až u konečného přezkumu Nejvyšším soudem, aby změnilo obchod. Stačí, aby platilo dost dlouho na to, aby přepsalo smluvní ceny, odložilo tovární investice a přimělo firmy přesměrovat dodavatelské řetězce (FreightWaves). Data Eurostatu už ukazují chování, které této logice odpovídá: přebytek EU v obchodu se zbožím se Spojenými státy klesl z 81,2 mld. EUR v prvním čtvrtletí 2025 na 40,8 mld. EUR ve třetím čtvrtletí. To odpovídá vzorci, kdy exportéři před očekávanými cly urychlili dodávky a poté ubrali (Eurostat).

Přesunem od nouzové prezidentské proklamace k řízenému obchodnímu opatření s rozsáhlým procesním spisem si Washington vytvořil právní základ, který může cla udržet v chodu po roky soudních sporů. Pro evropské firmy závislé na předvídatelném přístupu na americký trh je tak dnes důležitější očekávaná životnost cla než samotné číslo na faktuře.